Liberecká židovská obec patří k nejmenším v zemi, má kolem 60 členů
Liberecká židovská obec patří k nejmenším v zemi, má kolem 60 členů. Lidí židovského původu žije ve městě sice výrazně více, z nejrůznějších důvodů se ale k židovství nehlásí. Podle předsedy liberecké židovské obce Michala Hrona je i po 80 letech stále patrný důsledek holokaustu. "To předávání z generace na generaci se za holokaustu ztratilo. Z té další generace nikdo nedostal, alespoň v Liberci, židovství v rodině, ale musel si k němu najít cestu sám," uvedl.
Před druhou světovou válkou v Liberci žilo kolem 1400 lidí židovského původu, po válce se vrátilo jen 37 starousedlíků, kteří přežili koncentrační tábory. Nyní jich žije v Liberci ještě kolem 20 a pomoc jim patří mezi hlavní oblastí, kterým se židovská obec v Liberci věnuje. "Máme oprávnění k sociálnímu poradenství. Naše sociální služby nejsou zaměřené jen na členy naší obce, nicméně klienty jsou především přeživší holokaustu," uvedl Hron. Zpravidla jde podle něj o úklidové práce, pečovatelskou činnost či zajištění dopravy.
Podle něj se věnují i vzdělávání, oblíbené jsou hlavně přednášky Karla Hrdličky. "Chodí na ně nejen členové naší obce," uvedl Hron. S ohledem na koronavirovou pandemii jsou nyní přednášky on-line, nejbližší bude 25. listopadu věnovaná antisemitismu. V Liberci se Hron osobně s fyzickým projevem antisemitismu nesetkal. "Spíše s předsudky, když se bavíme třeba o penězích," uvedl. Pokud nejsou narážky nijak časté, tak to přehlíží. "Když se hodně opakují, tak se ozvu," dodal.
Liberecká židovská obec se může pyšnit jedinou novostavbou synagogy postavenou na území republiky od druhé světové války. Otevřena byla v Liberci před 20 lety. Stojí na místě jedné z největších synagog střední Evropy, která byla vypálena po Křišťálové noci nacisty a jejich příznivci. V novostavbě se koná bohoslužba minimálně jednou týdně a slaví se v ní i židovské svátky. Podle Hrona ale na bohoslužby moc lidí nechodí, obvykle do deseti. "Svátky jsou navštěvované mnohem více. Je to ale i tím, že jsme otevřená obec a chodí i známí našich členů," dodal Hron. Nyní je ale podle něj synagoga v důsledku protikoronavirových opatření uzavřená a i bohoslužby se mohou konat jen on-line. Od dubna má liberecká židovská obec nového rabína, Davida Maxu.
Hron míní, že židovská obec je v Liberci respektovanou komunitou ve veřejném sektoru. Podporu má ze strany města i kraje. "Toho si vážím, nepovažuji to za samozřejmost," uvedl Hron, který je radním města. Židovská obec má zásluhu i na tom, že po Liberci jsou rozmístěné takzvané stolpersteiny neboli kameny zmizelých, které připomínají tragické osudy zejména Židů z druhé světové války. V Liberci jsou některé už pět let, po městě jich je kolem 40.
čtk