Podstatné je, že se město a družstevníci dobrali oboustranně přijatelného dílčího výsledku a proces může pokračovat

27. 06. 2020 | 6:35

Stojíme na prahu prázdnin. Dvouměsíční volno následuje po bezmála kvartální výuce, již lze nazvat všelijak, jenom ne systematickým vyučováním. Došlo na slova mé kamarádky, ředitelky jedné ze základních škol: "Co se nenaučí do Velikonoc, to už do konce školního roku nedoženou." Míněni ti všichni školou povinní. Téměř to stihli.

zamečníkDrdaRosaMad
První "porevoluční" liberecký primátor Jiří Drda a současný primátor Jaroslav Zámečník (SLK, na snímku vlevo) při zahajování výstavby bytového komplexu RoSa (23.6.2020). Druhý jmenovaný teď řeší to, co před dvaceti lety začalo v éře prvního... Jako zastupitelé za ODS u toho ale byli oba. Foto: Mad

Britský historik Tony Judt pravil:  „Demagogové říkají davům, co si mají myslet, a když k nim dolehne ozvěna jejich frází, troufale prohlašují, že jen vyjadřují názory veřejnosti.“ Jeho slova se teď stávají mrazivě charakteristickým symbolem doby, která zásadně mění podobu politiky. I té lokální.

Hojně citované moudro tohoto historika, který se specializoval na moderní evropské dějiny, pasuje do příběhu nenávisti Změny k velké liberecké stavební firmě. Její název aktuální radniční opozice léta letoucí dehonestuje tak vehementně, že následně cituje sebe sama. Zhatit dojednaný obchod se směnou pozemků jenom proto, že jednou ze stran transakce je právě Syner, který podle exponentů Změny a jejího béčka LOL, "nemá dobrou pověst", je pro normálně uvažujícího člověka velmi těžko pochopitelná situace.

Ovšem vůbec ne proto, že k výměně pozemků kolem Papírového náměstí za louky na Kunratické prozatím nedošlo, protože opozice prudila tak intenzivně, až se toho koaliční strany s výjimkou ODS nehrdinně zalekly, nýbrž proto, že se zhatil ukázkově transparentně dojednaný obchod. Ten měl být uzavřen na základě posudku největší znalecké kapacity v zemi. Když už opozici není trapné navážet se do soudních znalců zaštítěných autoritou znaleckého ústavu a působit u toho jak školní besídka na Národním, mělo by mít vedení města dostatek rozumu a na tohle divadýlko nenaskakovat. Stalo se.

Teď se klidně může stát, že se žádné pozemky měnit nebudou, protože Syner se zařídí jinde a jinak. Městu zůstane Černý Petr, takže to kolem Papíráku bude i nadále vypadat jako pár let po válce. Paradoxně za to bude mediálně moci nynější politická reprezentace, protože opozice si dá hodně záležet na tom, aby vše odprezentovala jako svůj úspěch a neschopnost protistrany. Byla to ale opozice, kdo pro město užitečnou transakci pomocí svých bájí a pověstí zařízl.

Má teď čem bájit a je jí plně šumák, že se naplánované práce na zvelebení Stínadel bez dokonané majetkoprávní operace zastaví. Bez toho, že by město mělo v lokalitě nejvíce pozemků a určovalo tudíž noty, se architektonický záměr na dostavbu liberecké "Malé Strany", jak se nově začalo vybydlenému plácku za vybydlenou kavárnou Nisa přezdívat, kreslit nedá.

Liberec má za sebou dvě jednání zastupitelů, která se věnovala převodům městských podílů na družstevních bytech a velmi okrajově i na bytech společnosti Interma-Byty. Už jsem o tom napsala všechno, co pokládám za podstatné. Věnovala jsem té záležitosti spoustu času i psaných řádek a mám jistou výhodu, že tu dobu dost zřetelně pamatuji.

Zopakuji proto, že bez tohoto projektu by bylo v Liberci o tisíce bytů méně a tisíce rodin by sotva bydlelo v úhledných čtvrtích postavených na přelomu tisícíletí nejen na periférii krajského města, ale i přímo v centru.

