"Teď máme všechno, co jsme chtěli. Dál bude záležet jen na nás, jak se s novými průzkumnými vozidly naučíme pracovat…," radují se liberečtí chemici, ač je čeká spousta práce
Tak to při slavnostním převzetí prvních pěti párů nových průzkumných lehkých obrněných vozidel S-LOV-CBRN a LOV-CBRN II prohlásil plukovník Martin Fokt, velitel 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany generálmajora Oskara Starkoče. Jen ono „Dál bude záležet jen na nás“ stručně rozvedl na výčet úkolů, které nyní před libereckými chemiky stojí.
Na nový prostředek, splňující současné podmínky radiačního, chemického a nespecifického biologického průzkumu a pozorování a odběru vzorků, čekala liberecká posádka a příslušníci družstev radiačního a chemického průzkumu, které jsou součástí různých jednotek po celé republice, víc jak deset let.Situace přitom byla již delší dobu neudržitelná. Například armádní generál Aleš Opata na slavnostním nástupu řekl: „Konečně se zbavíme archaické výbavy v podobě UAZů a BRD. Jsem rád, že jsem se toho v armádě ČR dožil.“ Pikantní je, že při pozdějším rozhovoru s novináři použil na adresu staré techniky podstatně expresivnější výrazy, když prohlásil: „Postupně budou vybaveny všechny jednotky armády, specificky jejich průzkumná chemická družstva, která dosud byla na těch šílených UAZech a BRDech. Výměna by měla skončit v polovině příštího roku.“„Byla to jedna z prvních zakázek modernizace armády, u které jsem jako náčelník gen. štábu byl. Takže pro mě to je zásadní věc, že armáda umí přesně definovat, co potřebuje, že modernizace běží dopředu, že se udělal kus práce a že vojáci dostávají k práci to, co si zaslouží,“ vysvětluje dále armádní generál Opata, proč je zdárné dokončení modernizace u chemiků pro něj důležité i z osobních důvodů.Že ty šílené UAZy a BRDy již dlouho nebyly tím, čím by se armáda měla chlubit na přehlídkách, a že jde o opravdu kvalitativní skok, bylo i laikovi jasné při pohledu na muzeální komplet, stojící pro připomenutí vedle nové techniky. Plukovník Fokt přidává podrobnosti: „Jsou to již těžko provozovatelná, tedy spíše provozu neschopná vozidla ruské provenience. Mimo jiné z toho důvodu, že nesplňují jakékoliv normy a náhradní díly se nedají sehnat.“Liberecký velitel přechází k novým vozidlům a pokračuje: „Tento párový prostředek chemického průzkumu plně odpovídá podobě současných bojů. Je schopný operovat samostatně i v sestavě. Spojuje první linii bojiště s velícími prvky a samozřejmě je i uživatelsky přívětivý. Kabiny vozidel jsou balisticky chráněné a odolné proti minám. Vozidla mají věžovou stanicí osazenou lehkým lafetovým kulometem MINIMI. Vozidlo s přívěsem je vybaveno robotem, kterého je možno vyslat do míst, kam není nutné nebo možné poslat lidi.“Rotný Kamil Plch představuje výbavu vozidla a přidává podrobnosti včetně první osobní zkušenosti: „Posádku páru vozidel tvoří čtyřčlenný tým. Vozidlo číslo jedna je hlavní, má širší výbavu včetně robota. Druhé vozidlo je logistické, podpůrné, má méně výbavy, ale více prostoru pro materiál. Již jsem měl tu čest si vozidlo vyzkoušet a měl jsem z toho výborný pocit. Když to srovnám s předchozí technikou, tak již jen ten komfort obsluhy je nesrovnatelný, takže mé dojmy byly jen pozitivní.“Výsledkem projektu, zahájeného v roce 2011, bude celkem 40 systémů CBRN (Chemical, Biological, Radiological, Nuclear), tedy 80 vozidel. Polovina z nich skončí v Liberci. Na projektu je zajímavé i to, že na vývoji se po celou dobu podíleli i liberečtí chemici, takže teď opravdu mají doslova to, co chtěli. Ředitel vojenského výzkumného ústavu Ing. Pavel Čuda k tomu podotýká, že „Každý takto rozsáhlý projekt má svůj subprojektový tým, ve kterém jsou samozřejmě výrobci a dále zástupci budoucího uživatele a zástupci ministerstva a jeho různých složek. Tento projektový tým řeší všechny posloupné kroky harmonogramu.“ Takže nejde o výjimku, ale o pravidlo.Největší výzvou pro konstruktéry byly detekční systémy. Pavel Čuda vysvětluje: „Vozidlo je vybaveno detekčními prostředky pro identifikaci všech otravných látek nejen z ovzduší, ale i z povrchu terénu, což je u některých otravných látek velmi obtížné. A toto vozidlo to díky speciálnímu sběrnému systému umí. Dalším problémem pak bylo vyhovět všem standardům NATO a současným standardům systémů řízení velení.“Shrnuto slovy ředitele sekce rozvoje českých ozbrojených sil generálmajora Ivo Střechy: „Jednotka konečně dostává to, co si zaslouží vzhledem k tomu, jaké úkoly již plnila v minulosti a jaké úkoly ji čekají do budoucna. Doufám, že to také přispěje ke zvýšení sebevědomí jednotky, že konečně má techniku odpovídající tomu, na jakých válčištích se v budoucnu budeme pohybovat. Podle mě jde o jeden ze vzorových projektů propojení požadavků armády s obranným průmyslem.“Podíl českého obranného průmyslu se v armádních zakázkách pohybuje kolem čtyřiceti procent. To je důležité nejen kvůli tomu, aby peníze daňových poplatníků zůstaly v Česku, ale i z hlediska bezpečnosti dodávek. Proto může být pro někoho překvapivé, že vozidla jsou postavena na platformě IVECO. Inženýr Čuda rozhodnutí zdůvodňuje takto: „Ano, výrobců automobilů je u nás poměrně dost. Nicméně vozidla, která se v současnosti vyrábějí, nevyhovovala naší specifikaci na malé vozidlo s ochranou. IVECO tomu vyhovovalo dokonale a také ho používají prakticky všechny vyspělé armády.“Ačkoliv by se mohlo zdát, že vzhledem k jedenáctiletému procesu vzniku nových průzkumných komplexů do nich dva roky pandemie nemohly zásadně zasáhnout, opak je pravdou. „Covid nás omezoval opravdu hodně. Proces vzniku vozidel totiž nebyl kontinuální. Samotný vývoj trval asi čtyři roky, pak se ale čekalo na akvizici systému a vlastní práce na vozidle začaly až v roce 2018, takže jsme spadli přesně do pandemie. Je tedy pro nás velmi důležité, že jsme to zvládli a i v těžkých podmínkách se nám teď daří plnit harmonogram dodávek,“ říká Pavel Čuda.Na závěr stojí zato připomenout, že na rozdíl od některých ceremonií civilních, kdy zejména politikové mají tendenci v první řadě sáhodlouze prezentovat své ego a teprve na místě druhém předmět oslavy, proběhlo slavnostní předání v libereckých kasárnách věcně a rychle. Všechny projevy včetně požehnání vojenského kaplana, kapitána Josefa Šabaty, zabraly osm a půl minuty, ačkoliv přítomny byly opravdu špičky velení české armády.
Text a foto Mad