Zdá se, že používáte prohlížeč, který nepodporuje dnešní standard pro zobrazování obsahu na webu. To může způsobit, že některé části webu nemusí fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, který dnešní standard splňuje.

Aktualizovat

Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Liberec historickou meteobudku posune zhruba o metr dál od silnice, opět je poškozená

13.09.2026 | 11:21

Liberec památkově chráněnou třímetrovou meteorologickou budku, která stojí od konce 19. století u radnice, přesune zhruba o metr dál od silnice. Slibuje si od toho, že ji nebudou ničit projíždějící vozidla. ČTK to řekla mluvčí radnice Jana Kodymová.

meteoBudka (3)
archivní foto Artur Irma

"Vzhledem k intenzitě dopravy dochází ke kolizím a opakovanému poškozování památky projíždějícími vozidly. Naposledy se kvůli zásadnějšímu nárazu autobusu MHD opravovala na podzim 2024. Letos na jaře se problém opakoval. Meteobudka málem spadla ze soklu. Nárazem došlo k opětovnému poškození," uvedla Kodymová.

V Liberci ojedinělé dílo vytvořené v novorenesančním stylu ze žuly, železa a mědi mají nyní v péči restaurátoři. "Nejdéle do konce října bude budka zpátky," dodala mluvčí. Restaurátoři meteobudku umístí už na nové místo. Dosud byla vytrčená do silnice na poloostrůvku u zastávky MHD, nově bude zhruba o 80 až 100 centimetrů blíže k historické radnici. Za opravu a její přemístění zaplatí město přes 220.000 korun.

archivní foto

Ve stotisícovém Liberci jde zřejmě o nejstarší funkční meteorologickou budku, která má Lambrechtův polymetr, zapisovací teploměr, teploměr maximo-minimální, termohygroskop a holosterický barometr. Údaje z nich ale mají jen orientační hodnotu. Šestiboká památka tvarem připomíná radniční věž. Budka je krytá plechovou mansardovou stříškou s kovovými aplikacemi v podobě slunečnic, sokl je z liberecké žuly. V roce 1898 ji z podnětu tehdejšího Horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory vytvořil renomovaný mechanik specializující se na meteorologické přístroje Wilhelm Lambrecht z Göttingenu.

čtk