Świeradów-Zdrój je lázeňské městečko s širokými možnostmi sportovního vyžití a se vším, co k atmosféře opravdových lázní patří

29. 07. 2021 | 0:00

V Libereckém kraji máme lázně v Libverdě a v Kundraticích. Chcete-li ale zažít opravdovou atmosféru lázeňského města, skočte si za polské hranice a navštivte Świeradów-Zdrój.

Lázně Świeradów-Zdrój, kolonáda.
Lázně Świeradów-Zdrój, kolonáda.

Lázně Świeradów-Zdrój (MAPA) leží na polské straně Jizerských hor a z Libereckého kraje jsou nejrychleji dostupné z Nového Města pod Smrkem, z něhož do centra lázní dorazíte autem za necelou čtvrthodinu. O víkendu sem jezdí i autobus propojující Trojzemí, viz www.iidol.cz.
Świeradów-Zdrój, městečko na polské straně Jizerských hor. Pohled z atrakce Sky Walk.Lázně se dnes specializují na léčbu muskuloskeletálního systém (nemoci svalů, kloubů, šlach, vazů, nervů a kostí) revmatologických, neurologických a gynekologických problémů, arterosklerózy, arteriální hypertenze a osteoporózy. Ale i když žádným ze jmenovaných neduhů netrpíte, stojí (kromě dostupnosti) za návštěvu především ze čtyř dalších důvodů.
Hlavní bulvár.Důvodem prvním je fakt, že Świeradów-Zdrój je opravdu lázněmi se vším všudy, s velkolepým lázeňským domem, honosnou kolonádou plnou davů korzujících lidí a nechybí ani léčivé prameny, tryskající z fontánek přímo na hlavním bulváru. Důvodem druhým je genius loci místa. Na jednu stranu fascinuje bývalou německou okázalostí a z druhé strany ukazuje vznešenou letitou zchátralost a rozpad téhož.
Lázně o turisty, jak se alespoň zdá, nemají nouzi.Vzpomínky na minulost.Třetím důvodem je vyhlášená polská kuchyně a její zdejší pstruzí speciality. Od věci není ani návštěva některé z mnoha cukráren a kaváren, nabízejících zákusky na naše poměry gigantických rozměrů. Konečně důvodem čtvrtým jsou atrakce určené speciálně pro volnočasové aktivity. V létě to je celý propletenec několika single tracků a run track pro bikery. Nemáte-li bicykl, můžete se lanovkou, otevřenou v roce 2008, vyvézt až na Stóg Izerski a vyrazit na výlet po hřebenech Jizerských hor. Pro milovníky vodního živlu tu je opravdu velký akvapark. V zimě oceníte sjezdovky s celkem slušným zázemím. Novou korunou města pak je česká atrakce Sky Walk, o které jsme přinesli obrazovou reportáž nedávno.
Věž hlavního lázeňského domu je vysoká 45 metrů.Zajímavá je i historie místa, které bylo pravděpodobně osídleno Lužickými Srby již na přelomu 13. a 14. století. Ti také osadě údajně dali jméno Flyns po stejnojmenném slovanském božstvu. Informace na české Wikipedii a na stránkách města se sice poněkud rozcházejí v letopočtech, ale lze říci, že za první zmínku o Świeradówe-Zdróji je považován zápis o hospodě Fegebeutel z roku 1524, po které se též osada dosti dlouho jmenovala. Roku 1559 je poprvé doložený název Flinsberg, používaný až do roku 1945. Poté, co byly po 2. světové válce hranice Polska posunuty na západ, byl Flinsberg (přesněji řečeno tehdy Bad Flinsberg) přejmenován nejprve na Wieniec a po roce pak na Świeradów-Zdrój.
Promenáda.Zvěsti o léčivých účincích zdejších pramenů se začínají šířit někdy v polovině 16. století. Na swieradowzdroj.pl se dočtete, že: „První zmínky o Świeradowských vodách lze najít v knize vydané v roce 1572 berlínským lékařem Leonardem Thurneysserem, který v něm zmiňuje studené a teplé minerální a kovové vody Świeradowského pramene a označuje jej za „svatý pramen“. Pak již další pochvalné zmínky přibývají jako houby po dešti. Slibné reference však nebyly zúročeny, protože výstavbu lázní zhatila třicetiletá válka a  Świeradów-Zdrój byl několikrát vypleněn a roku 1645 prakticky úplně zničen
