Jiří Šolc na kandidátce ANO? Zřejmě neprohloupí ani on, ani místní babišbuňka. Byť na sebe tak nějak zbyli
Největší, protože souběžně i nejvyšší přestupovou bombu nadcházejících komunálních voleb v Liberci odjistil náměstek libereckého primátora Jiří Šolc (dosud nestraník za SLK). Prostřednictvím tiskové zprávy ANO, jíž politická divize firmy jednoho mimořádně vypečeného oligarchy oznamovala, kdo a kde kandiduje, vyšlo najevo, že trojkou na liberecké kandidátce je právě Jiří Šolc, dosavadní náměstek libereckého primátora pro technickou správu města a informační technologie
Pro zasvěcené to ovšem žádné překvapení nebylo, neboť už od jara je známo, že liberečtí Starostové, kteří se v minulosti tak nějak vetřeli do Liberec občanům (kde byl Šolc doma už od počátku milénia), pro nejvyššího komunálního politika mezi sebou místo na kandidátce nenašli. Mají svých potřebných dost a o nestraníka, který pro dres SLK patřičně nezahořel, až dosud politicky dominantní Starostové zkrátka už nestáli.
Tak se Šolc, který si své odpracoval v opozičních i koaličních lavicích (z toho dvakrát jako náměstek primátorky/a) musel po angažmá poohlédnout jinde. A protože v Liberci příliš není kde, přeskotačil k ANO. Pokud chtěl zůstat v sedle, moc jiných možností vlastně ani neměl. No co, doteď bylo SLK v krajském městě s ANO v koalici, tak to není taková „prekérka“ jako kdyby se přeskupil do nějaké opoziční politicko-aktivistické partičky, nebo do nějaké „srandapartaje“, jejíž naděje na úspěch je čistě jen teoretická. Ono to ANO na Šolce vlastně zbylo, stejně jako on na něj.
S ANO je úspěch zaručen. Ta čítankovou celostátní propagandou zmasakrovaná třetina obyvatelstva, která babišovce neustále volí, se samozřejmě propíše i do komunálu. A vyjde-li početně, že bez ANO se žádná povolební radniční koalice sestavit nedá, což je při počtu kandidujících partají vysoce pravděpodobné, vydá to opět i na náměstkovský post.
Ono totiž ANO trpí, zejména na komunální úrovni, zoufalou personální nedostatečností až vyprázdněností. Kde kdo ho za plentou volí, ale veřejně se v jeho barvách ukazovat – to není právě in. Šolc tento rubikon překročil, a to z čistě pragmatických důvodů. Upřímně, zřejmě neprohloupí ani on, ani ta místní babišbuňka. Šolc je přece jen praktik kalený tolika politickými potyčkami, že už ho rozhází jen máloco a z lecčehos se dokáže dostat relativně se ctí. Otázkou tak pouze zůstává, kolik nových lidí bude ANO volit právě kvůli Šolcovi. Tipuji, že to žádná hitparáda nebude a ostatně to ani není motivace, která Šolce mezi babišovce zavála.
Nedávno se na jedné fotce na facebooku JŠ objevil jen jako „záda“ (snímek zezadu) na jakési akci s Karlem a Karlem a hned to schytal od nejen od nynějších i dávno zapomenutých lokálních politiků, ale samozřejmě i od veřejnosti. Když někdo měří hodně přes dva metry, je rozpoznatelný ze všech stran. A díky své názorové plasticitě je též uplacírovatelný do všech (politických) stran. Zkrátka, univerzál.
Naštěstí vcelku bystrý a upotřebitelný, takže jeho případné další angažmá v městské vládě, byť jen v jiném dresu, nebude nikterak na škodu. Se svým svědomím, že se dal do služeb kariérního bolševika s estébáckou kaňkou, si to stejně musí vypořádat sám. Jako všichni jakž takž rozumní lidé v politickém hnutí, jemuž v našich kruzích říkáme hnití.
Co tam máme dál…
Vida, jeden splněný úkol: Stotisícový Liberec spustil do zkušebního provozu elektronický portál občana. Páté největší město v zemi si od něj slibuje, že lidem zjednoduší a urychlí komunikaci s úřadem. O zavedení služy informoval náměstek primátora Jiří Šolc (Starostové pro Liberecký kraj), který to měl na starosti. Přístup k úřadu má být jednodušší a víceméně z pohodlí domova. Na portálu občana se lidé třeba dozví, zda mají k městu nějaké nezaplacené pohledávky, nebo budou mít přehled o všech řízeních, která mají s městem rozjednaná.
