Hrad a zámek Czocha je ideálním cílem zimního výletu nejen proto, že má otevřeno celoročně. Skrývá totiž spoustu tajemství okořeněných novodobými konspiračními teoriemi

Czocha stojí asi 3 kilometry východně od městečka Leśna na břehu Leśnianské přehradní nádrže na řece Kwise (MAPA), tedy necelých 10 km od hraničního přechodu Srbská - Miloszów.
Prvním překvapením pro řadu českých turistů je fakt, že jde původně o český hrad. Václav II., šestý český a první polský král z dynastie Přemyslovců, zde k ochraně severních hranic Čech postavil pravděpodobně ke konci 13. století tvrz. Když ovdověl, oženil se s dvanáctiletou Alžbětou Polskou (u nás známější jako Eliška Rejčka). Ta mu pár dní před jeho smrtí (1305) porodila dceru Anežku. Anežka byla v roce 1316 (tedy jako jedenáctiletá) provdána za Jindřicha (Henryka) Javorského, který věnem získal, mimo jiné, území kolem řeky Kwisy. Jindřich Javorský postavil hrad a své území uhájil i proti mocnému Janu Lucemburskému.Ale již roku 1353 se sňatkem Karla IV. s Annou Svídnickou-Javorskou území stalo opět součástí zemí Koruny České, a to až do 18. století, kdy Slezsko za vlády Marie Terezie získalo Prusko.
Za Nostitzů (po roce 1453) byl hrad během 16. století renesančně přestavěn a lépe opevněn. V následujícím století proběhly další přestavby. (Bližší info naleznete například na www.hrady.cz)
Po třicetileté válce se z hradu stala honosná rezidence. Hluboký příkop byl přebudován na zvěřinec a překlenul jej most. V roce 1793 postihl hrad rozsáhlý požár, který zničil i umělecké sbírky.Komplex působí impozantním dojmem již od vstupního mostu přes bývalý hradní příkop, ale opravdovou představu o jeho velikosti vám dá model, ukazující komplex po posledních úpravách, které proběhly v letech 1909–1914, kdy se majitelem Czochy stal drážďanský tabákový magnát Ernst Gütschow. Továrník povolal profesora Boda Ebharta z Berlína a nechal Czochu přestavět podle dochované rytiny z roku 1703.
Z pohledu památkáře a historika poslední přestavba obohatila celý objekt o řadu nepůvodních prvků a dodala mu vzhled pohádkového hradu, přičemž byly tehdy bohužel zničeny nejstarší části zámku.Czocha má svoji klasickou hradní legendu o studni, ve které od poloviny 17. století postupně skončily tři nevěrné ženy, přičemž první a nejslavnější měla údajně být manželka hradního pána Christopha von Nostitz-Rieneck. Nicméně punc tajemnosti hradu a zámku nedala obligátní strašidla a bílé paní, ale moderní historie. V průběhu druhé světové války zde sídlila škola šifrantů Abwehru. Pak tu byla ubytována sovětská armáda a později řečtí uprchlíci. V letech 1952 - 1996 sloužil jako rekreační středisko armády. V souvislosti s tím se zrodily konspirační teorie. Různí nadšenci se totiž domnívají, že rekreace byla jen krytím pro činnosti úplně jiné povahy.A nejen to, fašistická, pak komunistická a vojenská historie zámku inspirovala vznik hned několika dalších konspiračních teorií. Jednou z nich je existence tajných, dodnes neodhalených prostor v podzemí komplexu, kterou prý podporuje trezorová místnost s nedoloženým účelem. Jinou teorii o tajném válečném výzkumu vyprovokoval záznam o pobytu raketového konstruktéra Vernhera von Brauna. Nutno říci, že návštěvní kniha zámku obsahuje mnoho známých jmen včetně komunistických potentátů.Jestli se tyto urban legends ukážou životaschopnějšími než pověsti o bezhlavých rytířích, to ukáže čas. Jisté je, že areál má romantickou zahradu a i jinak je plný tajemných zákoutí, která přímo vybízejí k vymýšlení legend. Podrobné informace naleznete například na polském webu www.zamkipolskie.com/czocha. Ne náhodou se zde konají například srazy příznivců Harryho Pottera a díky velkému parkovišti si Czochu oblíbili i pořadatelé jízd historických automobilů nejen z Polska, ale i z České republiky. Svojí kuchyní je pověstná zámecká hospoda, honosící se certifikátem "Nositel kulinářské tradice Dolního Slezska". V současnosti zámek funguje jako hotel a konferenční centrum.Co se mobiliářů týče, bylo v poválečném chaosu téměř vše rozkradeno, včetně velkých varhan, které vévodily ochozu hodovního sálu. Zato ve sklepení zámek získal velmi věrohodně vypadající, ale zcela novou středověkou zeď. Czocha je totiž velmi oblíbenou lokací nejen polských filmařů a "středověká" zeď je z polystyrenu a zbyla zde jako památka po jednom natáčení, což odhalíte, až když na kámen poklepete.Zámecká knihovna je přeplněná filozofickými traktáty architektů komunismu. Mnohem pozoruhodnější je, že je vybavena hned dvěma tajnými vchody. Pro návštěvníka je důležité, že oběma těmito vchody během prohlídky projde, to se hned tak nevidí. Rád se nechám poučit, ale nenapadá mě žádný zámek v Česku, který by takovouto atrakci nabízel.Dalším hitem Czochy je postel, do které se vcházelo dvířky vpředu. Podstatné je ale to, že v jedné části lože byl mechanismus, který se sklopil a osobu na té straně ležící uvrhl přímo do žaláře. Zámecký pán se tak mohl jednoduše zbavovat milenek, když jej omrzely. Důležité ovšem bylo být na správné straně postele. Ďábelskou past nechali údajně demontovat až komunisté.Vyšplháte-li až na velkou věž, poznáte, že do objektu bylo v posledních letech hodně investováno. Ne náhodou se komplex stal laureátem ceny "7 nových polských divů". Na Czochu se rádi vrátíte i v létě. Podél břehů Leśniańského jezera (fakticky vzato jde o přehradu na řece Kwise, postavenou v roce 1905) se rozkládá několik kempů a rekreačních středisek. Jsou zde různé hospůdky a půjčovny vodáckého vybavení. Nad vodní nádrží se nachází druhé, uměle vytvořené jezero, nazvané Złotnické. Jedná se o přehradu, která vznikla ve dvacátých letech minulého století. Obě přehrady mají impozantní, architektonicky zajímavé hráze.

Text a foto Mad