Je na soudu, jak se popasuje s ne/existencí důkazů ke skutkům, jež (z pohledu obžalovaných) vybájil státní zástupce

Může se spekulovat o sto šest, jak by dopadlo, kdyby se přepočítaly hlasy ve všech okrscích, ovšem to právě se nestalo. Tudíž zatím platí, že se ziskem 4,99% se nezasedá ani v zastupitelském sboru kraje. Komunisté se s tím samozřejmě nemíní smířit a chtějí se opět obrátit na ústavní soud, takže "prekérka" s chybějícími hlasy, resp. s chybějícím inkasem za krajské mandáty, bude pokračovat.

Causa nebohého libereckého kostela sv. Máří Magdaleny, jenž se stal obětí vcelku zbytečného soudního procesu, může skončit začátkem února. Tento týden konečně došlo na závěrečné řeči a je už jen na soudu, jak se popasuje s ne/existencí důkazů ke skutkům, jež sice barvitě, leč z pohledu obžalovaných zcela vybájeně, popsal státní zástupce.

Po deseti letech tahání lidí po soudech, kdy někteří z nich se rozsudku nedožili, je opravdu nejvyšší čas tuhle eskapádu, ničící osudy slušných lidí, ukončit. Vždyť přijetí úplatku vylučují ti, kteří měli brát, i ti, kteří měli dávat. Jde o nikdy neprokázané statisícové částky sepsané do jakési tabulky plus propagandistickou bramboračku, kterou dodnes vaří všichni, kdo si tím léčí letité mindráky pramenící z vlastní totální bezvýznamnosti. Nebo se chtějí po hejtmanových zádech vyšplhat k moci.

Je téměř zázrak, že se to za dlouhých deset let nikomu nepodařilo a liberecký hejtman je tak držitelem nechtěných rekordů v počtu let ve funkci se soudním procesem na krku.

Dnešní optikou, kdy "orgáni činní v trestním řízení" upřeně hledí stranou, a nekonají, čímž nechávají projít daleko horší skutky, je liberecká causa velmi malicherná. Je vysoce trapné, když se informátoři, fízlové i prokurátoři snaží vymlčet smrdutou praxi, kdy propojením byznysu a politiky v nejvyšších patrech řízení státu organizovaně mizely erární miliardy.

Zatímco se řeší drobné, projde bez povšimnutí i to, jak se měly nejvyšší funkce ve státě nakupovat prostřednictvím chobotnic účelových firem napojených na ruské peníze.

To ohlušující ticho po pěšině! Mně tedy to, co všechno se dělo v éře zemanismu - babišismu přijde závažnější, než příběh libereckého dotačního ježka v kleci.

Jistě, když není žalobce, není soudce...

Ještě že si kraj pod vedením čtyřnásobného hejtmana vede relativně dobře, například: Z vyšších daňových příjmů loňského roku přidá Liberecký kraj hlavně na investice. Na konci ledna budou zastupitelé rozhodovat o rozdělení 294 milionů korun.

Nebo: Liberecká zoologická zahrada, již aktuálně spravuje Liberecký kraj, připravuje rozšíření areálu o Údolí ohrožené divočiny. Díky novým pozemkům v Lidových sadech by se měla rozšířit o dalších 13 hektarů, tedy zhruba na dvojnásobek. Zahrada už představila studie nové části, které vzešly z architektonicko-krajinářského soutěžního dialogu, do něhož se přihlásilo pět zájemců. Liberecký kraj do ZOO Liberec od roku 2022, kdy areál od města Liberce převzal, investoval přes 200 milionů korun.

V končícím týdnu byla poněkud turbulentní nejen situace na místní politické scéně, ale i počasí. Pravidelné střídání zimy a jara, kdy se zejména na silnicích děly podivné věci, probudilo k životu hodně vousatý vtip: Když meteorologové doporučí, aby lidé omezili pohyb venku, jediný, kdo to splní ihned a stoprocentně, jsou silničáři...

Stojíme na prahu roku 2025. Jedná se o rok voleb do parlamentu, v nichž půjde fakt o hodně. Mj. o celkové budoucí směřování naší země, jíž jsme před pětatřiceti lety sametově vycinkali svobodu. To když jsme bolševickou bandu poslali alespoň částečně k ledu. Že to byl krok nedotažený, který se vždycky vymstí, potvrzuje aktuální dění, kdy se komunisté a jejich satelity derou zpátky na výsluní a dokáží s méně bystrou částí obyvatelstva šikovně, protože populisticky, křepčit kozáčka.

Neuvěřitelné se stalo skutkem.

Hezký víkend.

Alena Roubalová