Jak pravil klasik: Hloupost je nejzvláštnější nemocí ze všech. Netrpí jí nemocný, ale ti okolo něj

Nemoc až bezmoc společnosti  pochopitelně pramení z moci mocných.

Zvláštní, jak lavinovitě a nakažlivě se  šíří odnože rčení o zlodějích křičících chyťte zloděje. Stále ještě hlava státu vyzývá, ať okamžitě zmizí zátarasy z Pražského Hradu, že omezují svobodný pohyb občanů.

Přitom to byla nynější hradní garnitura, která nechala roku 2016 u všech vchodů do Hradu zřídit nejen ponižující rámy, u nichž se šacují návštěvníci, ale i kulometná hnízda. Po akci zvané Trenky na stožár (skupina recesistů vyvěsila pro nynější hlavu státu charakteristický kus prádla místo prezidentské standardy) se vstupy do Hradu téměř hermeticky uzavřely a začaly tu hlídkovat ozbrojené uniformy.

Vím to. Onehdy, za covidu, když byla Praha úplně turistůprostá, jsem si chtěla skrz Hrad zkrátit cestu z Nerudovky do Stromovky. Z kola jsem způsobně slezla daleko před zátarasem a bicykl vedla. Bylo mi jasné, že se nádvořími sídla českých králů na kole prohánět nemohu. Voják hradní stráže nebo policista (nevím, uniformy nejsou můj obor), vartující u vchodu s bezpečnostním rámem, na mě namířil samopal řka, ať s tím kolem okamžitě vypálím. Tak jsem vypálila já, aby výchovně nevypálil on.

Jo, dvě dávky...

Tato krystalická arogance moci (ten kluk samozřejmě jen plnil rozkaz) mě namíchla natolik, že se už Hradu vyhýbám. Do hlavně samopalu už nikdy zírat nechci. Snad na Hradčany zavítám jindy, až tam bude sedět někdo, koho si budu alespoň trochu vážit, a kdo nejvyšší úřad v zemi nepodřídí svým zájmům a potřebám svého toxického okolí.

A teď, když pár kilometrů východně od Prahy zuří legitimní válka, a ruskými živly se to v Česku nadále jen hemží, vymyslí ta vepřová hradní svita, že rámy a ozbrojenci nemají u Hradu co dělat.

Jedním slovem – blázinec. A už jen plus minus 118 dní...

Též jeden z uchazečů o Hrad, jehož obytné auto už zase kočuje krajinou (on sám je na místo činu dovezen limuzínou, nasadí rolák a už chybí jen ta placatá čepice po vzoru soudruha odboráře z filmu Skřivánci na niti) není pro své okolí tak úplně bez rizika. Už jen řečmi, jimiž nepočetné hloučky osob na zastávkách svého turné krmí. Pořád to lze shrnout do nevábného konstatování, že právě on ledacos v éře svého premiérování zdatně pokálel, a nyní se diví, jak moc to páchne.

Tento týden zavítal i k nám na sever a váže se k tomu hned několik historek. Polapených ze sítí, samozřejmě. Já se mu v patách neplížím. Zaznamenala jsem, jak v doprovodu radničních náměstků za ANO (alias Dlouhý a Široký, jak žertovaly sítě) prochází libereckou spalovnou. Proč spalovna odpadů jako součást prezidentské kampaně? Ptám se pro sebe, fakt netuším záběr ani cílovku.

V Jablonci zase před kamerou předváděl, že umí nalepit plakát. Na běžné plakátovací ploše, kde si převážně kulturní instituce za výlep platí, přitom znehodnotil plakát liberecké Malé výstavní síně. Její program přeplácl plachtou se svým obličejem. S tím vyretušovaným, rádobyprezidentským, nikoli s tím huňatým kuním nebo krysím ksichtem, který hned začal kolovat po netu. Ne, odkaz sem nedám, tzv. dosah nikomu zvyšovat nebudu.

Jeho obytňák nadto parkoval v pěší zóně na chodníku a v cyklopruhu. Jasně, proč by si početná svita, která výjezdy svého vůdce po regionech organizuje (lidé z jeho partaje a bohužel i z vedení radnic), lámala hlavu s dodržováním nějakých pravidel. Papalášismus bují, pro kulichy už zase neplatí vůbec nic.

Jak z toho ven? Pomohu si dalším tweetem (zdroj: @mordieu), který to všechno papalášské třeštění shrnuje převýchovně: "Slovo "pasťák" pochází z jména nejstarší české polepšovny, založené v první polovině 19. století a od roku 1904 sídlící v domě "U dobrého pastýře" v Lublaňské ulici č. 33 v Praze. Dnes je tam diagnostický ústav pro mládež." Pro dospělé pasťáky, bohužel, neexistují. Nemáte zač!

Tak raději něco civilního, co se týká každého:

Provoz na průtahu I/35 Libercem zůstane přes zimu kvůli rekonstrukci dvou mostů omezený, přestože stavbaři na zimní období práce přeruší. Stavba za 377 milionů korun se znovu rozběhne na jaře, až to počasí dovolí, hotovo by mělo být do října příštího roku. V místě stavby je doprava svedena na polovinu silnice a jízdní pruhy tam jsou zúžené, Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) proto pořídilo speciální techniku, která se do zúžených pruhů vejde a bude tam odklízet sníh.

Rekonstruovaná silnice přes Ještěd v Liberci bude v zimě průjezdná bez omezení, na jaře se tam ale stavbaři vrátí. Zcela hotovo by mělo být do léta 2023. Přes zimu to bude průjezd stavbou, ale bez semaforů. Žádná z opravovaných krajských silnic nebude přes zimu uzavřená, silnici přes Ještěd otevřou 1. prosince.

Výstavba nákladní lanovky pro obtížně přístupný státní hrad Bezděz na Českolipsku bezmála za 29 milionů korun má několikaměsíční zpoždění. Původně měla být hotová ještě letos. Teď je termín dokončení výstavby konec června příštího roku. Za průtahy jsou problémy s podložím a stav přípravných prací, například usazení nových stožárů. Provoz národní kulturní památky, jež je na vrcholu příkrého kopce, je přitom na nákladní lanovce závislý.

Do čtvrt roku by měla v Krajské nemocnici Liberec skončit neplánovaná kompletní rekonstrukce tří pater operačního traktu budovy chirurgie bezmála za 100 milionů korun. Operační sály v budově z roku 1939 jsou mimo provoz od začátku léta a část operativy musela kvůli tomu KNL přesunout do nemocnic v Turnově a Frýdlantu, které také provozuje. Rekonstrukce by měla být hotová nejpozději do konce ledna příštího roku, některé sály by ale lékaři měli mít k dispozici pro operace už letos v prosinci.

Tento víkend opět patří projektu Křišťálového údolí, kdy se letos už potřetí veřejnosti otevřou dveře do skláren, uměleckých škol a muzeí v Libereckém kraji. Novinkou letošního ročníku je rozdělení na samostatný program v sobotu 12. listopadu a v neděli 13. listopadu. Poprvé se připojí také Poláci, prohlídky v češtině nabídne v neděli Huť Julie v Piechowicích a také Krkonošské muzeum v Jelení Hoře, kde je stálá expozice skla.

Kdo by byl řekl, že se v této branži najde ještě něco pro našince nového.

Hezký víkend a cink! Jo, a prý nemáte vyhazovat starý chleba. Bude se vám hodit na podomáckou výrobu penicilínu. Víte přece, že se ho už nějaký čas nedostává. Spolu to dokážeme, vzpomeňte na roušky...

Alena Roubalová