V Liberci při soutěži vodící psi prováděli své pány městem. Klání bylo neoficiálním mistrovstvím ČR

Dnes to byla pro jejich nevidomé pány zábava, psi jim ale usnadňují běžný život. "Je to hlavně jistota, jsem samostatnější. Všude se dopravím, k lékaři, do lékárny, na poštu, k autobusu. Člověk není závislý na druhé osobě," uvedl Stanislav Poluprutský z Opočna, který se závodu zúčastnil s s devítiletým labradorským retrívrem Jimmym.

Psi dnes své pány vodili kolem radnice a skrz obchodní centrum. "Pes během trasy musí najít přechod, dveře, schody, musí na povel zrychlit, zpomalit, musí označit nerovnost," uvedl ředitel závodu Roman Vaněk, který přišel o zrak před 11 lety. Pro psa je podle něj největší problém vidět překážku, která je nad úrovní jeho těla, třeba větve. "Sleduje cestu dole, tak nestíhá koukat nahoru," řekl Vaněk. I to se dá ale podle něj naučit.

Vodící pes se musí podle Miroslava Kaisera z Varnsdorfu cvičit celý život. "Může časem něco zapomenout," uvedl Kaiser, jehož sedmiletý labradorský retrívr Nelson je republikový mistr v tomto závodě. "Jak je hodně vycvičený, tak si začíná vymýšlet a trochu lajdačí. Hodně mu teď dělají dělat problémy přechody, on si to zkrátí a jde mimo přechod," uvedl Kaiser.

Naučené návyky psů může ovlivňovat i jejich zdraví. Třeba osmiletý černý labradorský retrívr Kanto se kvůli špatným kloubům snaží vyhýbat schodům. "Když vím, že tam jsou, tak ho přiměju. Když ne, tak se snaží to obejít a hledá alternativní trasu," uvedla jeho majitelka Andrea Hlaváčková. I pro ni je v běžném životě vodící pes velmi důležitý. "Pomáhá mi velice, i když umím i sama s holí. Úžasný je třeba v davu, krásně mě provede," dodala.

Zatímco v minulých letech se podobných závodů konalo po Česku víc, letos bude ten liberecký zřejmě jediný. Soutěž se skládá ze dvou disciplín. První je základní poslušnost a druhá je takzvaná frekvence, při níž musí pes projít s pánem určenou trasu s překážkami a splnit několik úkolů.

čtk