Vycházka od Sychrovského viaduktu na Vrchovinu k dřevěné rozhledně s vyhlídkou na koně a letadla

13. 05. 2021 | 0:00

V bezprostředním okolí Sychrova, návštěvníky obležené perly Libereckého kraje, jsou cíle méně navštěvované a přitom také zajímavé. Mám na mysli například impozantní Sychrovský viadukt nebo veřejně přístupné koňské výběhy rekreačního areálu Relax Vrchovina s vyhlídkovým posedem, ze kterého můžete dovádějící koně sledovat z patřičného nadhledu. 

Vyrazíme z Radimovic po červené turistické značce z parkoviště před hospodou U Šulců (MAPA). Pozor, v Radimovicích není dovoleno parkovat jinde než na tomto parkovišti. Hospoda je zajímavá z více ohledů, jednak pivo netočí žádný Šulc, ale paní Tomšová, ale především se zde hrávalo divadlo a od roku 1940 sál fungoval i jako kino. Na nedaleké křižovatce do Y si můžete prohlédnout pomník obětem 2. světové války. Památník sestává z naší stylizované vlajky, vysypané oblázky vzdáleně připomínajícími barvy trikolory, a z vlastního pomníku. Pomník nese poněkud záhadný text „Pro všeslovanské sbratření stali se obětí německého fašismu“, který by si zasloužil bližší vysvětlení. To ale nenaleznete ani na místě, ani na jinak velmi zajímavém a dobře vytvořeném obecním webu.Pohled na nejdelší z osmi tunelů trati Liberec - Pardubice z železničního nádraží Sychrov.Když se rozhodnete udělat něco pro planetu a na místo se dopravíte vlakem, ušetříte si i pár set metrů cesty k nádraží. Houkání vlaků se hlubokým údolím rozléhá od 1. května 1859, kdy byl slavnostně otevřen tento úsek Jihoseveroněmecké spojovací dráhy, vedoucí z Liberce do Pardubic, budovaný od roku 1855. Železnice prochází poměrně obtížným terénem. Na trase je například osm tunelů, z nichž ten, kterým duní vlaky pod Sychrovem, je nejdelší, měří 676 metrů (někde je uvedeno 635 m). Tunel byl ražen z obou směrů současně a přišel investory na 500 000 zlatých.Nedávno zrenovovaná budova nádraží Sychrov.Tunel je z pohledu turisty „jen“ díra vyražená ve skále, mnohem fotogeničtěji působí na něj navazující viadukt, který začíná vlastně ještě v prostoru sychrovského nádraží, protože se na něm nachází zhlaví stanice a jedna výhybka. Viadukt postavili v letech 1857 až 1859 bratři Kleinové a Vojtěch Lanna.Sychrovské nádraží končí vlastně až na mostě, kde je kromě zhlaví stanice umístěna i výhybka.Most je dlouhý 120 m a není rovný, poloměr zakřivení činí 386 m. Tvoří ho osm oblouků o rozpětí 9,5 m. Šest oblouků má spodní patro, což u mostů tohoto typu není obvyklé. Kámen byl dovážen z lomů v Hodkovicích nad Mohelkou, Hrobce, Vlčetínu a na Kozákově.Sychrovský viadukt ze směru od Třtí.Pohled na viadukt z mostku přes Mohelku.Maximální výška viaduktu nade dnem údolí činí úctyhodných 32 m, což ze Sychrovského viaduktu dělá nejvyšší kamenný most v Libereckém kraji. Pro srovnání, viadukt na Novině v Kryštofově údolí je vysoký 29 m a most ve Smržovce 26,5 m. Nejvyšším kamenným železničním mostem v Česku je ale Žampašský viadukt, díky výšce 41,73 m patřící dokonce do společnosti nejvyšších kamenných mostů Evropy.Sychrovský viadukt z údolí Mohelky.Než vyrazíte na most, dostávám se k vysvětlení, proč nadpis tohoto výletního tipu nezačíná mnohem chytlavěji slovy „Po Sychrovském viaduktu…“. To bohužel napsat nemůžu, protože vstup na most je ze strany od nádraží oficiálně zakázán, i když je evidentně hojně využíván nejen vlaky, ale i chodci. Zajímavé je, že z druhé strany k mostu také vede dobře prošlapaná cestička a zákaz vstupu zde není. Samotný viadukt má perfektní chodník po obou stranách a je navíc komfortních 