Liberec se bez spojů, řečených flamendrů, obešel desítky let a každý z nás to přežil. Existují totiž taxíky a nově i sdílená kola
Otevření silnice přes Ještěd odhalilo drobnou záhadu, při níž nejen přespolní návštěvník krajského města musí alespoň lehce zatápat. Na parkovišti, jež bylo odjakživa příslušné ke kabinové lanovce, je cedule s šipkou odkazující, že lanovka je jinde. Jde ovšem o jinou lanovku, ne tu, co se zřítila a bez náhrady nejezdí a hned tak jezdit nebude, jak "stopro" víme my, místní.
Jde patrně o sedačkovou lanovku Skalka, která má dolní stanici úplně jinde - pod centrálním parkovištěm, u konečné tramvaje, a vyveze zájemce o daleké výhledy jen na Černý kopec. Odsud musí každý zájemce o vrchol Ještědu po svých, jsou to necelé dva kilometry a pořád do kopce.
Též je mi záhadou, proč je u parkoviště Výpřež napsáno, že se jedná o poslední parkoviště před vrcholem. A přitom lze bez jakéhokoliv omezení dojet k Ještědce, kde je placený parking, i přímo k horskému Ještědu, kde je rovněž placený parkovací plácek. Člověk jen musí ignorovat červené světlo na semaforu umístěného u silnice vedoucí k 830 metrů vzdálenému vrcholu. Znalí věci vědí, že červená na semaforu svítí pořád a má jediný cíl - odradit motorizované turisty od cesty k ikonickému hotelu.
Soudím, že všechno výše popsané vytváří slušný chaos. Návštěvník města i dominanty nad ním by měl dostat jednoznačnou a pravdivou informaci, což se neděje. Lanovka, míněna kabinová, která lidi vyvážela až k horskému hotelu, už neexistuje a není potřeba vytvářet jakoukoli iluzi, že je to jinak.
Ale:
Studii obnovy kabinové lanovky na Ještěd zpracují pro Liberec architekti kanceláře SIAL. Posoudí nejvhodnější technické řešení, vedení trasy dráhy i investiční a provozní náklady. Pokud vše dobře půjde, mělo by mít podle něj počátkem příštího roku vedení města jasno v tom, jaké varianty řešení jsou možné, a na kolik to krajské město přijde.
Podobnou studii už daly zhruba před rokem zpracovat České dráhy, kterým lanovka patří. Oběžná varianta lanovky by v krátké verzi stála asi 180 milionů korun, a v dlouhé asi o 30 milionů více, tedy 210 milionů. Kyvadlová by při obnovení původní dráhy stála asi 200 milionů, ale v prodloužené variantě až k zastávce tramvaje by se cena dostala přes 300 milionů. Od vlastní studie město čeká i odhad budoucích provozních nákladů. Je nezbytné zjistit, kolik bude muset budoucí provozovatel za fungování lanovky platit. Že to následně zakalkuluje do ceny jízdného, je snad jasné.
Liberec o hodinu prodlouží o víkendech v městské hromadné dopravě provoz všech čtyř nočních autobusových linek. Vychází ze zájmu cestujících, kdy je v průměru o sobotách a nedělích využije 100 lidí denně. Autobusy tak budou vyjíždět z terminálu MHD ve Fügnerově ulici ve dnech volna nejen v 0:20, ale i v 1:20. Změna začne platit od 9. září. Přidáním spojů stoupnou Liberci roční náklady na provoz nočních linek o 334.000 korun na téměř 1,4 milionu bez daně.
Můj názor na noční spoje, tzv. flamendry, je dostatečně známý, byť není vůbec podstatný. Liberec se bez nich obešel desítky let a každý z nás to přežil. Svižnou chůzí lze z centra na každou periférii dojít max. do hodiny. A existují samozřejmě taxíky, tudíž nevidím důvod, proč by noční rozvoz pro teoretických sto ponocujících lidí mělo platit město, tedy daňový poplatník.