Podstatné je, že se město a družstevníci dobrali nějakého dílčího výsledku a proces bude pokračovat už bez harašení soudy a miliony. Složitější to bude s Interma-Byty, ale existuje alespoň veřejný příslib, že i tuto lapálii město vyřeší smírčí cestou, ne soudním sporem trvajícím desítky let.

Zbývá ještě zodpovědět na několik bazálních otázek, aby bylo úplně jasno: Tehdejší vedení Města Liberec (za éry primátorů Drdy a Kittnera) družstvům i stavební firmě předložilo smlouvy, které mu nadiktoval stát jako poskytovatel dotace. Tehdy nikdo neměl důvod pátrat, budou-li platné i za dvacet let a předpokládalo se, že si stát jednou provždy ošéfoval daňové povinnosti. Mezitím se x-krát změnila legislativa i politická reprezentace. Je to s podivem, ale smlovy, v dobré víře oboustranně uzavřené před desítkami let, zubu času neodolaly.

Přesto je víc než diskutabilní, proč jsou dnešní právní optikou prohlašovány za zcela neplatné. To je nesmysl, protože vzniklo-li na nich později něco špatně, co časem přestalo vyhovovat zákonu, měly se opravit formou dodatků. Točit se dnes na tom, že záměr převést podíly města na partnery (družstva a stavební firmu) nevisel na úřední desce a že to vlastně neprojednalo zastupitelstvo, je zcela mimo. Zvláště když existují důkazy, že o tom zastupitelstvo jednalo x-krát.

Neobstojí ani výhrada, že o záměru nikdo nevěděl. Trachtací spojených s pokládámím základních kamenů pro jednotlivé etapy se účastnili kromě tehdejších městských zastupitelů i vysocí vládní představitelé a pokud si dobře vzpomínám, psali jsme o tom v Libereckém deníku, kde jsem tehdy šéfovala, dost intenzivně. Nebylo tehdy pod Ještědem zásadnějšího tématu než bydlení pro tisíce rodin.

On byl totiž tehdy ten projekt výstavby cenově dostupných bytů s účastí státu a města celorepublikový, v Liberci se ale odehrával projekt pilotní. Proto taková publicita. Že městský podíl přejde po dvaceti letech na spoluvlastníka (družstvo, Intermu) se psalo v každém článku, neboť to byl průlomový model financování bytové výstavby s účastí obyvatel, kterým po uplynutí lhůty byty přejdou do majetku. Proto se ostatně bytová družstva zakládala.

Zajímavé jsou každopádně motivy, kterými se v posledních týdnech a dnech řídilo konání jednotlivých hráčů v městském zastupitelstvu. Úplně jasná je pouze role stále ještě koaliční ODS, která se vydala na hodně tenký led, když se vzepřela většinovému mínění v radě. Rovnou řekla, že se na původně navrženém řešení SLK a ANO (převést podíly za částky v místě a čase obvyklé, tečka) podílet nebude.

Má totiž historickou paměť a její někteří představitelé (nikoliv ti, co dnes sedí v zastupitelstvu) před dvaceti lety byli u všeho a příkladnou spolupráci státu a soukromého a družstevního sektoru při bytové výstavbě prosadili. ODS se jednoznačně postavila za družstevníky a jako jediná chce obdobně co nejvíce bezbolestně vyřešit i problém se stavebně-správcovskou firmou. Pro ODS jsou oba příběhy totožné, vycházející ze stejného principu.

ODS se svým neoblomným postojem tak trochu vyautovala z radniční koalice, jíž je stále papírovým členem. A protože se v této konkrétní záležitosti názorově potkala s opozicí, došlo ke kurióznímu, věřme, že jen jednorázovému, spojení ODS se Změnou a jejím satelitem.

Zato ZPL a LOL! Zavětřily líbivé předvolební téma a hlavně klacek na radniční koalici SLK a ANO, již nutně potřebují před krajskými volbami oslabit. Proto ta úporná snaha. Braly se ale jen za družstva, byty Intermy jí žíly nijak zvlášť netrhají. Ty jí nezajímají, protože za nimi stojí "pohrobek" stavební firmy. Uniklo jim ale, že to může zajímat jejich cílovou skupinu, protože právě v bytech Intermy může bydlet dost jejich příznivců. Firma  totiž prostřednictvím města pronajímá sociální byty s regulovaným nájemným.

