Stopy po vichřicích jsou stále patrné a kvetou hlavně krtiny, takové je předjaří v Českém ráji

Nejprve jsme sice uvažovali o Českolipsku, konkrétně o NPP Peklo a jeho proslavených bledulových polích, ale zprávy o hrozících sesuvech skal a rozbahněném terénu nás odradily.Návštěvu Pekla doporučujeme odložit na sobotu 21. března, kdy se koná tradiční akce Odemykání Pekla, během kterého mají být letos otevřeny nové zážitkové naučné stezky vedoucí místy, kde sesuvy nehrozí. Naši exkurzi zahajujeme na Vyskeři pohledem na Trosky od západu. Je pod mrakem a zdá se, že navzdory již delšímu oteplení se krajina teprve probouzí.Po celý den budeme víc než na kvetoucí bledule a sněženky narážet na polomy, vyvrácené stromy a na lesáky stále ještě likvidující škody po dvou posledních vichřicích. Cestou k prvnímu cíli projíždíme Pekařovou branou, proraženou roku 1914. Brána nenese jméno po místním pekaři, kterému se nechtělo denně obcházet skálu cestou k zákazníkům, ale po historikovi Josefu Pekařovi, narozeném na Malém Rohozci. Využijete-li vytesané schodiště, zjistíte, že  lze vylézt až nahoru na bránu a že sem nedávno přibyl stůl, lavice a zatím prázdná infotabule.Mezi nejznámější lokality výskytu bledulí patří bezesporu mokřad u rozcestí U Přibyla na soutoku Žehrovky a Jordánky (MAPA). Bledule tu již opravdu kvetou, ale ne v takovém množství jako jiné roky a zdá se, že víc jich už nevyraší. Zato louka je i letos zoraná desítkami turistických bot, což ukazuje dvě věci. Jednak, že stejný nápad již měla celá řada lidí před námi, a za druhé, že se většina milovníků neobejde bez selfíčka s bledulovou plantáží, což vyžaduje přijít ke květinám co nejblíže. Červená značka Zlaté stezky Českého ráje láká k návštěvě asi kilometr vzdáleného Podsemínského rybníka, ale to momentálně není dobrý nápad, nemáte-li rybářské holiny. Tak jsme se alespoň rozhlédli po údolí Žehrovky a Jordánky (PR Podtrosecká údolí). I zde toho kvete méně než jindy, ale to neznamená, že by se tu nic nezelenalo. Místní prales je po letošní teplé nezimě zelenější více než kdy jindy. Fotodokumentace vypadá mrtvě, ale z lesa se ozýval ptačí koncert.Dalším bodem našeho zájmu byl blízký Věžický rybník, proslulý zejména sněženkami a petrklíči. Nicméně za ploty chalup na jeho západním konci toho většinou kvetlo mnohem více. Například i krokusy a narcisy. Zatím jsme vyfotografovali pár sněženek a opravdu rozdivočelou lísku obsypanou jehnědami. Ze zvířat jsou zatím nejčilejší krtci. Krtin je po celém Českém ráji opravdu požehnaně.  Na silničce z Čertoryjí do Krčkovic se na hranici obce nachází roubenka č.p. 52. Chaloupka je stylová, ale asi by o ní nikdo nevěděl, kdyby před ní již léta nastálo vozidlo VB a vchod nehlídal jakýsi transformer, Golem či jaká potvora. Auto příslušníků pomalu zarůstá do přírody, ale autorádio uvnitř stále hraje.  Na Hrubé Skále pořizujeme foto Trosek od severozápadu a kvetoucí jívy a zjišťujeme možnosti stravování. K překvapení nejen našemu, ale hlavně několika cizinců, kteří vyrazili objevovat krásy Česka severně od Prahy, zde nefunfuje ani jedno z několika jindy možných pohostinství. Probíhá rekonstrukce jak zámeckého hotelu, tak hotelu Štekl. Štekl slibuje slavnostní otevření 10. dubna. Chápu, že není sezóna, ale myslím, že aspoň kiosek by se i mimo sezónu uživil. Cestou k našemu dalšímu cíli, kterým je Rokytnický rybník, doporučuji udělat krátkou zastávku na rozcestí Babylon (MAPA). Nachází se zde totiž zajímavé torzo kdysi obrovského stromu. Do vypáleného kmene lze vlézt. Vypuštěný Rokytnický rybník se svojí ptačí pozorovatelnou byl součástí jednoho našeho zimního výletu. Teď je rybník již napuštěný a vybízí ke klidné odpolední procházce i proto, že obloha úderem poledne začala výrazně modrat. Žádné plantáže jarních květin ale nevidíme.Před Újezdem pod Troskami pořizujeme nedaleko mostku přes Libuňku krásné foto Trosek od jihovýchodu.

U kostela sv. Jana Křtitele se z jednoho z nejprofláklejších fotopointů daří nasnímat i časosběr, protože z pošmourného rána se přechodem fronty definitivně vyklubalo krásné odpoledne. Největším překvapením je ale místní hřbitov. Na každém třetím náhrobku jsou vyobrazeny Trosky, zdobící obzor za hřbitovní zdí, a aby toho nebylo málo, nalézáme zde pro dnešek největší společenství živých jarních květin. Sedmikrásky, sněženky a další rostliny kvetou zejména na starých zapomenutých hrobech a svým počtem dalece převyšující květiny umělohmotné, zdobící hroby udržované. Takže naše pátrání po jaru v Českém ráji končí sice na hřbitově, ale veskrze optimisticky.
Text a foto Mad