Oblastní galerie v Liberci novými výstavami připomíná legendární Skupinu 7 a svět ptáků
Na zaniklé umělecké uskupení a mizející svět ptáků se zaměřila Oblastní galerie v Liberci. Skupina 7, v níž působili i malíři Vladimír Komárek, textilní výtvarník Vladimír Křečan či sklářský umělec Ladislav Oliva, vystavuje po 57 letech. U druhé výstavy nazvané "Hudbu jak vesmír rozlehlou, širou jak poledne," má důležitou roli i zvuk. Novináře o tom dnes informovaly kurátorky obou nových výstav, jež budou v galerii do února příštího roku.
Skupina 7 fungovala v libereckém regionu v letech 1959 až 1967, její název se odvíjel od počtu zakládajících členů. Šlo o neformální uskupení umělců různých výtvarných oborů a žánrů, kteří se přátelili. "Tito přátelé se domluvili, že každý rok předvedou veřejnosti nějakou kolekci věcí, kterou za ten rok nebo za nějakou předchozí dobu vytvořili," uvedla jedna z kurátorek expozice Michaela Kubišová.
Svoji tvorbu prezentovala skupina například i v pražské výstavní síni Mánes, stěžejní ale pro ni bylo Severočeské muzeum v Liberci. Tam měla Skupina 7 výstavu každý rok a dodnes se výstavnímu sálu po nich říká Sedma. Na výstavě v nedaleké Oblastní galerii je zhruba 50 děl od 16 různých umělců. "Je to velice pestré. Je tady od umělecko-průmyslového designu, po malby, sochy. Máme tady i šperky," uvedla druhá z kurátorek výstavy Markéta Kroupová.
Na druhé výstavě věnované světu ptáků je tvorba deseti umělců z Česka a Norska. "Stěžejním bodem této výstavy je spojení umění, vědy a filozofie prostřednictvím inspirace tvorbou české umělkyně Olgy Karlíkové, která už od 60. let detailně zkoumala zvuky a pohyby přírodního světa," uvedla kurátorka výstavy Tea Zachová.
Výstava je ve dvou místnostech ve dvou patrech. Spodní místnost je záměrně zatemněná, aby návštěvníci expozici vnímali hlavně sluchem. Výstupem do horní místnost by měli získat dojem, že se rozednívá. Uvidí tam i overal vyplněný kachním peřím, který vytvořila norská umělkyně Eva Bakkeslettová. "Jeho vyplnění trvalo tři měsíce, protože prachové peří bývá špinavé od stébel, kousků chaluh a vaječných skořápek. Jde o velmi pomalý, až meditativní proces, který vás vybízí ke zpomalení, přeladění smyslů a ocenění každého přítomného okamžiku," uvedla autorka. K obarvení kachního plátna a hedvábné podšívky na oblek následně použila kamenný lišejník. "Vytváří krásnou skvrnitou hnědou bravu připomínající základní barvu samice kachny. Oblek je tak uměleckým dílem, spojujícím starou tradici a performativní rovinu," dodala.
čtk
Sdílet článek na Facebooku
Sdílet článek na X.com
Související články
.jpg)