Dřevěná kolonáda je bohatě zdobená a svého druhu největší ve Slezsku.Kolonáda, detail.Až roku 1739 rodina Schaffgotschů, tehdejších majitelů panství, povolává specializovanou komisi, aby odborně prozkoumala a popsala zdejší léčivé prameny. Z jejího zjištění vyplývá, že "prameny zlepšují chuť k jídlu, zastavují nevolnost, zmírňují úzkostné stavy a nemoci žaludku či jater", čímž potvrzuje účinnost pramenů při léčení zdravotních neduhů. (Poznámka: Později se dokonce zjistilo, že některé prameny jsou slabě radioaktivní, čehož je využíváno dodnes.) Ale ani pak se s budováním lázní hned nezačalo. Lázeňský dům byl postavený až o tři desítky let později, konkrétně roku 1768. Tento rok je považován za rok založení lázní. V červenci 1770 byla založena kniha ošetření.Lesopark.Pro největší rozvoj lázní a turismu měla zásadní význam železniční síť, která lázně propojila se světem v polovině 19. století. To umožnilo na konci 19. století zásadním způsobem zmodernizovat vybavení lázní. První třetina století dvacátého pak pro Świeradów-Zdrój znamenala zlatou éru. Na již citovaných stránkách města se dočtete: „Ve dvacátých letech zde bylo několik proslulých zařízení lázeňské léčby (Dom Zdrojowy se 70 pokoji, Leopoldovy lázně s 50 pokoji), 23 restaurací, taveren a kaváren, 128 domů pronajímajících ubytování, 9 autoservisů, půjčoven aut, pošta, telegraf, veřejné call centrum , rekreační a sportovní zařízení, komerční zařízení, soukromá vysoká škola učitelů...“
Prameny zdobí sošky kavalírů a dam.Jeden z veřejných léčivých pramenů.Navzdory výměně obyvatelstva po 2. světové válce byl lázeňský provoz obnoven již v roce 1946, ale v duchu doktrín budování reálného socialismu. Setřást toto dědictví a dosáhnout předválečného věhlasu se  Świeradów-Zdrój marně snaží dodnes. Nutno přiznat, že se snaží opravdu ze všech sil. Na řadě míst rostou nové budovy a alespoň některé historické jsou opraveny. Před návštěvou města doporučuji navštívit velmi dobře vedené stránky swieradowzdroj.pl. Zájemci o stručnou procházku historickými milníky města ale bude možná stačit projít se po ulici Wyszyński , kde je do dlažby umístěno (zatím) osm rozet připomínajících klíčové okamžiky města. 
Kostel sv. Josefa.A co při prohlídce města určitě nevynechat? Srdcem je lázeňský park a nový lázeňský dům se 45 m vysokou věží. Nahradil původní lázeňský dům, který vyhořel roku 1895. S dalšími lázeňskými budovami ho spojuje osmdesát metrů dlouhá, uvnitř bohatě zdobená kolonáda, která je nejdelší modřínovou kolonádou celého Slezska.
Kostel sv. Josefa, interiér staré části.Za návštěvu určitě stojí i kostel sv. Josefa, protože jde beze sporu o velmi pozoruhodný architektonický hybrid. Kostel byl postaven jako novogotický v letech 1898-99 na popud hraběnky von Schaffgotsch pro potřeby rodiny a služebnictva. Uvnitř jsou čtyři cenná vitrážová okna a křížová cesta na měděných deskách. Oltář byl přenesen ze staré kaple zasvěcené sv. Josefovi (odtud název kostela). V sedmdesátých letech 20. století svatostánek přestal kapacitně vyhovovat a bylo k němu přistavěno moderní křídlo ze skla a betonu. Uvnitř novostavby je krásný prolamovaný dřevěný strop. 
Kostel sv. Josefa, přístavba ze 70. let 20. století.A perlička závěrem. Promenádní bulvár korunuje fontána hlídaná čtyřmi žábami chrlícími vodu. Prakticky po celý den je obležená turisty hladícími bronzové obojživelníky, takže žáby jsou celé ohlazené. Legenda totiž praví, že kdo si je pohladí, tomu se splní, co si přeje. Ale pozor, každá žába plní něco jiného, tak se dobře podívejte, kterou hladíte.
Žabí fontána plnící největší lidská přání.Konkrétně tato žába vám přinese zdraví.Pověst o Žabí fontáně má překvapivě racionální jádro. Souvisí s objevem, který učinil v roce 1932 Paul Schmidt. Zjistil, že mrtvá žába, nalezená v jednom z pramenů, nepodlehla rozkladu. Později byly na několika místech provedeny vrty a objeveny minerální vody obsahujících radioaktivní radon. Rok na to Schmidt svůj výzkum publikoval a dokonce navrhl vybudovat radioaktivní koupaliště. K tomu nedošlo, ale radioaktivní prameny jsou využívány dodnes.Nové ubytovací kapacity rostou jako houby po dešti.Text a foto Mad

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace