Pokud se nic nestane s cenami energií, pak se v zimě za erár ohřeje jen školník. Pardon, pedel

Nejnovější protestní iniciativa vysokých škol je zřejmě jen zkušební výstřel, co na to vláda. Valí se to na ni ze všech stran – lidé se začínají radikalizovat už při slově svetr, firmy hlásí neodvratné krachy, opoziční politici beztrestně šíří poplašné zprávy a vláda? Ta sice viditelně křečovitě jede vlastní agendu, ale není slepá, aby neviděla, jak mocně se jí na palubu valí voda. To přehlížet, z pudu sebezáchovy, nelze.

Usuzuji tak i z nejnovější iniciativy hejtmanů, kteří, navzdory tomu, že jich je většina z vládního tábora, hlasitě vyzývají k okamžitému řešení průšvihu jménem energie. Že je to průšvih, to víme všichni, ale dosud jsme si nepřipouštěli, jak velký je. Stát všechno a všechny v bleskurychle rostoucích tržních cenách sanovat nemůže, to si řekněme na férovku. Má k dispozici jen daně – peníze vybrané od lidí, a možnost se donekonečna zadlužovat s tím, že to někdy někdo zaplatí. Nebo přijde na řadu model Venezuela.

Nebudu tu hýřit nápady, jak „z toho ven“, na to máme jiné mozky. Podotknu jen, že patrně bude muset dojít k nějaké formě populistického zastropování cen energií, protože situace, kdy se uvažuje o vládní podpoře domácnosti ve výši jedné měsíční zálohy na jednu komoditu (co ty ostatní + voda?) moc jiných řešení nemá. Stát by měl být schopen režírovat výrobu a prodej strategických komodit, je to jeden z jeho základních úkolů.

V úvahu je třeba brát i to, že se lidem v důsledku inflace znehodnocují úspory před očima a brzy opravdu nebude kde brát.

Situace je o to složitější, že do vlády z jedné strany šije mj. ten opoziční makak z luxusní maringotky a jeho pojízdné obludárium, a z druhé strany odborářský zájemce o Hrad podporovaný ležákem z Lán a jeho pochybnou svitou. Dost šílené kleště tužené ještě faktem, že je v Česku zase před volbami a všichni zájemci o moc a posty se snaží od klávesnice a megafonu. „Hubou“ a na sítích, jak je nyní zvykem.

Vidíme to i v našich končinách. Předvolební kampaně přešly do ostré fáze, takže se nešetří sliby ani slovy. Že to je tu a tam sci-fi, nikdo neřeší. Například v Liberci: Liberec převezme od Českých drah lanovku na Ještěd a zajistí její obnovu. Lanovka je od tragické nehody loni v říjnu mimo provoz, krajské město bylo jediným zájemcem, který v předběžných konzultacích nabídku podal. Liberecký kraj je připraven výstavbu nové lanovky finančně podpořit poté, co bude mít město dokončený projekt. Stavba vyžaduje podle předběžných odhadů investici ve výši 300 milionů korun.

Kraj ale vidí dál, než k termínu komunálních voleb: „Příští rok v červnu bude dokončena rekonstrukce silnice ze Světlé pod Ještědem na Výpřež. Chceme poté, aby pod Ještěd zajížděly autobusy, a to do doby, než se postaví nová lanovka. Souběžně s tím budeme pracovat na vytvoření fungujícího systému parkování,“ podotkl příslušný krajský rezortní náměstek.

Hezké, že… Primátor Liberce to, co se „rozhodlo“ ve čtvrtek, ventiloval v rámci bannerové kampaně na internetu už dávno předtím. O lanovku se postaráme… Tak jo. Řekneme si za čtyři roky. Budeme rádi, když k vrcholu Ještědu čas od času zajede autobus. Partajní spolek, který v krajském Liberci před čtyřmi roky „o parník“ vyhrál komunální volby, také hodně sliboval. Nepostaral se ovšem ani o bazén, ani o padající Uran. Jak říkám, nová doba. Bannerem nezarmoutíš.

Když člověk putuje mezi Prahou a Libercem, má ceny pohonných hmot na trati v malíku. Úplně nejhorší kombinace je dálnice plus Benzina nebo MOL. Tady vůbec neplatí, že se ceny PHM statisticky posunuly pod hranici 40 korun. Cenovka s trojkou na začátku se místy vyskytne jen u malých pump, stranou od rušných komunikací. Tady se pak spolehlivě tvoří fronty, protože dobré zprávy se šíří rychle. Nafta trendu snižování cen pod 40 CZK bohužel stále odolává, takže tu drahotu preventivně řeším motorkou jezdící na natural.

Tak něco pozitivního...

V liberecké zoo našel nové uplatnění bezmála 15 let nevyužívaný ostrůvek v dolní části zahrady. Neobsadila ho živá zvířata, ale 40 skleněných plameňáků. Umělecké dílo z foukaného dutého skla vytvořili skláři ze sklárny Jiřího Pačinka v Kunraticích u Cvikova. Jde o jejich další dílo pro Liberec a první pro libereckou zoo. Toto období jednou vejde do dějin jako Pačinkův Liberec.

A sklo ještě jednou: Severočeské muzeum v Liberci má novou atrakci. Jde o 24 metrů dlouhý skleněný žebřík, který vede přes dvě patra vyhlídkové věže. Jeho slavnostní odhalení zahájilo premiérový ročník festivalu skla Crystal Valley Week, který v Liberci trvá až do neděle. Cílem akce je ukázat, že Liberecký kraj má ve světě unikátní postavení, co se týče sklářské a bižuterní výroby a výroby šperků.

Napříč krajem je zhruba 160 sklářských, bižuterních a šperkařských firem, živnostníků, muzeí a škol. Mnohé z nich se otevřely veřejnosti, aby bylo jasné, o jaké poklady může svět přijít, nepodaří-li se vyřešit ceny energií. Sklářská výroba je v jejich spotřebě příkladným Otesánkem a bez pomoci shůry to už velice záhy nerozchodí.

Hezký víkend.

Alena Roubalová