Liberecká galerie vystavuje díla významného českého uměleckého a partnerského páru
Díla významného českého uměleckého a partnerského páru druhé poloviny 20. a začátku 21. století jsou na hlavní jarní výstavě Galerie Lázně v Liberci. Zhruba 200 svých výtvorů tam mají manželé Věra Nováková a Pavel Brázda, odráží podobnost i odlišnost v jejich uměleckém projevu. Pro výstavu nazvanou Obrazy, slova, kosatce se kurátorka Vendula Fremlová pokusila vybrat témata z jejich tvorby, kterým se věnovali oba. Jedním jsou motivy hlav, tváří a figur, druhým vztah k písmu, slovu a textu a třetím motivem jsou rostliny.
"Úplně v počátku vytvářeli díla, která byla velmi blízká, příbuzná, a až by se dalo říct, že se jednalo o takové téměř sourozence," řekla dnes novinářům Fremlová. To se podle ní změnilo po roce 1958, po konverzi Novákové ke křesťanství. "Od té doby kvůli různým přístupům ke světu formulovaném právě především vztahem k víře se jejich umělecké přístupy poměrně hodně rozrůznily a každý k tématům, která tady jsou, přistupoval úplně jinak," dodala.
Zatímco Nováková kladla důraz na jedinečnost svých děl a zobrazovala na nich biblické postavy, osobnosti ze světa umění i katolické víry, Brázda šel jinou cestou a založil umělecký směr nazvaný hominismus, v jehož centru stojí člověk. "Umění má být dle Brázdy dostupné všem, proto ho s nadšením množil a replikoval. Nejprve prostřednictvím xeroxu a následně též digitálního tisku na plátně. Díky tomu existují některé z jeho postav či hlav v mnoha variantách, objevují se znovu a znovu v různých kompozicích a schématech," uvedla kurátorka.
Nováková se za Brázdu provdala v roce 1950, v izolaci poté tvořili dalších 40 let kvůli útlaku ze strany komunistického režimu. Z ústraní mohli vystoupil až na začátku 90. let. Pavel Brázda zemřel v roce 2017 ve věku 91 let, Věra Nováková o sedm let později ve věku 96 let. "Jsou to umělci, kteří za minulého režimu žili velmi chudě a skromně. Dalo by se říci na okraji společnosti i umělecké komunity. A to jejich postavení outsiderů se ovšem v průběhu času měnilo, obzvláště po sametové revoluci, kdy potom byli oba dva označeni za nejvýznamnější osobnosti českého vizuálního umění," dodala Fremlová.
Brázda peníze na živobytí za totalitního režimu získával jako ilustrátor knih, malíř pokojů nebo topič v kotelně. Nováková pracovala jako výtvarnice, svá díla ale nemohla veřejně vystavovat. Příležitostně i ilustrovala knihy stejně jako její manžel. Kniha Co se slovy všechno poví z roku 1964, kterou také ilustrovali, se stala impulzem pro písmenové obrazy Novákové. Tato publikace je na výstavě prezentovaná i jako video. Součástí výstavy je také audio průvodce, v němž zaznívají Brázdovy texty. Jde o jeho komentáře k dílům, které oba manželé vytvářeli, smyšlenou postavou Přemyslem Arátorem.
Galerie Lázně má další dvě nové výstavy. Na jedné jsou díla studentů a absolventů brněnské Fakulty výtvarných umění VUT a druhá je věnovaná festivalu Anifilm, konkrétně irskému studiu Cartoon Saloon a jeho filmu Vlkochodci.
čtk