Navíc tu máme, a to už přecházím do lehké nadsázky, sdílená kola, provozovaná rovněž s příspěvkem města. Tak nechť se otáčejí i v noci. Za 15 minut, kdy je jejich půjčení zdarma, se dá, s příslovečným prstem v nose, přejet z jednoho konce města na druhý. Předpokládám, že povinnou výbavu - světla a odrazky bicykly mají, takže jde vlastně jen o to, že jet busem, řečeným flamendrem, bude pro mnohého nočního cestujícího bezpečnější. Zvlášť, pokud té noci požil.
Navíc ve stotisícovém městě ani neexistuje oddělená cykloinfrastruktura, tudíž noční jezdec vlastně nemá kudy na kole bezpečně jet. A motáme se v kruhu, protože nejdřív se musí vybudovat bezpečné, od běžného provozu stavebně oddělené cyklotrasy, a teprve pak cpát peníze do bicyklů a byznysu jejich provozovatelů.
Novou budovu na místě vyhořelých Slunečních lázní u přehrady Mšeno navrhne pro Jablonec nad Nisou pražský ateliér Prokš Přikryl architekti. Stejný ateliér už v roce 2020 zvítězil v architektonické soutěži na podobu zázemí přehrady. První ze tří navržených modulových budov slouží od začátku srpna návštěvníkům přehrady a má přezdívku krematorium. Tak je podle kritiků ponurá.
Další dva modulové objekty pod sídlem Povodí Labe a na břehu v blízkosti městské haly a bazénu mají být dokončeny do příští letní sezony. Zřejmě budou mít podobný design, takže si vtipálkové, pohrávající si s funerální tématikou, užijí. V rozpočtu na letošní rok na ně má Jablonec 26 milionů korun.
Loni v říjnu začaly práce na první z dřevěných staveb v lokalitě U Prutu. Zakázku za 12,3 milionu korun získala společnost Development, hotovo mělo být už v dubnu ještě před začátkem koupací sezony, pak se termín dokončení posunul na druhou polovinu května. Ani to ale dodavatel nedodržel, město objekt převzalo až na konci července. Občerstvení s toaletami je od úterý končícího týdne ve zkušebním provozu, do plného provozu se otevře v pondělí 7. srpna. Za zpoždění vyměřil magistrát dodavateli penále 1,4 milionu korun.
Část pátku jsem přemýšlela, zda mám podlehnout mediální "davové psychóze" a napsat také článek o mladém krajském úředníkovi, který na konci července spáchal sebevraždu skokem pod vlak. Informací bylo dost, napsal dopis na rozloučenou, který jeho rodina zveřejnila na sociální síti. Obviňuje v něm, mimo jiné, kdekoho z kdečeho. Kdo chtěl, dopis četl a udělal si názor, kdo ne, neví, oč jde. A tak to i zůstane.
Obecně si myslím, při vší úctě k zesnulému a jeho rodině, že důvody, které jej dohnaly k sebevraždě, byly čistě jeho privátní záležitosti. Pokud jej ovšem tak fatálně zasáhlo, že musel opustit pozici, protože ji zastával "na záskok" za kolegyni na mateřské dovolené, podotknu suše, že musel s jejím opuštěním počítat. Taková jsou pravidla.
Tak honem něco pozitivnějšího...
Tým vědců z Technické univerzity v Liberci (TUL) vyvinul autonomní elektromobil, který se umí vyhnout překážkám, lidem i zvířatům a bezpečně dorazit do cíle. Vozidlo určené pro přepravu nákladů lze použít nejen v halách a skladištích, ale třeba i na poli. Samořiditelné vozidlo z Liberce patří k nejlepším projektům v Evropské unii, dokázalo se prosadit v konkurenci 220 projektů a dostalo se do finále prestižní soutěže Regiostars 2023.
A skončíme na ledě, byť se prázdniny teprve nedávno překulily do druhé poloviny: Další extraligový ročník je na startu. Hokejisté Liberce a Mladé Boleslavi ve čtvrtek jako první změřili síly během přípravy extraligových klubů na novou sezonu. Souboj dvou nedalekých rivalů vyzněl jednoznačně pro domácí Bílé Tygry, kteří zvítězili 4:0. Při premiéře v dresu Severočechů vychytal čisté konto Dávid Hrenák. Což je slušný začátek, jen tak dál.
Hezký víkend.
Alena Roubalová