Vladimír Valenta, ředitel krajské hygienické stanice v Liberci: Hygienici mají málo lidí, navýšení míst nestačí

30. 07. 2020 | 11:58

AKTUALIZOVÁNO: Hygienikům ztěžuje práci spojenou s pandemií koronaviru nedostatek pracovníků a ani vládní navýšení míst v krajských hygienických stanicích situaci příliš nezlepší. Novinářům to dnes řekl ředitel krajské hygienické stanice v Liberci a bývalý hlavní hygienik ČR Vladimír Valenta. Podle nynější hlavní hygieničky Jarmily Rážové není možné, aby se stavy vrátily před rok 2003 nebo 2007, kdy byly kráceny. Nyní mají podle Rážové hygienické stanice asi 2000 zaměstnanců, což je přibližně polovina ve srovnání s tím, kolik jich bylo. V reakci na Valentova slova Rážová novinářům řekla, že ji překvapují, protože ve středu na společném jednání krajských hygientiků v Praze věc nezmnínil.

Nové lidi nyní regiony podle Rážové získají podle velikosti obvodu. Liberecký kraj není tak velký a navýšení odpovídá počtu jeho obyvatel, uvedla. Zmínila, že v době, kdy byla Valentovou zástupkyní, se povedlo prosadit pro hygieniky větší rozpočty, ne však zvýšení počtu pracovních míst. Posun v práci hygieniků od března, kdy v Česku epidemie propukla, označila i v souvislostí s digitalizací za naprosto fantastický.

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (STAN) uvedl po dnešním jednání krajské epidemiologické komise, že chytrá karanténa funguje nejlépe tam, kde je dost lidí pro trasování, tedy vyhledávání kontaktů nakažených. Nízký počet pracovníků hygienických stanic podle něj fungování tzv. chytré karantény určené právě i pro lepší vyhledávání kontaktů komplikuje.

Personální posílení hygienických stanic je podle Půty pro boj s epidemií covidu-19 klíčové. "Oni (hygienici) v podstatě ve stejném počtu lidí, který byl v minulosti bohužel snížen, už několik měsíců dělají významně více práce než v běžném provozu," řekl. Také Valenta uvedl, že personální kapacity hygieniků klesly v Česku o polovinu. "To byla rána, kterou by málokterý zdravotnický systém vydržel. Hygiena vydržela, nicméně dopady tohoto restriktivního opatření teď plně pociťujeme. Na rozdíl od ostatních složek zdravotnictví nemůžeme směnovat. Naši lidé jedou několik měsíců nadoraz, v režimu 24 hodin denně sedm dní v týdnu," řekl.

Hygienici se snaží podle Valenty například využít pomoc studentů zdravotnictví. Vláda také schválila kvůli šíření koronaviru zvýšení maximálního počtu míst pro hygienické stanice o 134. Podle Valenty připadnou na libereckou krajskou hygienickou stanici z nových míst čtyři lidé. "Ale to všechno nenahradí to, co se odehrálo před těmi deseti až 15 lety," uvedl s odkazem na dřívější personální škrty.

Na trasování možných kontaktů lidí nakažených koronavirem se soustředí šest až sedm lidí pracovníků liberecké krajské hygienické stanice. Podle Valenty je potřeba vyhledat u jednoho člověka s covidem-19 někdy až 200 lidí, kteří se s ním dostali do kontaktu, všechny je pak třeba obvolat.

Někteří sněmovní opoziční politici, ale například i ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) vyjádřili v poslední době o fungování chytré karantény pochybnosti.

Technická univerzita v Liberci vyvinula spolu s krajskými hygieniky systém EpiGIS pro monitorování epidemií, který má podle Půty lepší funkce než centrálně používaný systém. Hejtman také řekl, že Valenta už v květnu nabízel státu využít funkce EpiGISu pro systém chytré karantény. Po pondělním schválení vzniku nové vládní rady, která má na chytrou karanténu dohlížet, by snad podle Půty mohla vláda centrální systém na základě EpiGISu vylepšit.

Podle epidemioložky Růženy Halířové z krajské hygienické stanice v Olomouci je třeba ještě fungování nynějšího trasovacího callcentra Daktela vylepšit. Nyní podle ní práci epidemiologů v souvislosti s covid-19 spíše zpomaluje. Halířová například upozornila na to, že telefonické hovory s lidmi nakaženými koronavirem jsou nahrávané, což snižuje ochotu pacientů otevřeně o svých kontaktech hovořit. "Někteří klienti odmítají pokračovat v rozhovoru. Lidé tyto telefonní hovory také často nezvedají, protože se obávají, že se jedná o pokoutné prodejce. Platí to hlavně u starších ročníků," řekla ČTK Halířová. Komplikací je podle ní také pomalé zobrazování speciálních map, které při telefonickém rozhovoru s nakaženými pomáhají zpětně určit jejich pohyb.

čtk

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace