Seniorská RoSa Liberec vydává knihu, autorkou díla na trénování paměti je místní obyvatelka

Vyprávění příběhů je vynikajícím podnětem pro rozvoj mozku. Jejich vymýšlení aktivuje širokou škálu jeho oblastí a přispívá ke kognitivní stimulaci. Proč? Musíte si vymyslet postavy, vztahy a zápletky mezi nimi, vytvořit prostředí, vystavět děj.

To všechno popsat tak dobře, aby si při čtení každý lehce ten příběh představil, a ještě lépe, aby byl vtáhnut do děje a najednou seděl na lavičce. A právě tak postupovala Věra Vohlídalová.

„Za všechno může lektorka trénování paměti Michaela Valterová, která hledala nejrůznější způsoby, jak náš mozek ‚rozhýbat‘. Jednou bylo zadáním pro domácí úkol udělat scénář na asi patnáct nejrůznějších nakreslených předmětů (viz povídka Příběh jednoho večera). Tenhle úkol cosi ve mně zapálil. Šlo to podivuhodně samo. Hlavně se přede mnou otevřel prostor, kde každý ten předmět měl najednou své místo a příběh tu byl jako na dlani. Představila jsem si kameru, jak snímá postupně vše a s ní se příběh začíná odvíjet. Můj mozek tu hojnost představ vždy směstná do plynulého vyprávění. Je to zábava, těší mě i ty, co poslouchají,“ říká autorka knihy Věra Vohlídalová.

„Je nám ctí, že můžeme být u toho, kdy obyvatelé RoSy přinášení nápady a my máme jenom tu ‚povinnost‘ je realizovat. K trénování paměti, je dílo paní Vohlídalové a pana Skleničky výbornou inspirací a doufám, že se nám v následujících letech podaří vydat další díly pokračovatelů v tomto skvělém konání. Aktivní stárnutí je to, co potřebujeme všichni a stárneme v podstatě v každém věku. Někdy je mi líto, že si neumím najít čas taky trénovat,“ říká Anna Ježková, zakladatelka RoSy.

Mgr. Věra Vohlídalová žije v Liberci od roku 1945, obyvatelkou RoSy je tři roky. Bývalá ředitelka dříve Státní, dnes Krajské vědecké knihovny z ní za svého působení vybudovala nejmodernější knihovnu v republice. Přímo do ní je zakomponovaná modlitebna, postavená na místě za Křišťálové noci vypálené synagogy.

Stavba, nesoucí přízvisko „Stavba smíření“, byla po mnoha kontroverzích a peripetiích v roce 2001 otevřena a je nejen špičkovou knihovnou, ale připomíná i his­torii liberecké židovské obce. Velkou láskou emeritní ředitelky byla vždy čeština. A do vínku jí byla dána laskavost, optimismus, vytrvalost, nezlomná vůle i – rebe­lantství, ale především smysl pro spravedlnost.

V současné době je stále zapojena do mnoha veřejných občanských aktivit směrovaných na rozvoj a zvelebení města i svého nového místa pobytu. Přesto si každý týden nachází čas účastnit se kurzu trénování paměti. A právě tam je počátek zrodu knihy Slova vyprávějí.

Texty povídek ilustroval Ing. Jiří Sklenička Zderazský, známý liberecký malíř. Po letech trávených prací v cizině a po návratu do vlasti žil v Liberci a začal se věnovat malování, své celoživotní lásce. Umělec bydlí dva roky v liberecké Rezidenci RoSa.

Přestěhoval si sem i své malířské stojany, štětce, barvy, palety a další pomůcky a pokračuje v tvůrčí činnosti, včetně vedení kurzu kreslení. Nové bydliště, jak říká, mu dává možnost být sám, mít soukromí a když chce s někým mluvit nebo někomu předávat svůj um, vždy je někdo na blízku.

TZ/Hana Tietze