Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Ke kriminalizaci osob dochází kvůli vynášení informací, přičemž se medializace případu děje na základě vynášení informací

20. 04. 2024 | 5:00

Nekonečný bizár pokračuje. Zatímco policie někoho stíhá za to, že měl údajně někomu něco říct, je veřejnost zásobována poznatky z neveřejného policejního/soudního dokumentu. Alias: Ke kriminalizaci osob v Druhé větvi tzv. Liberecké kauzy dochází kvůli vynášení informací, přičemž se medializace případu děje na základě vynášení informací. Působivé!

mikrofonNew
Týden se s týdnem sešel a oficiální informace k tzv. Liberecké kauze s třemi větvemi pořád nejsou. Mediální tvořivost tak sílí...ilustrační foto

Do vybraných centrálních médií se policejní poznatky přiznaně posunuly od propagandistického webu liberecké opozice. Výměnou za deset minut slávy. 

Nejtrapnější ale (po mém soudu) je, že dodnes o tom, co se mělo v Liberci dít a proč se radnicí prošli detektivové z NCOZ, víme pouze z mediálních spekulací. Státní zástupkyně mi stále dluží odpovědi na konkrétní otázky, jež jsem zaslala minulý týden. Zpočátku komunikovala a poslala alespoň pár obecných vět s důrazem na presumpci neviny později obviněných. K mé poznámce o úniku informací pouze sdělila, ať si stěžuji policejnímu orgánu nebo rovnou na státním zastupitelství. No, to bych si pomohla...

Takže se i já, nechtíc, musím spokojit s tím, co vypouští opoziční propaganda a šíří média, protože pořád nemají nic jiného z důvěryhodných, oficiálních zdrojů (a pražští editoři po nich chtějí výsledky).

S velkým sebezapřením tak otevírám jako zdroj Tiskovou zprávu opozičního LOL, kde jsou některé údajné skutky zmíněny. A googluji k tomu odpovědi, jak je zaznamenaly otevřené zdroje. Všichni, kdo by k tomu mohli něco říci, mají podepsanou mlčenlivost, takže nesmějí.

Ve výše zmíněné TZ LOL se mj, píše (faktické chyby v ní uvedené odstraňuji a uvádím je správně kursívou v závorce):

Cit.: Dle policejních zjištění ovlivňoval Petr Židek (nezp.) na pokyn Petra Syrovátka (spolumajitele Syner Group a.s.) posledních 6 let mnoho klíčových rozhodnutí ve vedení města.

A jak to asi tak dělal, když měl ve vedení města jediný hlas? V minulém volebním cyklu byl sice radním, ale neuvolněným, takže ve vedení města neměl spolu s ODS právě dominantní pozici. A když byl v druhém volebním období náměstkem primátora mj. pro sportovní infrastrukturu, měl pořád jen ten jeden hlas. Klíčová rozhodnutí města se v zastupitelské demokracii, jíž snad pořád máme, zásadně dělají většinou hlasů v radě a zastupitelstvu. K prosazení čehokoliv je v Liberci potřeba 6 hlasů v radě a 20 hlasů v zastupitelstvu.

Přes to nejede vlak...

Pokud Petr Židek dokázal v orgánech města něco prosadit, pak je šikovný, když uměl získat většinu. A pokud něčeho dosáhl, byť ho někdo jiný ovlivnil, pak to svědčí pouze o tom, že ten někdo přišel s dobrým nápadem, který si komunální politik osvojil. Pro špatné, pro město nevýhodné nápady, by kolegy ze tří politických stran, s nimiž se sešel ve vedení města, získal těžko.

Svéprávní tam jsou všichni...

Tady je dobré, pro ilustraci, zmínit, jak Petr Židek svého času dokázal vyboxovat a do vítězného konce dovést (například) příběh družstevních bytů. Hodně rodinám v Liberci tím ušetřil statisíce, jež původně měly platit za daň z převodu. Kdopak ho asi navedl? Řekla bych, že jedině rozum a cit pro situaci. Židek měl a má svého rozumu, a především odvahy, vždycky dost...

Cit. z TZ LOL: Především (Židek) manipuloval postup ve věci opravy bazénu tak, aby byla zakázka co největší, o kterou se mohou ucházet jen největší stavební firmy.

Nic nemanipuloval, jen si možná nechal poradit od povolaných. Předpokládám, že na radnici existuje série dokumentů obhajujících, že bylo potřeba bazén zmodernizovat zgruntu, ne flikovat, jak prosazovala praxí a prací nepolíbená opozice. Střet koncepcí měl evidentně vítěze. To je odpověď na otázku, proč se tendr na bazén vypsal tak, jak se vypsal. Že to v soutěži nakonec ušetřilo čtvrt miliardy, je výsledkem zodpovědného přístupu a koneckonců i příjemný bonus pro Liberec.