Koaliční SLK, ale i vezoucí se ANO, prošly v této "kauze" podivuhodným vývojem. Trpělivou prací, vlastní analýzou a díky schopnostem konkrétních radních SLK, shodou okolností těch jediných dvou, kteří u všeho před dvaceti lety byli v roli zastupitelů, "vyseděly" řešení přijatelné pro družstevníky. Dnes tomu říkají, že vykolíkovaly hřiště, na němž se bude hrát podle oboustranně přijatelných pravidel, jež budou jednotná pro všechny družstevníky ze všech bytových družstev, jichž se lapálie týká. Tedy i těch, která o tom ještě nevědí.

Nějaké přijatelné řešení mají předložit i pro Interma-Byty, byť právě na ni zpočátku cílily megaplatby za převod podílu. Tuším kde, ale raději napíšu neznámo kde, se vzala zcestná úvaha, že firma na převodu vydělá velké peníze a zahlodala ryzí česká závist, že by se někdo měl na úkor města, jemuž se pokladnou prohání vítr, napakovat.

Když neprošel nápad, jak zaplnit pustou městskou kasu prodejem podílů za ceny v místě a čase obvyklé, začalo vedení města konečně jednat s cílem dohodnout se alespoň s družstevníky na částce, která každopádně zabolí, potože s ní nikdo dvacet let nepočítal, ale vydržet se dá. On se totiž "jako bonus" vyskytl ještě problém daňový.

V případě převodu na 0 korun by družstvo muselo zaplatit 19% daně z příjmu z hodnoty získaného majetku (městského podílu), družstevník 15% na dani z příjmu. Pokud by to město prodalo za korunu, vystavilo by  protistranu riziku, že berňák takovou zjevně podhodnocenou cenu s chutí dodaní i s příslušenstvím. Proto vedení Liberce navrhlo systém, jak prodávat za cenu ve výši dotace za jednotlivé jednotky (450 nebo 320 tisíc korun dle typu bytu), a poté srazit daňovou povinnost sérií obhajitelných slev na cca 10 tisíc za byt.

Podmínkou města je, že se budou podíly převádět výhradně na jednotlivé obyvatele bytů, nikoliv na družstva. Proč? Proto, že město nechce nic převádět někomu, kdo má IČO, což je družstvo. Mohl by tím vzniknout precedent, který by posléze město mohl znevýhodnit v utkání s Interma-Byty. Těžko by totiž vysvětlovalo, proč analogický případ jednou na podnikatelský subjekt převést mohlo a v druhém nikoliv.

Interma-Byty bude soupeř těžší váhy. Má jednotný postoj i zájmy a prostředky na účinnou obranu. 1200 družstevníků, jež spojoval zájem získat byt do vlastnictví za původních smluvních podmínek, se zase projevilo jako soupěř houževnatý. Semkli se příkladně, najali si právní i mediální zastoupení a sami byli  velmi aktivní. Udělali dobře, protože to zabralo.

Vedení města si každopádně zaslouží alespoň minipochvalu za snahu vymyslet pro družstevníky jednotnou metodiku, která bude spravedlivá ke všem a platná pro všechny transakce, jež se musí v této privatizační anabázi uskutečnit. Tedy žádná populistická hurá akce, nýbrž systém.

Tak abych to už konečně zkrátila: První kolo dopadlo plichtou, další zteče budou následovat. Starostové a ANO se tento mač budou snažit protáhnout až za krajské volby, protože hlasy ze stotisícového Liberce potřebuje každý.

Což je vlastně i odpověď na zásadní otázku, proč se z převodu podílů k družstevním bytům stalo tak masivní  politikum.

Začala jsem létem, končím létem. Užijte si ho podle svých představ, hlavně ve zdraví a dobrém rozmaru. Jaké si ho uděláte, takové ho budete mít.

Alena Roubalová

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace