Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Technická památka zubačka Tanvald - Kořenov má dvě nej, vlastní muzeum a výtopnu

15. 07. 2019 | 0:00

V první řadě jde o nejstrmější trať v Česku a se sklonem 58 promile i v tehdejším Rakousku-Uhersku. Na trati je pět tunelů, přičemž Polubenský tunel je se svými 940 m nejdelší nejen zde, ale i v celém Česku. 

Ozubnicová železnice (MAPA) je dnes především turistickou atrakcí, jejíž věhlas rok od roku stoupá. Zbudována ovšem byla z pohnutek ryze praktických. Důvodem byla potřeba dopravy levného kvalitního uhlí z Dolního Slezska na průmyslový sever Čech a export hotových výrobků směrem opačným. Trať Tanvald - Kořenov - Jelenia Góra byla postavena během dvou let a někdy na ní pracovalo až devět stovek dělníků současně. Provoz byl zahájen roku 1902. V roce 1923 byl pruský úsek elektrifikován, přičemž uhlí, které elektrická lokomotiva přivezla z Pruska na jeden zátah, parní ozubnicové mašiny svážely dolů do skláren na české straně na čtyřikrát. Po 2. světové válce zůstal v provozu jen úsek Tanvald - Kořenov. Do Harrachova se začalo jezdit až v roce 1963, tedy pět let poté, co se obec a zastávka Mýtiny v rámci výměny území mezi Československem a Polskem ocitla na našem území. První vlak do Polska po téměř padesátileté pauze projel roku 1992, ale vyhráno zdaleka nebylo, pravidelný provoz funguje za přispění peněz EU teprve devět let.Kořenovské muzeum ozubnicové trati Tanvald - Kořenov.Nádraží v Kořenově je dlouhé 700 m a na jeho výstavbu padlo sedmnáct stavení. Bývalá nádražní budova na první pohled zaujme svojí předimenzovaností. Je třeba si ale uvědomit, že na přelomu 19. a 20. století byla důležitou přechodovou stanicí mezi Rakouskem-Uherskem a Pruskem a ještě počátkem 90. let minulého století zde fungovalo odloučené pracoviště SOU železničního a kino. Výpravčí odešel roku 1995 a pokladna jízdenek byla zavřena roku 2002. Dnes tu je zvláště o prázdninách opět velmi živo a to díky Muzeu ozubnicové dráhy, které zde funguje jedenáctým rokem. Kořenovské muzeum ozubnicové trati Tanvald - Kořenov.Expozice obsahuje především bohatou fotodokumentaci a řadu artefaktů dodaných zejména železničními fandy. Je zde stručně, ale srozumitelně popsána celá historie trati. Samostatné panely jsou věnovány všem zastávkám na trati.Kořenovské muzeum ozubnicové trati Tanvald - Kořenov.Kořenovské muzeum ozubnicové trati Tanvald - Kořenov.Zlatým hřebem, tedy v tomto případě spíš ocelovým, je kolo zubačky (dvoulamelová Abtova ozubnice) a panely informující o různých dalších systémech ozubnic. Dnes ozubnicové lokomotivy vozí jen nostalgické vlaky, protože éra ozubnicových mašin skončila s jejich za socialismu obtížně zajistitelným provozem (lokomotivy byly vyrobené v Rakousku) a s nástupem moderních výkonných strojů v průběhu osmdesátých let. Kořenovské muzeum ozubnicové trati Tanvald - Kořenov.Vystaven je i artefakt dokládající, že pruská (dnes polská) část trati bývala elektrifikována.Kořenovské muzeum ozubnicové trati Tanvald - Kořenov.Roku 2016 se atraktivita muzea podstatně zvýšila díky zpřístupnění expozice v revitalizované výtopně z roku 1903. Tu se podařilo zachránit především díky nadšencům ze Železniční společnosti Tanvald. S klesajícím významem trati chátrala i infrastruktura. Když se roku 1987 pod náporem sněhu propadla střecha historicky cenné výtopny a ve svých troskách pohřbila i zde odstavené mašiny, zdálo se, že to má tato technická památka spočítáno.Výtopna Kořenov.Přátelé zubačky se však nevzdali a tak vznikl projekt Zubačka - unikátní živé kulturní dědictví Jizerských hor a Krkonoš spolufinancovaný z Fondu EHP a Norských fondů 2009 - 2014. Záchranné práce v hodnotě necelých 17 milionů korun trvaly dva roky a výtopna začala opět sloužit roku 2016. Architekt Ivan Lejčar použil moderní stavitelské metody, ale vycházel přitom z původních plánů a výkresů, a tak se obnovu povedlo realizovat s respektem k historické hodnotě stavby a jejímu původnímu účelu. Není divu, že tento počin získal od Národního památkového ústavu cenu Patrimonium pro futuro.Výtopna Kořenov.Během komentované prohlídky si prohlédnete a většinou i prolezete historické unikáty, z nichž některé mají status národní technické památky a jsou dodnes funkční, jak se můžeme přesvědčit na nostalgických jízdách. (Na zubačce od počátku až do roku 1958 sloužily tři rakouské parní lokomotivy. Jedna z nich se dochovala dodnes. V kořenovské výtopně ji bohužel nenajdete, zatím se jí chlubí Železniční muzeum v Jaroměři.) Výtopna Kořenov.Výtopna Kořenov.Na plně funkční rakouské T426.003 si ze všech stran můžete omrknout i slavné ozubnicové kolo.Výtopna Kořenov.Chloubou výtopny je vlak převzatý ze zaniklé zahraniční expozice. Sloužil na trati z Lauterbrunnenu na Jungfraujoch, což je nejvýše položená stanice zubačky v Evropě (3 454 m n. m.). Právě probíhá jeho kompletní rekonstrukce, ale na koleje se již nevrátí přinejmenším proto, že má jiný rozchod. Specialitou vlaku je oddělené kupé v každém vagónu. Nejde však o první třídu, ale o prostor vyhrazený přepravě nemocných. 
Výtopna Kořenov.Cestou z výtopny děti určitě ocení svezení na železnici, která původně nebyla navržená na vození capartů. Jde o důlní úzkokolejku. Důlní úzkokolejka. Muzeum je otevřeno celoročně, výtopna jen v sezóně a mimo sezónu na vyžádání. Aktuální ceníky, provozní dobu, jízdní řády speciálních vlaků a rozsáhlou databázi odborných informací informací naleznete na www.zubacka.cz.

Text a foto Mad