11,5 m široký, takže teoreticky zbývá místo pro druhou kolej.Pohled do údolí Mohelky z viaduktu.Pokračujeme tedy radši po červené dolů do údolí, kde se můžeme pokochat pohledy na most z žabí perspektivy, a já přidám pár perliček spojených se stavbou liberecko – pardubické spojky Jihoseveroněmecké spojovací dráhy. O tuto trať měli liberečtí průmyslníci eminentní zájem místo stavby trati na Prahu. Trvali totiž na přímém spojení s Vídní, kde Jihoseveroněmecká železnice začínala, možná i proto, že Vídeň jim byla bližší než Praha, ale vzhlíželi k ní i více než k Drážďanům nebo Berlínu. S trochou nadsázky lze říci, že na dodnes nevyřešený problém rychlého vlakového spojení Liberce s Prahou tak bylo zaděláno v polovině 19. století.Stezka od Mohelky do Radostína vede kolem zbytků rohanské obory.Druhou zajímavostí je, že výstavba Jihoseveroněmecké spojovací dráhy (trasa viz wikimedia.org) byla motivována nejen potřebami bouřlivě se rozvíjející výroby za průmyslové revoluce, ale i zájmy vojenskými, konkrétně potřebou spojit tehdejší pevnosti Hradec Králové a Josefov s městem Olomouc. Když si tuto informaci vytrhnete z kontextu v článku o Sychrovském viaduktu, budete možná jako já hledat, kolik je v Česku dalších Sychrovů s viaduktem. Ušetřím vás tohoto pátrání, ačkoliv různých Sychrovů je dokonce třináct, kamenný viadukt má opravdu jen Sychrov u zámku Sychrova.Most kostrukce Bailey v Radostíně.Po červené značce vystoupáme na druhou stranu údolí do Radostína, kde přejdeme trať po dalším pozoruhodném mostě (MAPA). Ač je generačně mladší než ten sychrovský, je v mnohem horším stavu. Přitom se jedná o velmi zajímavý příklad mostu konstrukce „Bailey“, vyvinuté britským konstruktérem D. C. Baileym za 2. světové války. Je to typ přenosného prefabrikovaného příhradového mostu, jenž se skládá z jednoduchých dílů, které lze na místo určení dopravit auty a přitom most pak unese i tanky. Proto se tento typ mostu stal jedním z technických symbolů spojenecké invaze za 2. světové války.Panorama sychrovského areálu od Radostína.Sychrovský areál bohužel z větší části zakrývají stromy, ale najdou se místa, ze kterých je krásně vidět například i vodojem.S panoramaty zámecké zahrady Sychrova v zádech dojdeme do lesa, za kterým již uvidíte cíl naší výpravy, pastviny komplexu Relax Vrchovina. Uprostřed pastvin se tyčí gigantický dřevěný pozorovací posed (MAPA), přidávající ke 417 m nadmořské výšky planiny 25 schodů a 5 m navíc, takže shora máte krásný přehled o kolem vás dovádějících koních.Volnočasový areál Relax Vrchovina s kulisou Ještědského hřebenu v pozadí.Stavbu, která proběhla mezi říjnem a listopadem 2015, inicializoval Josef Hruška, majitel komplexu. Na rozhlednu padlo 14 m3 modřínového dřeva. Autorem projektu je Martin Kloda z pražského ateliéru Architektonická huť – Archwerk. ​Martin Kloda je i spoluautor rozhledny Maják u Strupčic na Chomutovsku. Vyhlídka Vrchovina.Od pozorovatelny koní můžete pokračovat dál do Vrchoviny, zde se nachází několik velmi pěkných chalup a malebná náves, kterou hyzdí kontejnery na tříděný odpad. Coby kamenem dohodil startují a přistávají sportovní letadla z hodkovického letiště.Interiér vyhlídky.Zpět můžete jít opět po červené s tím, že je na vaše riziko, zkrátíte-li si cestu přes viadukt nebo to vezmete údolím. Také se nemusíte vracet po červené, ale z Vrchoviny můžete sejít po silničce do Třtí, kde stojí mlýn, jehož základy pamatují 16. století.Vyhlídka nabízí neobvyklý pohled na okolní pastviny.Text a foto Mad

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace