Díky Ukrajině, zemi, kde není národním standardem raději se vzdát, než připustit krveprolití, se dosud neválčí jinde

A to se ještě nedaly do pohybu miliony těch chytřejších Rusů, kteří začnou ze své země prchat hned poté, co jim dojde, že jsou pouhopouhými loutkami v rukou šílence a jeho okruhu, který se neštítí vůbec ničeho. Svět, jak jsme ho znali do 24. února 2022, rozdrtily pásy ruských tanků, které do sousední země vyjely na další loupeživou výpravu. Trubky na plyn a ropu a fabriky na vodku už RF evidentně nestačí.

Díky Ukrajině, zemi, kde není národním standardem raději se vzdát, než připustit krveprolití, se dosud neválčí jinde. Za to musíme být Ukrajincům neskonale vděčni, což ti bystřejší našinci jsou a proto pomáhají, jak mohou.

Například: Desítky studentů technické univerzity se v Liberci zapojily do pomoci válečným uprchlíkům z Ukrajiny. Nejenže řada z nich se přestěhovala, aby uvolnila místo na vysokoškolských kolejích, denně také pomáhají v libereckém asistenčním centru - starají se o děti, kontrolují zdravotní stav příchozích a pomáhají jim se zorientovat. Na univerzitě vznikl i desetičlenný tým tlumočníků, v němž jsou zapojeni studenti i zaměstnanci školy.

Nebo:

Kraj mj. připravuje ubytovací kapacity pro Ukrajince, kteří uprchli před válkou. Zhruba 200 míst by mělo vzniknout v prázdné budově někdejšího internátu v Zeyerově ulici. Až 500 míst by ale mělo být například v léta nevyužívané budově Skloexportu, kterou si kraj půjčí od státu. Bude ale podle potřebovat úpravy, které podle odhadu přijdou zhruba na 30 milionů korun. V plánu je také městečko pro až 500 uprchlíků z obytných buněk, které by mělo být na parkovišti u arény, podle odhadů to přijde na 65 milionů korun.

A tak dále, a tak dále. Pomáhají stále titíž - kraj, města, obce a jejich organizace, firemní nadace, církve... Liberecký kraj v rámci veřejné sbírky zřídil transparentní účet na pomoc ukrajinským uprchlíkům. Rozdělení peněz budou schvalovat radní kraje. Přispívat může každý, včetně firem.

Nějak jsem ovšem nezaregistrovala, že se jakkoliv zapojily jindy hodně hlasité a mediálně viditelné neziskovky, které mj. obhospodařují nějakou ubytovací kapacitu. Možná to ze skromnosti nikam nevytrubují, ale to není jejich styl. O každé vykopané nebo zakopané rouře sepisují tiskovou zprávu. Například takový ten bzučící spolek, jehož chřadnoucí politická divize se zmůže už jen na příslovečný štěkot za všemi karavanami, na svých stránkách inzeruje ubytování ve dvou chalupách. Nikde ale ani zmínka, že by sloužily teď nebo alespoň do budoucna lidem v nouzi. Platný ceník v tisícovkách za noc ale nechybí, takže to nebude zastaralým webem. Třeba mi ale něco uniklo...

Upřímně, podle toho, jak se tihle političtí šíbři do všeho, samozřejmě pouze teoreticky, hrnou po hlavě, očekávala jsem velkou humanitární akci na chalupě v Padouchově i na Mariánskohorských boudách. A ono nic. Jen info, že mj. Silvestr stál 18 tisíc. Ono to patrně bude tím, že pohovoření nebo post na sociální síti nic nestojí, kdežto byznys neziskového spolku se musí točit dál. Navzdory tomu, že se v kraji shání každá dostatečně nevyužitá postel, kam by se daly uložit před válkou prchající matky s dětmi.

Takových chytráků, čistě teoretických dobrodinců, se samozřejmě najde víc, všude jich jsou velké zásoby. Jistě, nikdo povinnost nabízet postele v osiřelých nemovitostech nemá, ale jsou tací, u nichž se nějaká dobročinnost tak nějak předpokládá. Zvláště, když se stále, znovu a znovu, stavějí do role jediných správných a spravedlivých s právem kritizovat všechno a všechny. Nejvíce pak to, o čem nemají ani páru.

Teď jsou ovšem političtí aktivisté zaneprázdněni, neboť se na scénu vrací proces s hejtmanem Martinem Půtou a oni museli oprášit, promazat a nastartovat hnojomet. Krajský soud v Liberci se totiž po bezmála dvou letech začne znovu zabývat korupční kauzou spojenou s evropskými dotacemi, v níž je obžalováno 12 lidí včetně libereckého hejtmana Martina Půty (SLK) a čtyři firmy. Neveřejné jednání je nařízeno na 5. dubna. Na něm bude nový senát řešit návrhy účastníků řízení. Termín veřejného jednání ještě známý není.

Soud se už vleče roky, hejtman navzdory tomu svou pozici už dvakrát obhájil a je nejvyšším politikem kraji kontinuálně, potřetí. Připomenu, že všechny obžalované koncem května 2020 nepravomocně liberecký soud osvobodil , vrchní soud ale v listopadu téhož roku jeho verdikt zrušil a případ vrátil k novému projednání. Dlouhou prodlevu před opětovným zahájením v Liberci způsobila změna soudce, předchozí odešel do důchodu a nový musel prostudovat 31 tisíc listů spisu.

Kvůli této cause zůstal Liberci kostel s nedokončenou rekonstrukcí a dosud neřešený problém firem, jež se na opravě podílely, a utopily zde miliony. Objekt chátrá a nemá šanci. Trapná a smutná vizitka protikorupčního tažení v předvečer nástupu oligarchických struktur k moci. Éra babišismu-estébákismu pak přinesla daleko horší kauzy a pevně věřím, že se z nich, až nastane správný čas, stanou i ke konečnému rozsudku dotažené causy.

Tento týden doslova do našich zeměpisných šířek vtrhlo jaro a hned je lépe. Skiareály zatahují opony, hrady a zámky se na sezonu naopak chystají. Společné jim je to, že se první mají za sebou a druzí před sebou konečně plnohodnotnou sezonu. Po dvou bídných letech.

Všem normálním lidem hezký víkend a nezapomeňte na posun času do letního.

Alena Roubalová