Reflexní nebo luminiscenční prvky vetkané přímo do textilie. Univerzita přichází s novou 3D tkaninou s bezpečnostními prvky

„Běžně se nejprve připraví podkladová textilie a na tu se nalepí, navaří nebo se k ní přišijí bezpečnostní prvky. My je umíme vetkat přímo do základní vrstvy,“ říká Brigita Kolčavová Sirková, vedoucí katedry technologií a struktur FT TUL.

Takto vytvořené reflexní prvky mají vyšší životnost – stejnou jako celý oděv –, neseperou se, neloupají se a neodpadnou.

„Navíc luminiscenční nitě nebo retroreflexní nitě s mikroperlemi na povrchu umíme vetkat přesně tam, kam potřebujeme. Můžeme z nich vytvořit libovolný vzor, omezeni jsme jen vlastní fantazií,“ pokračuje docentka Kolčavová Sirková.

To dává nový impuls designu oděvu s bezpečnostními prvky. Například sportovní oděvy pro děti mohou mít moderní nebo veselejší vzory, které zároveň zvyšují jejich bezpečnost na silnicích. Využít tento potenciál mohou designéři i při návrhu tašek, kabelek nebo jiných doplňků, kde by klasické našité či lepené reflexní prvky působily rušivě nebo nevzhledně.

Katedra pracuje na neprůstřelných vestách i replikách historických rouch

3D tkaniny zná a vytváří lidstvo stovky let, máme je dochovány na nejstarších textilních nálezech. 3D výrobu tkaných struktur jak pro oděvní, tak hlavně pro technické aplikace v minulosti limitovala strojní zařízení používaná pro tkaní, tak možnosti vstupního materiálu. Současné technologie, v tomto případě tkací stroje s elektronickými žakárskými prošlupními mechanismy, a technická vlákna s přidanou hodnotou posouvají dosažené výsledky dál.

Tím, že specialisté z katedry docentky Kolčavové Sirkové disponují touto moderní technologií, mohou kromě 3D textilií z retroreflexních nebo luminiscenčních vrstev pracovat na mnoha dalších 3D projektech. Jsou to například 3D tkané výztuže pro neprůstřelné vesty, kde kombinují 3D tkané struktury se speciálními vysoce pevnostními para-aramidovými vlákny – kevlarem. Dále jsou to obecně další 3D výztuže z čediče, skla, uhlíku nebo přírodních materiálů kopřivy a lnu určené pro kompozity nebo i 3D struktury pro medicínské aplikace – za pozornost stojí např. maloprůměrové cévy o průměru 1–2 mm nebo šlachy. V neposlední řadě byla tato technologie využita ve spolupráci s Archeologickým ústavem Akademie věd ČR a Pražským hradem při tkaní repliky královského roucha nalezeného v kryptě královské hrobky v katedrále sv. Víta.

Katedra technologií a struktur Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci oslaví příští rok už 65. rok své existence.

TUL/Radek Pirkl

Fotogalerie: (archiv) TUL

1. Tkací stroj s elektronickými žakárskými prošlupními mechanismy v tkalcovně katedry technologií a struktur FT TUL

2. Brigita Kolčavová při výuce ve tkalcovně

3. Roucho z královské hrobky katedrály sv. Víta je také přklad 3D tkaniny. Na obr. replika z dílny katedry technologií a struktur FT TUL

4. Prototyp vesty při testech viditlenosti