Parkování na sídlištích? Spousta nelíbivých řešení a lehká forma politického harakiri

Předchozí garnitury se k řezu do problematiky, která má jen spoustu nepopulárních, nelíbivých řešení, nijak nehrnuly. Poslední podobná iniciativa se váže, tuším, k období 2008 - 2010, tu ale zazdilo politické přepřažení v radničních zdech.  A pak přišla krize... Zpoplatnit někomu parkování před panelákem – to je každopádně lehká forma politického harakiri. Panuje obecná představa, že cokoliv se stane, bude výhradně příslovečnou změnou k horšímu. Což je situaci, kdy už nejhůř je, téměř nepředstavitelné.

Na katastrofální situaci na sídlištích lze nahlížet z nejrůznějších úhlů pohledu. Jinak na věc pohlížejí ti, co v paneláku trvale bydlí a každý návrat domů si nechtíc zpestřují hledáním místa pro auto. Mnozí z nich už raději ani nevyjíždějí, aby o pracně získaný flek nepřišli. Opatření má pomoci především jim. Oni ale nechápou, proč by za to měli cokoliv platit. Přitom se u prvního auta v rodině jedná o 500 korun ročně, což je necelá 1,40 Kč denně, nebo necelá padesátikoruna měsíčně. Slabina spočívá v tom, že ani za 500 Kč zakoupená karta místo poblíž bydliště nevykouzlí.

Jinak zpoplatněné parkování mezi paneláky uvidí návštěvy, které na sídliště jedou k příbuzným či známým a  najednou nebudou moci stát poblíž domu, kde parkovaly vždycky. Tedy pokud ve změti vyhrazených stání našly místo už tehdy. Návštěvy budou moci využít parkovací automaty za desetikorunu za hodinu, nejvíce ale za 30 Kč/den. Řemeslníci budou moci auto přes den odstavit tam, kde zrovna najdou místo. Zdrží-li se ale instalatér přes noc, jak vtipkoval náměstek primátora Jiří Šolc (SLK), bude to docela jiná situace a spadne do kategorie návštěv.

A ti, co jim je bydlení na sídlištích, a tím více parkování, šumák? V horším případě nebudou chtít pochopit, proč má město řešit umisťování privátních aut, nebo vozů, které patří do služebních flotil a zaměstnanec jej používá k soukromým účelům jako bonus. Proč má beztak hubený městský erár cpát peníze na zřizování nějakých zpevněných ploch? Oni si místa pro své plechové milánky museli zajistit za své, spolu s bydlením si je pořizovali za desetitisíce, případně platí za pronájem.

Úhlů pohledu jsou ještě velké zásoby, protože diskuse nad pětistovkou za auto náležející ke konkrétnímu bytu (další auto za 6 tisíc a třetí za 8000 CZK) se už rozhořela naplno. Před radnicí klobouk dolů, že s tím vůbec přišla. Mohla by si po vzoru svých předchůdců nadále hrát na mrtvého brouka a nedbat, co se nyní mezi paneláky děje.

Slízne si to hlavně od představitelů bývalé vládnoucí garnitury, protože ta byla, domnívám se, většinově domovem právě v panelácích. Soudím tak podle snadno zjistitelných adres exponentů minulé liberecké vlády. Dnes jsou někteří z nich v opozici a budou umět barvitě popsat všechny ústrky, kterých se obyvatelům sídlišť se zpoplatněným parkováním novým nařízením dostane. Připravme se na to, našlo se další opravdu výživné téma pro všechny budoucí volby.

Já kromě mírné úklony nynějšímu vedení radnice vítám i to, že se nebudou jen tupě od majitelů bytů vybírat pětistovky (podnájemníci budou muset požádat majitele, aby to na svůj byt zařídil), ale že se mají též zjednosměrňovat sídlištní ulice, aby se dalo parkovat podélně u vozovky, rozšiřovat plochy tam, kde by se dalo parkovat příčně, a v plánu jsou i další opatření vedoucí k jedinému cíli: Vytvořit mezi paneláky, před a za nimi maximum místa, ovšem ne na úkor zeleně.

Ještě bych si dovolila poradit, aby se radnice zaměřila na vjezd kamionů, protože ze svého okolí znám model, kdy relativně velké místo pro parkování v Pavlovicích spolehlivě ucpou kamiony, jejichž šoféři neznámo proč parkují zřejmě poblíž místa bydliště. Podobný problém se tuším řeší i ve Vesci či v Doubí. Jasně, ty kamiony přes víkend nevysublimují, ale sídliště asi nebude ta správná adresa, kde by měly o volných dnech spočinout.

