Rašovský hřeben je ideální cíl pro rodinnou vycházku zvláště nyní o podzimních prázdninách

Tras je několik, můžete volit od varianty výletní až po krátkou, ale sportovně celkem výživnou procházku. Parametry celodenního výletu má zdolání modré Hřebenovky z Liberce až do Jeřmanic, což je možné nejen pěšky, ale i na kole. Případně se můžete vyvézt lanovkou na Ještěd, začít zde a k Hřebenovce se připojit na Pláních pod Ještědem. Hřebenovka je součástí evropské dálkové turistické trasy E3 Atlantik – Černé moře, tak si můžete užít i pocit, že jste chvíli součástí něčeho opravdu velkého. 

Pro klidnou, asi dvouhodinovou rodinnou vycházku je ideální úsek mezi Rašovkou a Javorníkem (MAPA). Vyrazit lze z obou krajních bodů, protože je u nich relativně dost parkovacích míst a trasa je natolik zajímavá, že budete mít co obdivovat, i když zpět půjdete po svých stopách. 

Začněme na Rašovce. Historie usedlosti, jejíž původní objekt roku 1962 vyhořel do základů, je překvapivě pestrá. Již v polovině 19. století zde stála dřevěná budova, kde se přepřahali koně a handlíři a formani zde mohli i přespat. Roku 1871 zakoupil dům Antonín Čihák a přestavěl ho na hospodářské stavení, při kterém vznikla škola a výčep. 

Těsně před koncem 19. století (1898) zakoupili hospodářství místní rodáci Hynek a Františka Lankovi s podnikatelským záměrem otevřít zde výletní hospodu. To jim vyšlo beze zbytku. Jednak údajně vařili velmi dobře a pak, hostinec ležel na dodnes strategické, úvodem popsané turistické štrece Ještěd – Javorník. 

Živnost prosperovala a manželé Lankovi se rozhodli přistavět sál pro tancovačky, ochotnické divadlo, ale i pro vlastenecké besedy a přednášky. To bylo před 2. světovou válkou. V roce 1950 usedlost ještě stihli rozšířit o jateční místnost a stáj, jenže to již komunisté zahájili svoji kolektivizaci, prosperitě byl konec a celá rodina byla perzekuována. Neštěstí završil již zmíněný požár, dodnes ne zcela vysvětlený.

Po revoluci se Ing. Josef Lank, majitel spáleniště, rozhodl postavit nové Trnčí a obnovit slávu kdysi proslulé restaurace. Ta, doplněná o rozhlednu, byla otevřena v červnu 2006. Restaurace o podzimních prázdninách končí sezónu a loučí se hovězími líčky podávanými na prázdninové zahrádce. Neváhejte, nabízeny budou jen do vyprodání zásob (bližší info viz vtrnci.cz a www.facebook.com/v.trnci.rasovka).

Po hřebeni vyrážíme směrem na Javorník. Čekají vás stále nové a nové pohledy zejména směrem k Liberci. V kopcích Jizerek můžete identifikovat například rozhledny Liberecká Výšina, Královka, Bramberk a Černá Studnice. Vlevo před sebou máte Dlouhý Most a rozhlednu Císařský kámen. Na vzdáleném obzoru se rýsují Krkonoše.

Cesta je pohodlná, ale nějaké jouly určitě spálíte, protože se nejde po rovině. Rašovka je na kótě 612 m n. m., Javorník 648 m n. m. a čeká vás i sestup pod Rašovské sedlo (563 m n. m.). Na loukách se pase velké stádo krav, takže děti se můžou přesvědčit, že mléko se nevyrábí v továrně. 

Kromě cyklistů možná potkáte i jezdce na koních, a budete-li mít štěstí, třeba zahlédnete i nějakou tu vysokou, která se celkem bez bázně promenuje podobně jako davy výletníků. Svahy Rašovského hřebene jsou rovněž terénem vyhledávaným leteckými modeláři.Každých pár metrů výstupu ze sedla na Javorník vám otevře nejen stále nové pohledy na liberecké průmyslové zóny, ale především na Ještěd. Směrem jižním jsou zase vidět krajské symboly jako například Trosky, Bezděz a Ralsko. Těsně pod lesem je připraveno futuristické piknikové místo a houpačka. Lesem dojdeme na louku s nádherným výhledem na Liberec a severní obzor a pak následuje poslední krátký úsek k Obřímu sudu na Javorníku.

Na Ještědu fungoval hotel s věží od ledna 1907, zatím co Obří sud, dovezený přímo z vídeňské Jubilejní výstavy, lákal žíznivce na Javorník již od roku 1899. Ona výstava se konala v roce 1898 k oslavě 50 let vlády Františka Josefa I. Jedním z nejobdivovanějších exponátů byl sud obřích rozměrů, sloužící jako vinárna. Okouzlil i Wilhelma Huebela, hostinského z Dlouhých Mostů u Liberce.

Nápad ho fascinoval natolik, že společně s několika přáteli po skončení výstavy sud za 600 zlatých zakoupil, rozebral a na čtyřech vagónech převezl po železnici z Vídně do Liberce. Již 18. června 1899 byla na Javorníku otevřena restaurace, jejíž součástí se stal i obří sud. Průměr měl 12 m, délku 14 m a dovnitř se vešlo na tři sta hostů, přičemž některé prameny uvádějí i čísla o víc jak stovku vyšší.

Později byla k objektu za obecní peníze přistavěna také dřevěná, částečně krytá rozhledna vysoká 18 m. Otevřena byla 25. května 1924. Během druhé světové války její konstrukce značně utrpěla a na přelomu 40. a 50. let 20. století proto musela být stržena. Neblahý osud stihl i obří sud. Tato cenná památka vyhořela v roce 1974 a poněkud diskutabilní novostavba "sudu" ze skla, betonu a oceli ji nahradila až roku 2011.

Rozhledna na Javorníku obnovena nebyla, což je velká škoda. Přitom by zde měla smysl, na rozdíl od věže na Rašovce, protože zdaleka viditelný vysílač mobilního operátora dokazuje, že rozhled po kraji by byl opravdu velkolepý. Evidentně promarněna zůstala příležitost, když vysílač v polovině devadesátých let stavěli. Zatímco například v Nové Vsi nad Nisou nebo v Dubecku radní stavbu vysílače podmínili tím, že bude zároveň sloužit jako rozhledna, na Javorníku se tak bohužel nestalo.

Pro lanovku na Javorník sezóna již skončila, znovu se rozjede až v zimě, ale bobová dráha stále funguje od 10 do 17 hodin a v provozu je po celý týden i restaurace Obří sud (bližší info viz areal-obrisud.cz). Než se tedy vrátíte na Rašovku, můžete doplnit nejen kalorie, ale zkonzumovat i trochu toho adrenalinu. Víc jak kilometr dlouhá bobová dráha má totiž třináct zatáček a vy se po ní budete řítit rychlostí i přes čtyřicet km/hod.

Text a foto Mad