O nanomateriál na roušky z univerzity v Liberci má zájem stát i soukromí producenti. Výrobní kapacita stroje je ale omezená

"Zástupci ministerstev projevili zájem o výchozí textilii s nanovlákny. Návrh byl takový, že bychom dodávali tuto základní matrici a stát by materiál předal soukromé firmě, která by z ní nechala šít roušky ve svých zahraničních provozech," řekl po dnešním jednání v Praze rektor univerzity Miroslav Brzezina. Nové zařízení univerzity, kde nanomateriál vyrábějí, dokáže ale vyprodukovat jen omezené množství nanovrstvy. "Je to jen na několik málo tisíc kusů denně," dodal rektor.

Nanomateriál vyrábí vědci novou technologií na zcela novém stroji metodou elektrostatického zvlákňování střídavým elektrickým proudem, který je na fakultě strojní v provozu jen pár dní. Výroba materiálu pro nanoroušky je tak zároveň jeho testovacím provozem. Zasedací místnost Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace TUL se změnila v šicí dílnu. U vlastních šicích strojů se střídá 20 až 30 zaměstnanců univerzity, kteří sešijí vrstvy k sobě tak, aby byl nanomateriál uvnitř roušky, přišijí tkalouny a všijí drátek, kterým lze obemknout roušku kolem nosu.

"Šili jsme i teď o víkendu, střídáme se tady tak, aby nás také z bezpečnostně-zdravotních důvodů nebylo v jedné místnosti mnoho," řekla Jana Melicheríková, která jinak pracuje jako laboratorní technik. "Šít umím a ušít tento typ roušky je navíc snadné, je to ten nejjednodušší typ roušky, na čínský způsob," doplnila další z šiček - Eva Kuželová Košťáková z katedry chemie. Roušky, ať už ušité na univerzitě nebo u externích spolupracovníků, se v laboratořích sterilizují ozonem nebo horkým vzduchem. Původně to mělo být jen pro univerzitu, zájem je ale podle Pirkla obrovský.

čtk