Židek nikdy nepopíral (proč taky?), že odborné věci konzultoval s odborníky, tedy možná i se šéfem největší stavební firmy v regionu, ovšem i s lidmi z Transparency International (TI), aby byl tendr nenapadnutelný politickými aktivisty.

Přece se náměstek primátora pro sportovní infrastrukturu nepůjde o realizaci sportovní infrastruktury radit na hlavní nádraží nebo k příslovečnému ústřednímu topení...

Petr Syrovátko má mrakodrap plný stavebních inženýrů a dalších odborníků z branže, takže je jedině dobře, že možná ke konzultacím v oboru stavebnictví došlo.

Podstatné je, že se do soutěže Syner vůbec nepřihlásil, protože má své kapacity plně vytíženy na jiných zakázkách po celé republice a v případě libereckého bazénu bylo firmě jasné, že ani přes všechny svoje působivé reference neplní kvalifikační předpoklady.

Už kvůli tomuto stěžejnímu faktu obvinění obou pánů speciálně v tomto bodě kulhá na obě nohy. Je tady někdo, kdo pochopil tvrzení, že si Syner chystal soutěž pro sebe a stanovil si přitom podmínky, které neplnil a tudíž se do tendru vůbec nemohl přhlásit? Hlásím, že já pořád nerozumím..

A že by se Petr Syrovátko něčeho zalekl, jak lže tupá lolpropaganda? Tak to bych chtěla vidět! Tento podnikatel svých nepopiratelných úspěchů v mnoha oborech a i mimo ČR dosáhl právě proto, že se ničeho nebál a už vůbec se ničeho nelekal. Jistě, znám ho dlouhá léta, proto to mohu tvrdit s úplně čistým svědomím.

Cit. z TZ LOL: Dále zajistil zcela bezprecedentní covidovou kompenzaci pro dceřinou společnost Syneru, SFM, spravující liberecký Sportpark.

Doba covidová... Milionové kompenzace létaly na všechny strany. Celé vedení města (včetně Židka) se muselo postarat, aby (například) městská sportovní infrastruktura - Sportpark, jenž pro Liberec firma SFM spravuje na základě koncesní smlouvy (tudíž se nejedná o klasické podnikání s riziky, ale o specifickou formu správy, neboť se jí ošetřuje veřejný zájem města), přežila těžké časy s co nejmenšími šrámy.

Proto i krajské město řešilo, jak toho dosáhnout. O všech návrzích se každopádně rozhodovalo v samosprávních orgánech, čili jsme zase u toho jediného hlasu v radě a zastupitelstvu, a schopnosti přesvědčit ostatní radní a zastupitele. Podobně se tehdy zachraňovala liberecká divadla, bazén, zoologická i botanická zahrada a další veřejné instituce, které se den ze dne ocitly bez možnosti si na svůj chod vydělávat.

Vzpomínám si, že se tehdy na popud opozice dělaly hloubkové analýzy, nakolik je zvolený model správy městské sportovní infrastruktury prostřednictvím koncese, a tudíž soukromým subjektem, výhodné. A pokaždé vyšlo, že každá jiná cesta by byla pro město dražší a horší. A tak je Sportpark, péčí vedení města a hlavně díky profesionalitě managementu firmy SFM, zachován v plném lesku pro další generace...

Cit. z TZ LOL: Dohodl pro město nevýhodnou směnu pozemků na Kunratické a Papíráku. Brzdil ve městě bytovou výstavbu, aby konkurenčně neohrozily projekt Syneru na Kunratické.

Tady už si vezmu na pomoc článek vygooglovaný z MFD, kde je celá transakce popsána. Schválně nedávám odkaz náš článek o tomtéž, aby byla informace nezpochybnitelná. Podstatné je, že s tím nápadem nepřišel ani Syner ani Židek. Cit. Z MFD: Radnice přišla s návrhem, že své pozemky na Kunratické vymění za ty za Papírovým náměstím, které tam vlastní společnost Syner.

Tím je opět řečeno všechno, tedy i to, jak se píše na konci článku, že s nápadem přišel tehdejší ekonomický náměstek z ANO. A vlastní záměr, že se město postará obytovou výstavbu v centru, a developer na periférii, je ještě staršího data vzniku. Mluvit se o něm začalo už v éře, kdy na radnici spolu s rozpuštěnými členy ANO vládli političtí aktivisté a pro jejich neblahou éru se vžila výstižná zkratka ZPLANO. 

A ke Kunratické: Problém tkví v tom, že se v obytné lokalitě měly zpracovávat odpadky z celé spádové aglomerace. Zvláštní, že to nikomu nepřišlo divné, když na Kunratické už půl století existuje jedno z největších libereckých sídlišť a překladiště odpadu by negativně oblivnilo život tam léta žijících lidí. Klesly by, mimo jiné, ceny jejich nemovitostí. Projekt se příliš nerýmoval ani s územním plánem. Proto není divu, že se komunální politik staral, aby se záměr neuskutečnil. Fakt, že o tom ve finále nemohl rozhodnout sám, už opakuji jen pro pořádek.

Být obviněným, obžalovaným a souzeným za práci v samosprávě není v Liberci, bohužel, nic nového ani neobvyklého. Vzpomeňme na causu 23 zastupitelů, kteří byli obviněni, obžalováni i souzeni po mnoho let kvůli marginálii s cenou pozemku a s výsledkem nula. Tehdy si obvinění, obžaloby i soudu užili i někteří dnes opoziční zastupitelé a mohli by si  pamatovat, že k takovému škraloupu člověk přijde jak slepý k houslím. Stačí dobře sepsané udání či dokonce jen novinový článek, který dokáže detektivy, je-li "na tom zájem", jak sami říkají, uvést do akce.

Nebo tu máme příběh hejtmana, který se soudem na krku vyhrál už dvoje krajské volby a nebýt nekonečné causy, v níž se rovněž přehrabává více mýtů a polopravd, než prokázaných faktů, byl by už dávno v Praze poslancem a ministrem.

A nesmíme zapomenout na nesmrtelný případ expremiéra, který se i se soudem na krku pořád těší oblibě třetiny českého národa a má k dispozici celou politickou divizi svého byznysu maskovanou za politické hnutí. Ďábelské, vždyť náklady na politickou podporu soukromého byznysu mu platí stát pomocí stamilionových příspěvků politickým stranám.

Tím nikoho neobhajuji ani nezatracuji, jen konstatuji, že obviněným se v téhle zemi může stát ze dne na den úplně každý. Je-li bonz dostatečně výživný a bonzák vytrvalý...

Teď už jde jen o to, aby soud, dojde-li k němu vůbec, nestranně zvážil všechny předložené skutečnosti. Aby v případě pochybností, jak velí princip zákonnosti, byl na straně obžalovaných a nakonec rozhodl s přihlédnutím k tomu, co bylo bez pochyb prokázáno a co lze vůbec považovat za nezákonné jednání. Což bude ve spletitém příběhu Druhé větve liberecké kauzy dost složité.

Ještě nás bezpochyby čeká fáze s uveřejněním odposlechů a možná i videozáznamů, která bude mediálně hodně výživná. Odposlouchával-li někdo šest let, co si povídají dva dospělí chlapi, máme tu  tisíce hodin řečí, nikoliv důkazů. Kdo bude chtít, pochopí, kterak se přání stává otcem (s)myšlenky.

Může se nám nekonečný soudní maraton v případu hejtmana i expremiéra (ne)líbit sebevíc, ale u soudu (pořád ještě, snad) by k odsouzení na dlouhé roky mýty, pomluvy, dohady a polopravdy stačit neměly.

Druhé větvi se věnuji proto, že k ní je venku nejvíce slov. První větev téměř vyšuměla vzetím dvou osob do vazby, a k třetí se toho pořád moc neví, protože v zájmu liberecké radniční opozice, která má k dispozici neveřejné dokumenty, je v této fàzi dehonestovat především aktéry Druhé větve. Hýká blahem, vždyť se na to třese už bezmála tři desítky let!

Třetí větev přijde na přetřes až před krajskými volbami, protože v ní mají účinkovat krajské reálie a politici. Jinými slovy: Pokus o sestřelení hejtmana novými náboji...

Úspěch se zkrátka neodpouští...

Kdybych uměla udávat a nebylo mi trapné aktivovat dehonestaci slušných a pracovitých lidí, pak bych zřejmě naprášila jiné liberecké příhody. Například vyhazování peněz za sdílená kola nebo... Každý z nás má svoje téma, s nímž bytostně nesouhlasí a přesto za ně, k jeho nelibosti, Liberec vynakládá veřejné peníze i z jeho daní. Jenomže: Je to většinové rozhodnutí těch, koho občané zvolili do zastupitelstva.

Pokud to myslíme se samosprávou a zastupitelskou demokracií vážně, je třeba to respektovat, nikoliv kriminalizovat.

Alena Roubalová