V libereckých domovech seniorů se snaží kolapsům z vedra předcházet aktivací správných opatření

I v podhorském Liberci překročily v úterý teploty 30 stupňů Celsia, dnes bylo jen o málo chladněji.

Kromě ochlazování prostor dělají i další opatření. "Zajišťujeme jak jejich pitný režim, tak to, aby, když už jsou přece jenom v zdravotně horším stavu, tak sestry obíhají tyto klienty a otírají jim rty," řekl ředitel domova na Františkově Jan Gabriel. Klienti, kteří bydlí v prvním a pátém patře, mohou trávit čas ve stínu na předzahrádkách a na balkonech. Když je nejhůř, věší personál mokrá prostěradla do dveří a zvlhčují tak vzduch v budovách. Podobně to dělají i ve Vratislavicích. "Ráno vyvětráme a přes den zavřeme," uvedla ředitelka Eva Stehlíková.

Senioři patří ke skupinám, které vedra ohrožují nejvíc. Při teplotách nad 30 stupňů Celsia by měli vycházet ven spíš jen ráno a v podvečer, odborníci radí oblékat světlé prodyšné oblečení, pít dostatek tekutin a jíst lehce stravitelná jídla. "Při vysoké teplotě se více potíme, trpíme dehydratací, zvyšuje se hustota krve, což přináší větší nároky na krevní oběh, zhoršuje se prokrvení periferie a mozku. U starších lidí roste riziko infarktu myokardu či mozkové mrtvice," uvedla mluvčí Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Štěpánka Čechová.

Horkému počasí přizpůsobují v domovech i program, senioři z Františkova jezdí na výlety třeba do klimatizovaného Technického muzea nebo do přírody. "Snažíme se vybírat výlety tak, aby se jelo brzy ráno a někam, kde je příjemně. To znamená park, kde je voda, les, hodně stromů," uvedl Gabriel. Některé aktivity z venkovních prostor přesouvají ve Františkově do vnitřní tělocvičny nebo na terasu. Pokud se venku přece jen aktivita koná, dbá personál na to, aby byli senioři ve stínu a aby se zapojovali ti, kdo mají opravdu zájem a jsou zdravotně v pořádku. Vratislavičtí mají k dispozici velký park. "Celé dopoledne tam nesvítí sluníčko, tam je příjemné prostředí," dodala ředitelka.

Víc případů spojených s horkem zatím nezaznamenali ani na urgentních příjmech nemocnic v Liberci a Jablonci. "Počet pacientů je vyšší, ale souvisí s úrazy ze sportu nebo při dovolených," řekl mluvčí liberecké nemocnice Václav Řičář. Záchranáři už příliš často k náhlým kolapsům způsobeným vedrem nejezdí. "Spíš jezdíme, když je to třeba pět dní, týden, tak jezdíme za těmi starými lidmi, kteří to prostě neupijí, protože i v těch bytech mají teplo," doplnil vedoucí krajského operačního střediska záchranné služby Petr Matějíčka. Nejčastějším problémem je podle něj dehydratace, slabost a kolapsové stavy, ale i mozkové příhody.

čtk