Frýdlantské Valdštejnské slavnosti přinesly i lokální variantu ikonické fotografie čtyř mužů na přechodu
Velice zřídka mi je už týden před vydáním konkrétního článku jasné, jakou k němu připnu titulní fotografii. Ten případ nastal u dnešní Inventury. Už minulou sobotu, když jsem na facebookovém profilu Valdštejnských slavností v plejádě úžasných fotografií objevila fotku čtyř krojovaných postav jdoucích po přechodu, mi bylo jasné, že tento snímek Jaroslava Appeltauera focený pro facebookový profil slavností je ten pravý.
Bystří a dříve narození vědí, čím byla fotografie inspirována. Vznikl vtipný a milý snímek, jenž je frýdlantskou variací na obal alba Abbey Road slavné liverpoolské čtveřice The Beatles. To byla poslední společná studiová nahrávka skupiny. Desku kromě nesmrtelné hudby proslavil i její obal, na kterém čtveřice „Brouků“ přechází po přechodu ulici Abbey Road. Slavný obal nafotil skotský fotograf Iain Macmillan, píše se o dnes již ikonické fotografii, jíž už dávno bylo padesát (2019), na webu České televize.
Čtveřice zachycená na přechodu ve Frýdlantě je oděná do dobových oblečků z éry generalissima císařských vojsk Albrechta z Valdštejna, jehož "životu a dílu" byly minulý víkend věnovány třídenní slavnosti, zatím největší událost tohoto roku v severovýchodních Čechách.
Po týdnu už dozněly všechny dojmy a vjemy a za sebe mohu zodpovědně prohlásit, že Valdštejnské slavnosti byly po organizační, produkční a obsahové stránce bez chyby. Alespoň pro člověka zírající na tu perfektně odvedenou práci zvenku. Kdo někdy něco pořádal, musí jedině smeknout. Za tři dny do sedmiapůltisícového Frýdlantu přijelo kolem 25 tisíc lidí a o ty se musel někdo postarat - zvládnutou logistikou i atraktivní zábavou.
Velice chválím profesionální tiskový servis dělaný prostřednictvím facebookového profilu. Dobrý model hodný následování i pro další pořadatele velkých kulturně společenských akcí, jichž s rozbíhajícím se jaro-létem v kraji přibývá. Vrcholového sportu se takové přání netýká, ten obdobně bezvadný servis poskytuje naprosto běžně už léta.
Neunikl mi ani pokus liberecké radniční žlučovité opozice plivnout na historickou podívanou jen proto, že se mezi sponzory Valdštejnských slavností objevil provozovatel turówského povrchového dolu. No a co? Snad může i management hnědouhelného dolu udělat něco velice pozitivního pro všechny lidi, kterým svou průmyslovou činností znepříjemňuje život, ne?
Vláda vyjednala balík peněz do ekologických kompenzací a sponzoring největší kulturní události v regionu považuji za příznivý bonus. A že se taková megaakce bez sponzorů neobejde, to je snad jasné každému, kdo nemá hlavu jen jako ochranu před napršením do krku. Což je evidentně příběh těch twitterových bonzáků, kteří se nad sponzoringem veřejně pohoršovali hned po startu slavností. Tahat politiku do připomínky historické osobnosti a středověkého dění, to (po mém soudu) aktuálně vede žebříček zdejší lokálněpolitické trapnosti.
Další Valdštejnské slavnosti se každopádně uskuteční zase za dva roky. Stojí za tím obrovská práce, ale know-how je už natolik „vymakané“, že mohou zase dopadnout jedině dobře.
Opoziční trapnost se v plné síle projevila i na čtvrtečním libereckém zastupitelstvu, když se rozdělovaly erární peníze pro sportující děti. V akci byl arzenál stokrát omletých frází, proč tomu klubu ne a proč tomu ano. Pokud opozičním zastupitelům tak strašně vadí, že Liberec podporuje mladé hokejisty a fotbalisty a méně pak plavce či běžce na lyžích, vyskytují-li se vůbec, pak o tom musí jednat předem a v zákulisí, netropit jen očekávatelnou klauniádu na plénu. Ono ale nejde o ty děti, nýbrž o každoroční divadelní představení s předem jasným obsazením, průběhem i koncem. Lolisté si zase po roce zaplkali na dané téma a dopadlo to jako vždycky. Ve prospěch sportující mládeže a klubů, které tuto činnost vykonávají ve velkém a profesionálně.
Jdeme na věci normální: Liberecká nemocnice přichází o svoji nejstarší budovu. Staré muselo ustoupit novému. Pavilon V známý i jako Štěpánská nemocnice nebo stará interna byl v posledních dvou letech prázdný. Na uvolněném místě se postaví Centrum urgentní medicíny, jež liberecký špitál vystřelí do 21. století. Z rozlehlého domu z roku 1848 aktuálně zůstává jen menší část u Husovy ulice, i tu čeká demolice. Ta ovšem nastane až v létě, neboť bourání této části si vyžádá uzavření frekventované ulice, což už teď signalizuje dopravní peklo.
Česká Lípa vyhlásila architektonickou soutěž na stavbu městské knihovny. Chce stavět v proluce na Jeřábkově náměstí, do nové budovy musí architekti zakomponovat objekty 158 a 159, které tam zbyly po částečné demolici hostince. Náklady na knihovnu město předběžně odhaduje na 200 milionů korun.
Liberec zase hledá firmu, která mu zpracuje projektovou dokumentaci na přístavbu městského domova seniorů na Františkově. Radnice je za dokumentaci ochotna zaplatit maximálně 7,2 milionu korun včetně daně. Domov seniorů na Františkově je s kapacitou 200 míst už nyní největším zařízením svého druhu v Libereckém kraji, zájmu to ale nestačí. V přístavbě by mělo vzniknout dalších zhruba 80 lůžek.
A končíme zopakováním informace, že registr vozidel v Liberci od pondělí 22. května letošního roku najdete na novém pracovišti v budově S TOWER na třídě Dr. Milady Horákové 580/7. Budova Uranu se vystěhovává, bude se vysoce pravděpodobně konečně opravovat.
Tak hezký víkend. Pokud nevíte, kam zamířit, radím novogotický zámek Sychrov. To proto, že jedna z nejnavštěvovanějších památek v kraji bude od 30. května dva týdny pro veřejnost uzavřena. Česká televize tam bude natáčet svoji letošní vánoční pohádku. Jak se bude jmenovat nikdo neví, resp. neřekne. Zkrátka, překvapení! Netřeba jej ale zažívat už před letními prázdninami, kdy si v plné sezoně "rozbijete hlavu" o zamčené dveře.
Alena Roubalová