Liberec si v kontextu s válkou na Ukrajině připomněl okupaci a mrtvé ze srpna 1968
AKTUALIZOVÁNO: Primátor Liberce Jaroslav Zámečník (Starostové pro Liberecký kraj - SLK) dnes nabádal k ostražitosti před lidmi, kteří zpochybňují českou pomoc ukrajinskému národu. Řekl to při pietním shromáždění připomínající okupaci Československa ze srpna 1968 i s odkazem na aktuální dění na Ukrajině. Liberec byl před 55 lety po Praze druhým nejtragičtěji postiženým městem s devíti mrtvými a 48 zraněnými.
"Takový byl první výčet za takzvanou bratrskou pomoc vojsk pěti zemí, jejichž představitelé se tehdy tvářili jako naši spojenci. O to víc mě překvapuje to, že často v poslední době je slyšet názor, že bychom se my, občané země s tak hlubokou a bolestivou zkušeností, měli přestat zajímat o události, které už přes rok sledujeme blízko našich hranic na Ukrajině," řekl primátor.
"Buďme proto ostražití před každým, kdo zpochybňuje naši pomoc ukrajinskému národu, kterého vojensky napadl agresor stejně jako nás před 55 lety. Odmítejme překrucování pravdy, zpochybňování historie nebo i zkreslování informací. A hlavně nenaskakujme na laciná hesla a politický populismus, který se začíná šířit naší společností stejně jako zákeřný virus, jehož jediným cílem je destabilizovat demokratické hodnoty, které jsme získali před 30 lety, a pravidla, které jsme si od tehdejší doby nastavovali," dodal.
Invaze armád států Varšavské smlouvy v noci na 21. srpna 1968 zastavila v tehdejším Československu období politického uvolnění a reformu směřující k demokratické společnosti. Invaze se zúčastnilo na 750.000 vojáků a 6000 tanků. Liberec byl tehdy prvním velkým městem na cestě okupačních tanků a také místem prvních ostrých střetů s okupanty. V Liberci si šest obětí vyžádala ranní střelba v prostorách kolem radnice a další tři lidé zemřeli následkem havárie jednoho z projíždějících tanků, který narazil na náměstí u radnice před polednem do podloubí. Oběťmi byli v Liberci Eva Livečková, Rudolf Starý, Bohumil Kobr, Stanislav Veselý, Josef Fialka, Zdeněk Dragoun, Jindřich Kuliš, Miroslav Čížek a Vincenc Březina. Nejmladšímu z nich bylo 19 let, nejstaršímu 72 let.
Jedním ze zraněných u radnice v Liberci byl tehdy Petr Šída. Míní, že je potřeba si takové události stále připomínat. "Protože takové věci by se vůbec neměly dít. Aby sem někdo vletěl, řekl, že chce pomáhat, a zastřelil spoustu lidi," řekl dnes ČTK. Osobně ale na 21. srpen 1968 nerad vzpomíná. "Protože to pro mě bylo poměrně dost tragické. Byl jsem poté rok a půl v nemocnici a když z ní šel, tak zástupce primáře mi říkal, že nedožiju 50 let. No a bude mně příští rok v únoru 80," dodal.
Liberecký hejtman Martin Půta (SLK) dnes uvedl, že svádět tehdejší invazi jen na okupanty je jednodušší pohled. "Ale neměli bychom zapomínat, že by to nebylo možné bez celé řady českých a slovenských aktivních pomahačů, kteří dávno před 20. srpnem tu vojenskou operaci pomáhali plánovat," řekl. "A taky nezapomínejme na to, že v těch dalších 21 letech až do roku 89 velká část tohoto národa přijala za skutečnost to, co věděla, že není pravda. Děti ve školách se učily alternativní pravdu, alternativní historii, přestože všichni doma věděli, že to bylo úplně obráceně," dodal.
čtk