K-Index, jenž míru rizikovosti počítá ze smluv zveřejněných v registru: Liberec hospodaří transparentněji, kvalita života ale klesá
S menším rizikem a větší transparentností hospodařil v posledním volebním období stotisícový Liberec, vyplývá z údajů nevládní organizace Hlídač státu. Schodek rozpočtu města ale roste a kvalita života klesá. V takzvaném K-Indexu, který měří míru rizikovosti a transparentnosti hospodaření, Liberec získal v průměru 5,46 bodu a známku B, zatímco v předchozím období měl známku C. Index organizace počítá ze smluv zveřejněných v registru.
Hodnocení v K-Indexu má šest stupňů od A do F, přičemž nižší hodnota znamená nižší míru rizika. Nejde ale o důkaz korupce ani poctivosti, ale o nástroj, který upozorňuje na možná slabá místa. Stejné zlepšení jako Liberec zaznamenaly Zlín a Ústí nad Labem. Nejlepší hodnocení A má mezi krajskými městy jen Plzeň.
Liberecká radnice v letech 2023 až 2025 zveřejnila podle dat Hlídače státu 4807 smluv, jen u zhruba dvou procent z nich není veřejně známá cena. V předchozím období to bylo 5,7 procenta. V tomto ohledu patří Liberec mezi krajskými městy k nejlepším, lépe jsou na tom jen Karlovy Vary. Mírně v posledním období ubylo i smluv se zásadním formálním nedostatkem. Největší jednotlivá smlouva Liberce měla hodnotu zhruba dvě miliardy korun, mezi dodavateli dominovala stavební společnost Metrostav CZ, která získala kontrakty přibližně za miliardu korun.
Krajské město je zřizovatelem 83 firem, příspěvkových organizací a dalších subjektů od technických služeb přes školy a divadla až po Sportovní areál Ještěd nebo Energetiku Liberec. Některé z nich mají výrazně horší K-Index než samotná radnice, platí to například pro Dům seniorů Františkov, který obdržel jednu z nejhorších známek E. Největším subjektem jsou Technické služby města Liberec s 1013 smlouvami za 912 milionů korun. Větší je dopravní podnik, ve kterém je ale menšinovým spoluvlastníkem město Jablonec nad Nisou.
Zatímco v transparentnosti se podle Hlídače státu posunul Liberec dopředu, jeho hospodaření se vyvíjelo méně příznivě. Loni skončil se schodkem 509 milionů korun, zatímco ještě v roce 2021 hospodařil s přebytkem 99 milionů korun. Současně výrazně klesl stav peněz na jeho účtech, na konci loňského roku na nich měl 470 milionů korun, o čtyři roky dříve 851 milionů korun. Mezi krajskými městy jde o mimořádně výrazný pokles. Důvodem jsou masivní investice, největší je přestavba bazénu za víc než 800 milionů korun.
Podle Indexu kvality života projektu Obce v datech si stotisícové město v posledním období pohoršilo, loni skončil Liberec na 103. místě z 206 hodnocených území. Proti roku 2021 se propadl o 28 příček. O něco lépe si vede v Indexu prosperity projektu Silnější regiony. Liberecký mikroregion v něm letos obsadil 76. místo z 206. Hodnocení zohledňuje například ekonomickou situaci, zdraví, demografický vývoj nebo možnosti trávení volného času.
čtk




