Po pěti letech se v liberecké zoologické zahradě narodilo mládě kriticky ohroženého osla somálského

Zoo Liberec patří mezi jedny z nejúspěšnějších chovatelů oslů somálských v Evropě. Letošní mládě je již 28. odchovem tohoto kriticky ohroženého druhu v historii zahrady. Ve volné přírodě dnes přežívá už jen několik stovek jedinců v několika izolovaných populacích v oblasti Afrického rohu. Každý nový přírůstek má proto význam nejen pro samotnou zoo, ale i pro záchranný Evropský ex situ program (EEP), jehož cílem je udržet životaschopnou populaci tohoto druhu v lidské péči.

Osel somálský je posledním žijícím poddruhem afrického divokého osla a zároveň nejohroženějším zástupcem čeledi koňovitých na světě. Od ostatních oslů jej na první pohled odlišují výrazné černobílé pruhy na nohách. Je dokonale přizpůsoben životu v kamenitých polopouštích Etiopie a Eritreje, kde dokáže přežít i několik dní bez vody a pohybovat se po tvrdém skalnatém podkladu. Jeho největšími hrozbami jsou úbytek přirozeného prostředí, pytláctví a křížení s domácími osly.

Právě chov oslů somálských patřil mezi ty, které postupná rozsáhlá modernizace areálu zasáhla nejvíce. Kompletní rekonstrukce spojená s protierozními úpravami jejich výběhu i přestavba zázemí si vyžádaly přesuny zvířat a dočasné omezení reprodukce. „Březost u velkých kopytníků je většinou velmi dlouhá, takže důsledky delšího přerušení rozmnožování se projeví až s velkým časovým odstupem. Návrat k pravidelným odchovům je pak vždy během na dlouhou trať. O to větší radost nám letošní mládě dělá. Je potvrzením, že se chov oslů somálských po několika letech opět vrací do žádaného režimu,“ říká zoolog Zoo Liberec Luboš Melichar.

Mládě podle chovatelů prospívá velmi dobře a návštěvníci jej mohou při troše štěstí pozorovat společně se stádem ve venkovním výběhu již od prvních dnů života.

Návrat k úspěšným odchovům se letos v Zoo Liberec neprojevil pouze u oslů somálských. Po dočasném omezení chovu způsobeném výstavbou Afrického pavilonu se znovu narodila mláďata obou chovaných poddruhů zeber stepních – bezhřívých i Chapmanových. Daří se také horským kopytníkům, konkrétně nahurům modrým, kozorožcům dagestánským a urialům bucharským. Ve skupině paviánů pláštíkových navíc vyrůstá několik mláďat různého věku. Mimořádně úspěšnou sezonu zažívá také chov dravých ptáků. Letos se podařilo odchovat mláďata tří ze čtyř druhů evropských supů i další mládě orla nejmenšího, kterého liberecká zoo rozmnožuje jako jediná zoologická zahrada na světě. Někteří z letošních mladých supů budou ještě letos vypuštěni do evropské přírody, aby pomohli s návratem těchto ohrožených mrchožroutů do oblastí, odkud v minulosti vlivem člověka téměř vymizeli.

TZ ZOO/Barbara Tesařová