Slavíčský tunel, jedna z nejvýznamnějších památek železničního stavitelství u nás, je kuriozita vyšperkovaná legendami. Stojí na místě, kde byste tunel nečekali, a trať vede pár desítek metrů od něj

18. 08. 2022 | 0:00

Jsou stavby, u kterých není důvod se ptát, proč stojí tam, kde stojí, a k čemu vlastně sloužily. A jsou stavby bez znalosti souvislostí takové otázky vyvolávající. V rámci Česka to jsou především fragmenty ambiciozní Baťovy dálnice (například v Zástřizlech u Uherského Hradiště nebo v Ludkovicích u Luhačovic) a také jediný tunel na takzvané Severní dráze císaře Ferdinanda, spojující Vídeň se Slezskem. Slavíčský tunel (MAPA) nemá koleje a leží těsně vedle hlavní trati v místě, kde žádný velký kopec není. Není divu, že je opředený obecně šířenými legendami a hoaxy, které dodnes podněcují fantazii. Přitom vysvětlení je vcelku prosté.Tunel ve Slavíči.Autorem myšlenky propojit Vídeň se |Slezskem a původně i s Haličí byl profesor vídeňské polytechniky Franz Xaver Riepel. Se stavbou trati dlouhé 455 kilometrů bylo započato roku 1836 ve Vídni a dokončena byla o dvacet let později v Krakově. Část z Lipníku nad Bečvou do Bohumína byla předána 1. května 1847. (Podrobnější popis naleznete na infocentrum-hranice.cz.)Viadukt u Jezernice.Právě úsek mezi Lipníkem nad Bečvou a Hranicemi je mezi příznivci železnic velmi populární, protože obsahuje několik viaduktů impozantních rozměrů. Prvním je 343 metrů dlouhý dvojkolejný viadukt u Jezernice, mezi jehož jednačtyřiceti oblouky si turisté a cykloturisté rádi fotografují panorama blízkého hradu Helfštýna. Byl postaven roku 1873 jako náhrada jednokolejného viaduktu z roku 1847. Tyto letopočty jsou důležité i pro historii slavíčského tunelu.Hranické viadukty.Druhým, možná ještě fotogeničtějším objektem, je skupina tří viaduktů přímo v městě Hranice. Ten cihlový měří 448,5 metru a byl postaven roku 1846 v rámci budování Císařské dráhy. Druhý je kamenný a pochází z doby rozšíření dráhy v 70. letech 19. století. Konečně nejmladší betonový byl po průtazích dokončen roku 1937.Západní portál železničního tunelu ve Slavíči.Mezi viadukty leží již zmíněný tunel. Budete-li ale cestovat vlakem, žádným tunelem neprojedete a v celkem rovinaté krajině Moravské brány ani nezaregistrujete výraznější kopce. Slavíč je prostě místo, kde byste tunel nečekali. Přesto zde tunel impozantních rozměrů mají. Je schovaný necelých sto metrů severně od současné trasy trati číslo 270, našeho asi nejrychlejšího železničního koridoru.Zdobný detail portálu.Občas prezentovaná urban legend praví, že tunel byl postaven kvůli vrtochu císaře Ferdinanda, který údajně stavbě nebyl nakloněn a měl prohlásit, že železnice bez tunelu není železnice. Aby projekt dostal zelenou, alespoň jeden tunel se postavit musel. Někdo dokonce tvrdí, že tunelem nikdy žádný vlak neprojel. Skutečná historie této kulturní památky České republiky je méně bulvární, ale rozhodně zajímavá. Tunel je navíc nejstarší hloubený tunel v českých zemích a jeden z mála železničních tunelů, které si můžete projít nebo projet na kole.V tunelu jsou dvoje vrata. V sezóně jsou otevřená a interiér je osvětlený. Mít po ruce vlastní světlo ale není na škodu :-)Slavíčí měla trať vést zářezem v krajině. Jenomže se ukázalo, že vzhledem k místním geologickým podmínkám toto řešení není reálné, protože svahy zářezu hrozily sesuvem do kolejiště. Zářez byl tedy nahrazen tunelem hloubeným pravděpodobně jádrovou tunelovací metodou, kdy se napřed vykopou šachty pro vyzdění bočních stěn, pak se nahoře odstraní zemina, vytvoří se klenba a ta se posléze zasype. Zásyp není silný ani jeden a půl metru.Cesta tmou je delší, než byste možná čekali.Na www.zelpage.cz, kde ke stavbě tunelu naleznete podrobné, a hlavně vyzdrojované a ověřené informace, velmi správně upozorňují na fakt, že všechny dodatečné dramatické změny projektu byly odsouhlaseny během jediného roku, což je dnes těžko představitelný termín. Tunel pak byl postaven za dva roky a první vlak jím projel onoho 1. máje, 1847, kdy byl předán celý úsek trati.Občas je dobré dívat se nejen před sebe, ale i pod sebe.Tunel je úctyhodných 259 metrů dlouhý a skoro šest a půl metru vysoký. Jeho vybudování nakonec nebylo dražší než varianta se zářezem, protože vyšší výdaje kompenzovala menší potřeba výkupu pozemků pro zářez a také další věci, jako například pořízení ohnivzdorných střech pro všechna stavení vesnice na náklady dráhy. Stavba tunelu navíc vesnici nerozřízla vedví a dala práci dvěma a půl tisícům dělníků z okolí.Jsme skoro venku.Ač se to dnes nezdá, vlaky pak tunelem jezdily až do roku 1895, kdy byl provoz přesměrován na dnešní dvojkolejnou trať, vybudovanou již roku 1873. Slavíč tunel od dráhy koupila v roce 1925. Během další doby pak sloužil třeba jako sklad brambor. K renesanci zájmu o tunel došlo v roce 1965, kdy bylo ve hře rozšíření trati o třetí kolej a jednou z variant bylo vedení této koleje právě slavíčským tunelem. Nápad ale nebyl realizován.Východní portál tunelu.V roce 2006 byl tunel opraven a kompletně byly zrestaurovány vstupní portály. O té doby se tudy místo vlaků občas proženou bikeři během závodů, které v průbehu let získaly na popularitě. V létě je tunel přístupný, a budete-li mít štěstí, tak také osvětlený. Dílo je, bohužel, nejen významnou technickou památkou, ale i mementem toho, jak rychle jsme schopni zapomenout překvapivě nedávnou, v archivech bohatě doloženou historii. Blud o tunelu postaveném z rozmaru svého času pronikl i do oficiálních médií (viz cs.wikipedia.org). Budete-li cestovat po okolí, místo určitě zařaďte do svých plánů.

Text a foto Mad

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace