Každý bude muset něco oželet, byť u toho bude brblat a tapetovat svými nesouhlasnými nářky sociální sítě

V mém případě dám po Silvestru sbohem mj. pár stovkám za nově zavedenou srážku ze mzdy na nemocenské pojištění a nevím kolika stovkám až tisícům za vyšší daň z nemovitosti. To druhé jmenované na vládní tiskové konferenci, která samozřejmě měla několik slabin (především už v samotném názvu) nezaznělo.

Na první dobrou jsem nepobrala ani změny, které se týkají osob těsně předdůchodového věku. Neplaším, až nastane můj avizovanou reformou oddálený čas odebrat se na odpočinek, zjistím to velice rychle.

Přiznejme si, že to nebyla tiskovka, nýbrž prezentace spojená s tiskovou konferencí. Nechápu, co na tom „kolegové“, kteří na způsobu vládní komunikace nenechali niť suchou, nechápou. Nebo už jsou tak zpracovaní (zblblí), že by jim k prezentaci tak složité matérie stačilo pár sloganů a marketingových zkratek?

Já jsem stará novinářská škola stavějící na faktické kvalitě prezentované informace, tudíž mi dnešní žurnalistika, model clickbait (z angl. click, kliknutí a bait, návnada, tedy návnada na kliknutí, tj. snaha pouze o poutavý titulek, který nutí čtenáře na něj v internetových médiích kliknout, čímž médiu stoupá čtenost) hrubě nevyhovuje. To ale jen na okraj, není to vůbec podstatné.

Důležité je, že se vláda konečně vyjádřila a každý ví, nač se má v horizontu pololetí připravit. Nikdo jiný to za něj neudělá a vláda má jen ty peníze, které vybere od lidí povinně přispívajících do eráru. To je vzkaz směrem ke „kouzelníkům“ všech kategorií, kteří si trapně myslí (a prudí s tím na veřejnosti), že veřejné peníze rostou na stromě. Ne, pořád tam nerostou, koukala jsem se.

V pořadí druhý zkrácený květnový týden přinesl na sevevýchod Čech mj. radost, jež se narodila v liberecké zoo. Tady se po 30 letech vylíhlo mládě ohroženého supa hnědého, největšího evropského dravce. Pokud se jeho odchov podaří, mezinárodní koordinátor chovu ho zřejmě doporučí k vypuštění do volné přírody. Na řadě míst v Evropě byl v minulosti sup hnědý vyhuben a i v zoologických zahradách se množí zřídka.

O několik světelných let se ve středu prohloubila propast mezi Libercem a jeho jediným městským obvodem - Vratislavicemi nad Nisou. To když zastupitelé Vratislavic jednomyslně odmítli zrušení pobočky České pošty v tamní Poštovní ulici a její nahrazení pobočkou Pošta Partner+, jak to navrhoval Liberec. Zastupitele městského obvodu nepřesvědčil ani primátor krajského města, který ujišťoval, že provoz Pošty Partner+ ve Vratislavicích půjde plně na vrub Liberce. Ve Vratislavicích ale usoudili, že je to zbytečná komplikace a poslali primátora i Liberec k šípku, slušně řečeno.

Tím ale vydatně naládovali hnojomet liberecké politické opozici, která ze vztahu Liberec – Vratislavice už dlouhou dobu dělá bitevní pole. Poněkud sobeckým postojem se vztahy ještě více vyhrotí, a zdaleka nezůstane jen u hrstky opozičních křiklounů. Sebestřednost Vratislavic se už negativně propisuje do postojů dalších stran sedících v libereckém zastupitelstvu a tipuji, že problém s poštou, kterou ve skutečnosti nikdo příliš nepotřebuje, bude mít daleko dramatičtější dohru. Neplaším, jen už hodně pamatuji...

Tak honem něco přívětivějšího: Na kolejích Technické univerzity v Liberci se znovu mohou studenti sprchovat bez obav z legionelly. Výsledky posledních testů teplé užitkové vody na bloku D harcovských kolejí neprokázaly již žádnou přítomnost bakterií legionella. No tak fajn, neboť situace "s legionellou ve sprše" patrně nebude kratochvíle, kterou by vysokoškolský student vyhledával.

Hlásím, že i tomu rozumím.

A pro toho pána, co se na celý den a noc ztratil u rudolfovské přehrady, zase platí "konec dobrý, všechno dobré". Připomenu, že nedorazil do práce, a tak ho za použití vší dostupné techniky a lidských sil složky IZS hledaly celý den. Ráno se naštěstí našel. U rudolfovské přehrady...

Jak říkám: Konec dobrý všechno dobré, i když v tomto příběhu i tak trochu záhadné. Okolí Rudolfova fakt není Bermudský trojúhelník.

Pokud by vás neporazila trocha osvěty, naplánujte svůj výlet přes Šámalku v Jizerských horách. O víkendu tu má zastávku kampaň Na kole jen s přilbou. Jistě, bezpochyby se dozvíte, že přilba je život a zdraví zachraňující věc (mám zkušenost, s přilbou poté, co jsem si prohlédla povrch úplně rovné cyklostezky asi ze svou centimetrů, jezdím i přes ulici) a že v cyklohelmě "jako žaludi" vypadáme úplně všichni. Sportování není konkurs do soutěže krásy.

Alena Roubalová