V Liberci teplota nepřekročila třináctku, na náměstí to přesto vřelo
Bylo víc než žádoucí, aby Bílí Tygři v úterý nad Oceláři zvítězili. Hrálo se tentokrát na půdě soupeře, a tak se dalo tušit, že se na náměstí se před velkoplošnou obrazovkou odehrají rovněž zajímavé věci. Cestou potkávám auta s vlaječkami Bílých Tygrů, jedno má celý zadek vytapetovaný tygřími samolepkami.
Dojíždím do cíle, Radiožurnál právě konstatuje, že do zahájení čtvrtého souboje Bílých tygrů s Oceláři zbývá čtvrt hodiny, a mají-li Tygři uspět, musí nastoupit tým ovládaný jiným duchem než posledně. Další moudra mizí se signálem, který se ztrácí na parkovišti.
První pohled před radnici je pro mě zklamáním, vzhledem k tomu, že se hraje venku a že toto utkání sice ještě není úplně kritické, ale výsledek kritický být může, mě překvapuje, že na náměstí dorazilo jen něco přes sto fans, což je zhruba stejné množství, jaké odjelo podle Martina Kadlece, tiskového mluvčího Bílých tygrů, přímo do Třince. Takže co se poměru fanoušků doma a venku týče, stav je nerozhodný.
Ale první dojem klame. Fanoušků přibývá, někteří přicházejí již vyzbrojeni, jiní se během okamžiku mění z členů pracovních týmů na členy týmu tygřího.
Na obrazovce probíhá představování mužstev, na náměstí generálka tygřího řevu.
Hymnu zpívá stále růžovovlasá Tereza Mašková, což některé Bílé Tygřice nenechají bez komentáře.
Vzácný okamžik, fandové Bílých Tygrů, kteří se dostali do Werk Arény, si hledí z očí do očí s kolegy na náměstí v Liberci.
Jdeme na to! Od fanouška Michala se dozvídám, že v Třinci je možná víc než jen ta oficiální stovka fans. Například jeho přátelé se dopravili po vlastní ose. On měl smůlu, protože si nemohl přehodit směny, ale nelituje: "Je tu skvělá atmoška a pivo to jistí!"
Mezi pány je překvapivé množství žen a dívek. Mimochodem, jak poslouchám útržky poznámek k zápasu, musím říct, že jejich připomínky jsou často velmi trefné. Na otázku, jak se žena stane členkou tygřího týmu, mi paní Alena odpovídá: "Jednoduše, máte chlapa, kterej chodí na hokej, tak jdete taky." Tady je ale sama, protože: "On mě přestal bavit, ale hokej ne, hokej taky někdy naštve, třeba posledním výsledkem (smích), ale rychle se to zase spraví, cítím, že to dnes vyjde!"
Mezi diváky výrazně vyčnívá liberecká mládež, škoda, že sportuje spíš pasivně. Ale možná se mýlím, můj statistický vzorek není průkazný (tři odpovědi ne z celkem pěti dotazů na aktivní provozování sportu).
Když už jsme u těch průzkumů a statistik. Fandové, kteří dorazili bez výzbroje, se drží spíš v pozadí. Z prodávaných prostředků na obnovu energetických zdrojů jednoznačně vítězí pivo.
Vývoj na LED obrazovce nenápadně sleduje i policie.
Sezóna sice končí, ale proč se nestát členem týmu Bílých Tygrů právě dnes?
Radniční kotel se dostává do varu, toto video a fotky opravdu nepotřebují komentář.
Co říci závěrem? Jak ten nervy drásající boj plný potyček, ve kterém v regulérní hrací době padlo do každé sítě jen po jedné brance, dopadl, již víme, Oceláři podlehli Bílým Tygrům v 75 minutě, tedy v prodloužení, 1:2. Ta parta na Benešáku si každopádně zaslouží rovněž velký aplaus, vydržet do konce v tak sychravém podvečeru, to chce mít opravdu srdce tygra, Bílého Tygra.