Zdá se, že používáte prohlížeč, který nepodporuje dnešní standard pro zobrazování obsahu na webu. To může způsobit, že některé části webu nemusí fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, který dnešní standard splňuje.

Aktualizovat

Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Zakladatel motorismu Theodor Liebieg do vínku dostal šlechtický titul i rodinný podnik

21.05.2019 | 18:27

Liberec si připomíná zakladatele motorismu a významného průmyslníka Theodora Liebiega, od jehož smrti uplyne ve čtvrtek 80 let. Dostal do vínku nejen šlechtický titul a rodinný podnik, ale byl obdařený i mimořádnými schopnostmi, řekl ČTK Svatopluk Holata z Mobile muzea ČR.

nezider4or
ilustrační foto

Liebieg patřil k významným představitelům textilního průmyslu v Čechách i v Evropě, byl prezidentem Svazu německých průmyslníků, Duchcovské uhelné společnosti, předsedou správní Liberecké pouliční dráhy a mimo jiné také držitelem prvního řidičského průkazu v zemi.

Theodor Liebieg se narodil 15. června 1872 a byl vnukem zakladatele firmy Johann Liebieg & Comp. Když jeho otec v jednapadesáti letech náhle zemřel jako 18letý převzal v roce 1891 vedení firmy, která v té době patřila k největším v rakousko-uherské monarchii. V té době už Liebiegové neměli jen textilní továrny, s nimiž začínali. "Investovali také do důlního podnikání, výroby skla, do hutnictví a mnoha dalších oborů," doplnil Holata.

Když se v roce 1901 Theodor oženil, na svatební cestu vyrazil po Evropě automobilem. Už roku 1893 si ale pořídil Benzův automobil Victoria, což byl teprve třetí vůz v habsburské monarchii a první v Čechách. "Jeho řidičský průkaz se stal vůbec prvním a za dálkovou jízdu mezi Libercem a Gondorfem získal titul pionýr motorismu," řekl Holata. "Kočáry bez koní" průmyslníkovi učarovaly a stal se nadšeným propagátorem motorismu.

Podobně jako jeho dědeček i Theodor toužil nejen vlastnit, ale přímo vyrábět. Spolu s textilními průmyslníky stál u vzniku Liberecké továrny automobilů - RAF (Reichenberger Automobil - Fabrik). "Byl i členem správní rady firmy Laurin a Klement, která Rafku posléze odkoupila, aby výrobu automobilů v Liberci roku 1916 ukončila. Tuto etapu připomíná knížka Liberecká továrna na automobily vydaná loni a další exponáty Národního technického muzea," dodal Holata.

čtk