Interma-Byty má s Libercem stejný problém jako družstevníci, smírné řešení se ale bude hledat později

Druhá kategorie bytů vznikla sdružením stejných státně-městských dotačních peněz se stavební firmou, která byty postavila. "Pohrobek" této firmy s názvem Interma-Byty dodnes byty spoluvlastní a pronajímá je obyvatelům krajského města.

Mimochodem, tento model bytové výstavby prostřednictvím sdružených prostředků byl v novodobé historii krajského města jediným opravdu masovým/veřejným (nikoliv develerským) projektem, který se pod Ještědem uskutečnil. Nezkrachoval, nevytuneloval se.

Státní dotace a garance města byly dostatečnými zárukami i stěžejní motivací pro budoucí uživatele, aby si byty pořizovali. Lidé dodnes díky úspěšnému projektu bydlí na slušných adresách a za relativně slušné peníze k tomu. A s vidinou, že byty jednoho krásného dne budou jejich. Mají to ve smlouvě. Spořádaně spláceli hypotéky, jež si na "neměstský" podíl brali, a sledovali kalendář.

Nyní obě kategorie spoluvlastníků bytů chtějí, aby na ně město své podíly převedlo, protože uplynulo dvacet let od kolaudace a ve smlouvách mají zakotveno, že po dvou desítkách let společného vlastnictví se byty převedou druhému z partnerů. Ve smlouvě mají též uvedeno, že město svůj podíl převede "za korunu".

A tady začíná vrstevnatý problém zjednodušovaný jako "převod spolupodílů města družstevníkům". Interma-Byty z řešení, jež včera schválili zastupitelé, vypadla, byť je princip úplně stejný. Jiné jsou ale motivace města podíly ne/převádět, resp. převést je v nejlepším případě s patřičným ziskem, na němž se ale nijak zvlášť nepodílelo.

Problém s družstevními byty vedení města prozatím uhrálo tak, že se bude dlouze bádat nad optimálním řešením, budou se ověřovat možnosti a schůzovat v pracovní skupině. Přejdou prázdniny, na zářijových zastupitelstvech (budou dvě) se pohovoří, jak to vypadá, v říjnu budou krajské volby... Kauza by se do nich nemusela nijak zvlášť promítnout, neboť vedení města hledalo a mediálně i našlo řešení úsporné pro družstevníky. Mohou být rádi, že nebudou muset platit daň z příjmu a ušetří. Byť podle smluv neměli platit nic. Je to ve skutečnosti podstatně složitější, ale jako mediální zkratka dobré.

Krok po kroku se bude posléze postupovat k cíli - převodu městského spolupodílu na jednotlivé družstevníky tak, jak město přislíbilo. Vysoce pravděpodobně za jednotky desetitisíců za byt. Nikdo zatím neřeší nebytové prostory, mj. garáže, parkovací stání, sklepní kóje, ale i ordinace či obchodní prostory, jež jsou součástí některých bytových komplexů v majetku družstev. Jinými slovy, s družstevními byty to nějak dopadne, protože tu existuje množina 3000 dost napružených lidí, kteří chtějí jediné - získat byt, v němž bydlí, do vlastnictví. A ti stojí lokálním politikům za zvýšenou pozornost.

Vraťme se ale k Interma-Byty. Některé domy se nalézají ve stejných lokalitách jako byty družstevní, protože například v Zeleném Údolí - území mezi Rochlicemi a Vratislavicemi, se v letech 1997 - 2007 horečně stavělo. Vznikla tady pohledná minisídliště s vyřešeným parkováním i dostatkem zeleně. V těch "interma-domech" město získalo kolem 250 bytů, které obsazuje přes pořadník. Lidé tu mají vyměřené regulované nájemné, město nic neplatí, ale ani neinkasuje. Pouze organizuje.

O všechno, s výjimkou obsazování městských sociálních bytů, se stará Interma-Byty. Má v domech i svoje vlastní jednotky, za které inkasuje tržní nájemné, ale to s kauzou podílů nesouvisí, je to stěžejní byznys firmy. Za ony byty, o jejichž obyvatelích rozhodnje město, Interma-Byty každopádně inkasuje poloviční taxy za plošný metr, protože tam nájemníci platí regulovaný nájem. Všechny provozní náklady jdou za správcovskou firmou.

Tady za tou firmou, která má rovněž smluvně zakotveno, že se po dvaceti letech městský podíl převede na ni. Za dvacet let si město svou finanční účast na projektu "odbydlelo". A vznikl problém, který bude k vyřešení podstatně složitější. Jednak proto, že příjemcem podílů má být pohrobek stavební firmy, která si ziskem spolupodílů města přijde ke slušné účetní sumě do majetku, a za druhé proto, že město převodem podílů přijde o možnost přidělovat byty tomu, kdo je v pořadníku. To se dá samozřejmě smluvně ošetřit, ale už nebude platit dosud existující finanční model.

Toho se město obává a udělá všechno proto, aby jí dispoziční právo k 256 bytům zůstalo. Možné to je i do budoucna, ovšem za podmínky, že se bude podílet na nákladech bytového domu a vykompenzuje vlastníkovi domů propad na regulovaném nájemném. Nic z toho vedení Liberce ale nechce. Věc již dříve odložilo k soudu a čeká, jak se věc vyvine.

Jistý posun ale přece jen nastal: Na čtvrtečním jednání zastupitelstva, poté, co vedení Liberce "vymodelovalo" a 24 zastupitelů odsouhlasilo, jak se co nejšetrněji vyrovná s družstevníky, padlo směrem k Interma-Byty alespoň ujištění, že se svár mezi městem a firmou nebude řešit u soudů, nýbrž snahou o dohodu. Že jí je vedení město po patřičném tlaku schopné, předvedlo u bytů družstevních.

Přednost nyní ale mají družstevní podíly, protože tady jde "o člověka". Firma vlastnící stovky bytů si bude muset počkat. Už teď ale všichni zainteresovaní vědí, že čím déle nějaké řešení padne, tím později bude muset město řešit, co se stovkami lidí z bytů, které tam Intermě-Byty nastěhovalo.

Alena Roubalová