Drůbež za řidítky byla lihuprostá a zákon neukládá, v čem našinec může řídit. Motoslepice vyvázla bez sankce

Drůbež za řidítky byla naštěstí lihuprostá a protože zákon neukládá, v čem našinec může na veřejných komunikacích řídit, obešla se kontrola motoslepice bez sankce. Jen si umím představit, jak se asi řízení věnuje ten, kdo velikonočně vyšňořenou posádku míjí nebo předjíždí.

Mluví ze mne zkušenost. Při velikonočním výšlapu na kole jsem míjela motorku s postranním vozíkem (sajdou). Řidič měl na sobě historickou kuklu, plášť a koženou brašnu, posádku sajdy tvořila drobotina převlečená na králíčky a kuřátka. Ze stroje čouhaly pomlázky a vlály za ním pentle. Roztomilé, vtipné, málem jsem ale skončila ve škarpě, protože jsem zapomněla řídit. Škoda, že jsem to nestačila vyfotit. Držela jsem ale řidítka, nejsem chobotnice...

Tak zase za rok!

Zprávou týdne je po mém soudu a rekordního mínění uživatelů našeho FB profilu sdělení, že Liberecký kraj plánuje od června zavést turistický autobus na Ještěd, který částečně nahradí zničenou kabinovou lanovku a zajistí dopravu návštěvníků k vrcholu. K zahájení provozu je ale nutná úprava trasy, směrových oblouků, příprava zálivů zastávek, instalace závory a dopravního značení. Kraj to přijde na 2,8 milionu korun, práce už začaly.

Kabinová lanovka je mimo provoz od tragické havárie na konci října 2021. Autobus by měl turisty vozit z Liberce od konečné tramvaje v Horním Hanychově na parkoviště u Horské chaty Ještědka pod vrcholem. Dál už to půjde, přijedete-li autobusem, pouze po svých. Úplně na vrchol zajíždět nemůže ani minibus, nedovolují to poměry v nejvyšších partiích trasy (např.úzká komunikace mezi skalami, úzký tunel, malé horní parkoviště sloužící horskému hotelu a vysílači).

O autobusové lince na vrchol, či alespoň pod vrchol Ještědu, se začalo hovořit hned po pádu lanovky, bylo to dobré téma do předvolební kampaně. Nakolik realizaci posunul termín těch nadcházejících, krajských, netuším, ale pravda je, že projekt nové lanovky, o který se stará Město Liberec, je běh na pořádně dlouhou trať a mnozí méně pohybliví se obávali, že se na Ještěd už nikdy nepodívají.

Autobus teď může v režii kraje začít jezdit i proto, že je opravená silnice z Liberce na Výpřež i na Ještědku, a dále "za kopec". Nově je ve hře i získání parkoviště na Výpřeži, čili bude mj. dost prostoru na zázemí i vytvoření zastávek.

Ono to vypadá jednoduše, nasadit na trasu dva vozy a cestou sbírat turisty. Jenomže: Vzpomeňte si, jak dlouho trvalo, než se zrealizovala dnes hojně vytížená a mocně chválená linka k liberecké krajské nemocnici, která městu chyběla jako sůl mnoho desítek let. Ne všechno je v režii municipalit, ne vše lze zařídit nařízením shora.

A co dál povelikonoční týden dal? Trend snižování cen veřejných zakázek pokračuje. Ještě, že současné politické reprezentace na Kraji a v krajském městě nemají ve výbavě tu odporně samolibou tendenci se chlubit, jak to parádně zařídily, jak ušetřily, když stavitele pořádně „vzaly u ....“ (doplňte si sami). Být u vesla jiná parta – to by bylo chlubení a čechrání peří!

S aktuálními nabídkovými cenami je to tak, že jdou dolů díky faktorům, jež nedokáže ohnout žádná normální politická garnitura, byť by se snažila zdatně předstírat, že „to zařídila“. Dočasný pokles cen stavebních prací ve veřejné sféře je dán mj. ročním obdobím, aktuální situací na trhu, fází ekonomického cyklu a dalšími objektivními ukazateli, jež momentálně správcům eráru hrají příznivě do karet.

Například rekonstrukce Kulturního centra Lidové sady v Liberci přijde Liberecký kraj na 174,58 milionu korun, zhruba o čtvrtinu levněji, než projektanti původně odhadovali. Do soutěže o zakázku se přihlásilo sedm firem. Práce by měly začít v květnu, na dokončení bude mít firma podle smlouvy 420 dnů, hotovo by tak mělo být v srpnu příštího roku.

Věřme, že trend nižších cen za realizaci oprav veřejných budov vydrží i nadále, neboť Liberec začne v nejbližší době hledat stavební firmy, které opraví dvě historické budovy města. Náklady na modernizaci kina Varšava odhaduje radnice na 53,2 milionu korun a přestavbu bývalé slévárny Linsern na kulturně kreativní centrum zvané Linserka na 38 milionů korun.

A peněz, nikoliv ale veřejných, se týká i zpráva, že fotbalový Slovan změnil majitele. Podnikatel Ondřej Kania se stal majitelem fotbalového Slovanu Liberec, když koupil 75,65 procenta akcií. Liberecký Slovan je aktuálně sedmým týmem prvoligové tabulky. Kania získal klub od Ludvíka Karla, který do Slovanu vstoupil v polovině 90. let a pomohl mu z finančních problémů. Za jeho éry získal Liberec tři ligové tituly v letech 2002, 2006 a 2012. Rovněž se několikrát dostal do pohárové Evropy, v roce 2002 došel až do čtvrtfinále Poháru UEFA.

A další výbornou zprávou, již přinesl první dubnový týden, je, že dvoumetrová vitráž Boží oko je zhruba po půl století opět viditelná nad oltářem v kostele v Kunraticích u Cvikova na Českolipsku. Tento objekt je označovaný i jako Křišťálový chrám. Jde ale o repliku.

Původní vitráž vytvořená před 150 lety pro tento kostel byla po desetiletí ukrytá mezi dvěma zdmi kostela a dochovala se jen částečně. Její loňské objevení považuje ceremoniář Křišťálového chrámu za druhý kunratický zázrak. Prvním byl podle něj v tomto kostele před třemi lety nález Božího hrobu z křišťálu.

Budeme končit. Na prokázaný zázrak se těžko navazuje...

Užívejte si sílícího jara a bude-li náhodou rovnou i léto, jak avizují meteorologové, pak to berte jako příjemný bonus. Musím ještě pochválit silničáře, protože velká většina krajnic je už zametená a na kole i motorce se jezdí nejen parádně, ale především bezpečně.

Díky za to a hezký víkend.

Alena Roubalová