A když jsem v tom rozdávání "knížecích rad": Ještě bych se přimlouvala, aby se radnice pokusila nějak dohodnout se super a hypermarkety, které na sídlištích mají ohromná parkoviště přes noc zející prázdnotou. Znám to rovněž z Pavlovic… Vím, problém by byl, jak od sebe oddělit zákazníky a přes noc parkující obyvatele, ale tohle už jinde v republice řešili a vyřešili. Mám jistou zkušenost s parkováním v Praze a modely řešení se našly. Zpočátku nepopulární, pro tamní domorodce zvyklé parkovat před vchodem šílené, dnes ale relativně funkční. Doba, kdy jsme na návštěvě u tchánů mohli parkovat přímo pod okny, protože aut bylo v ulici jen pár, se už ale nikdy pochopitelně nevrátí…

A dovolím si ještě ventilovat zkušenost z New Yorku: Když jsme jezdili nejen po jeho dominantách, ale i po perifériích, bylo nám strašně divné, proč nikde moc nejsou auta. V takovém městě by našinec očekával jedno velké parkoviště. Znalec místního prostředí nám prozradil, že si Newyorčané soukromý vůz zpravidla ani nepořizují, a ne že by na něj neměli. Město totiž pro motoristy nedělá vůbec nic, naopak – všemožně vlastnictví automobilu na konkrétních adresách ztěžuje.

Proto se Newyorčané už dávno naučili po městě pohybovat metrem či taxíkem (znáte z filmu) a když jedou ven, vyzvednou si auto v půjčovně. Jistě, ceny jsou nastaveny tak, že si taxík i půjčovnu může dovolit každý běžně pracující člověk a neutratí za pohyb ve městě půlku výplaty. Jiná situace je pochopitelně na bohatých předměstích, kde se všechna rodinná auta vejdou za ploty tamních domů. To, co popisuji se sice dělo před hodně lety, ale soudím, že se mnoho nezměnilo ani v New Yorku. Psal se letopočet, kdy nikdo slovo sharing neskloňoval ani u aut, natož u jízdních kol.

Zato v Moskvě: Tam je to jedno velké, celodenní a celonoční parkoviště vlastně pořád. Tam se z místa A do místa B dostanete už jedině metrem. Takovou mám ze Země, kde zítra již znamenalo včera novodobou zkušenost. Ta „starodobá“, datovaná do poloviny 80. let minulého století, byla ale daleko horší, a vůbec nešlo o soukromá auta… Těch tam tehdy bylo jako šafránu.

Raději se vraťme do současnosti a našich zeměpisných šířek: Začátek dubna do ulic Liberce vrátil bikesharing, sdílení kol, na jejichž provoz přispívá město. Tak už jen dokončit tu cyklostezku kolem ČOV.  V registru je smlouva uzavřená mezi SML a firmou 1.jizerskohorská stavební společnost se sídlem v Hodkovicích nad Mohelkou. Společnost má pro Liberec za 1 042 814,65 Kč bez DPH, tj. za 1 261 805,72 Kč s daní uvést zatím jen pohlednou, leč v jednom místě dost nebezpečnou komunikaci pro pěší, inlinisty a cyklisty, do provozuschopného, tedy nerizikového stavu.  

V ujednáních smlouvy je podstatné, že firma musí na cyklostezce za ČOV mj. provést stavební úpravu vybudovaného sjezdu pod mostem SVS. Úprava spočívá ve snížení podélného sklonu dle schválené projektové dokumentace. Termín dokončení ze smlouvy úplně jednoznačně nevyplývá, ale náměstek primátora Jiří Němeček (za ANO) veřejně prohlásil, že by hotovo mělo být v létě.

Tak se nechme překvapit. Smlouva byla podepsána 25.3. Včera jsem tudy zkusmo projela a nic se nedělo. Lidé si už ale zvykají před úzkým a bezesporu rizikovým místem bez zábradlí zvonit, pokud jedou na kole, případně jinak hlučet, aby bylo jasné, že se vyrojí za zatáčkou. Upřímně, projela jsem spoustu cyklostezek doma i ve světě a nikde jsem podobou lehce horrorovou atrakci ještě nepotkala. Koho z minulého vedení Liberce za ten šlendrián vinit je v danou chvíli nedůležité, přestože to ten někdo zásadně pokazil. Ovšem, že to byl „umělec“, který by nezvládl ani krmítko pro ptáky, to napsat mohu.

Vedení města pozvalo veřejnost na prohlídku budovy bývalé galerie, Liebigova zámečku, který chce za 215 milionů s dotací přebudovat v komunitní a potkávací centrum. Na radniční tiskové konferenci příslušní náměstci naznačili, že se v objektu (název je lepen na míru, podle zadání poskytovatele dotace), pod jednou střechou sejdou nejrůznější užitečné aktivity a organizace.  Bude tam prostor pro spolky i kulturu, dobročinnost i zábavu. Tím bylo naznačeno, že budoucí městský Otesánek bude provozně náročný, ale každým coulem užitečný. Zda se bohulibý záměr vydaří, budeme řešit, až to nastane.

Osobně mám ale radost, že se léta odkládané projekty sunou kupředu a že v Liberci prosvitlo světlo na konci tunelu.

Hezký víkend.