Lidé budou moci prostřednictvím portálu i elektronicky podávat formuláře nebo platit poplatky za psy či odpady a dostávat budou také upozornění na jejich splatnost. Radnice chce službu postupně rozvíjet.
Liberecký portál tak doplní národní portál, přes který mohou lidé žádat například o výměnu řidičského průkazu nebo o výpis z rejstříku trestů. Městský portál tyto možnosti rozšiřuje o záležitosti spadající do samosprávné působnosti obce a desítky z nich se budou do portálu postupně převádět jako on-line formuláře, vypočetl v městském zpravodaji tajemník libereckého magistrátu. No tak sláva. Jen mi chybí informace, práce kolika úředníků se ušetří, když si lidé budou všechno dělat sami z pohodlí domova… Tuším, že nula.
Jedna velká nula je též na konci velké propagandistické opoziční snahy znevěrohodnit potřebu úprav parku u Severočeského muzea. Jako obvykle – jen mnoho povyku pro nic, k připravované revitalizaci parku u libereckého muzea dojde. Byť petice, aby se raději nedělalo nic, podepsaly stovky lidí, dostal Liberecký kraj jako majitel nemovitostí jen deset připomínek, některé z nich rovnou zapracoval do projektu. Připomínky, které žádají, aby park zůstal beze změny, ale odmítl.
Park obnovu nutně potřebuje, některé stromy jsou ve špatném stavu a jsou dokonce nebezpečné, jak nedávno ukázal pád větve z jedné z borovic. Podoba parku by se měla vrátit víc k původní koncepci prostoru, poznamenal architekt, který projekt připravil.
Je tady 62 stromů, ty mají 120 let, stárnou spolu, má se vysadit 17 nových stromů, 11 stromů se vykácí a tím zhruba třetina budou stromy nové. Vyřeší se to, že voda, která sem spadne, se zasákne a zbytek stromů a vegetace bude mít dostatek vláhy. Přijdou sem nové květiny, ten park ožije, popsal záměr architekt. Dláždění zalité v betonu nahradí dlažební kostky uložené v zásypu, který umožňuje zasakování vody, obnovou projdou parkové cesty, přibude vodní prvek, s nímž se počítalo už na konci 19. století. Otevřít by se měl i pohled na muzeum, které dnes kryjí rododendrony. Což je paráda jen v době, když kvetou. Po zbytek roku to je křoví.
V novém kole dotací na výměnu kotlů za ekologičtější je zatím v Libereckém kraji vyčerpána zhruba polovina ze 108 milionů korun, které jsou k dispozici. O peníze mohou žádat jen domácnosti s nízkými příjmy a senioři. Od 1. července, kdy úřad příjem žádostí zahájil, jich dostal 400, další zájemci tak ještě mají šanci. Teorie pěkná, praxe horší. Celostátní média už avizují, že peníze na výměnu kotlů jsou, zatímco kotle a nezbytný materiál a lidské kapacity, které by výměnu provedly, nikoliv.
Odborné firmy sice inzerují jak o život, jak vám vymyslí, spočítají a posléze na dům s patřičnou dotací, o niž se pochopitelně postarají, nainstalují soláry či tepelné čerpadlo, aby se vás netýkalo megazdražení plynu a elektřiny z centrálních zdrojů. Inzerují, ale nic z toho nestíhají. Jde většinou jen o sběr dat o potenciálních zákaznících, což se v byznysu hodí vždycky. Tyto firmy nyní hodně bohatnou, tak si dopřávají marketinku pro časy budoucí.
Pokud naskočíte na neodolatelnou nabídku, vězte, že ve většině případů pouze odevzdáte cenné údaje o své osobě a nemovitosti, již hodláte vylepšit zdroji energie nové generace, a tím to také v lepším případě mnohdy skončí. Občas na hodně dlouhou dobu, většinou ale na věčné časy. Tím horším případem je, že vás na vámi dobrovolně předané adrese vykradou.
Také jsem chtěla jít s dobou. Projekt nemám ani po půl roce, zato mi chodí o poznání více nevyžádaných obchodních sdělení, jak se připravit na horší časy, které nepochybně nastanou. V mém případě stále bez tepelného čerpadla.
V tom horku, co avizují na víkend, mi to ale je prozatím šumák. Třeba se nějaká úleva z toho bájného úsporného tarifu, o němž každý mluví, ale nikdo ho dosud nespatřil ani v obrysech, vyjde i na nás. Dosud jen prostřednictvím daní, což jsou jediné peníze, které stát k rozdávání má, cálujeme ostatním.
Alena Roubalová