Představy byly výš než realita, hodnotí rok 1989 a dění po něm liberecký exprimátor Jiří Drda

22. 09. 2019 | 8:02

Představy o dalším vývoji po sametové revoluci v roce 1989 byly jiné než realita, to je ale obvyklé, říká s odstupem 30 let první polistopadový primátor Liberce Jiří Drda. Sám tehdy profesí výzkumný pracovník přemýšlel nad tím, že si založí firmu ve strojírenství, místo toho byl v čele Liberce osm let od 11. prosince 1990 a další čtyři roky poté poslancem. Nyní ve 72 letech si užívá důchodu.

DRdaLIbereckydeník
Foto: Liberecký deník

"Představy jsou vždy výš, než může být reál, protože to tak má být. Bez toho by věci nešly dopředu," řekl Drda. I tehdy se podle něj cesta, na níž se vydali, ubírala trochu jinam, než chtěli. "Ze začátku to dělali lidé s obrovským nadšením a s obrovským nasazením a důvěrou, že společnost se velice rychle změní. Potom později, když se někteří, co stáli ze začátku stranou, začali oklepávat a hledat, kde by toho mohli individuálně využít, tak to posunuli kapánek jinam, než bylo žádoucí," uvedl.

Dnes je podle něj módou 90. léta kritizovat s tím, že všichni kradli, což podle něj není pravda. "Lidé si neuvědomují, jaká byla situace, že průmysl opravdu mnohdy stál před neřešitelnou situací, protože ztrácel trhy, vyráběl na sklady, výrobky nebyly konkurenceschopné. Bylo velice obtížné ho zachránit, aby lidé měli práci, nespadli do chudoby, aby se neproduktivní průmysl postupně odboural," řekl Drda. "A byli někteří, kteří využili situace a nakradli si," dodal. I Liberec tehdy doplatil na to, že za závazky některých podnikatelských subjektů tehdy ručil. Za jednu zkrachovalou krejčovskou firmu musel později zaplatit 19 milionů korun a podobných případů bylo více.

Sametová revoluce před 30 lety byla podle Drdy nevyhnutelná. "Hospodářsky už to nešlo, lidé toho měli plné zuby, myslím, že i podněty ze zahraničí byly velmi silné," řekl. I přes velké nadšení a elán, který z lidí vyzařoval, ale podle něj nešlo o samozřejmou záležitost. "V podvědomí byl poměrně veliký strach, protože jsme věděli, že jsme filmovaní, že StB (Státní bezpečnost) měla spoustu lidí nasazených a nikdo nevěděl, zda se to ještě nezlomí a nebude revoluce brutálně potlačená," dodal.

Výraznější změny ve vedení Liberce nastaly v lednu 1990, kdy se předsedou městského národního výboru stal Jiří Moulis. Ten byl v čele města i při srpnových událostech v roce 1968, kdy mu některé projevy psal i Václav Havel, jenž byl tehdy v Liberci. V roce 1969 Moulis v KSČ skončil a dělal podřadné práce, do politiky se krátce vrátil právě po sametové revoluci. Zemřel v roce 2004, ve věku 78 let. Moulise nahradil od prosince 1990 po prvních svobodných volbách Drda, už jako primátor. Kandidoval tehdy za Občanské fórum, které v 70členném zastupitelstvu získalo 26 mandátů. "Kandidátů na primátora bylo více. Asi po šestihodinové volbě, kdy to pořád bylo na plichtu, jsem nakonec o jeden hlas vyhrál," uvedl Drda, později spjatý hlavně s ODS.

Ne všichni ale jeho účinkování v politice vnímají kladně. Za rok 1999 dokonce obdržel nelichotivý titul Ropák roku kvůli tomu, že prosazoval omezení zákona o ochraně přírody a krajiny, podle ekologických aktivistů také dělal obstrukce při diskusích o vyhlášení Národního parku České Švýcarsko. Aktivisté rovněž tvrdili, že zkresloval vliv spalovny v centru Liberce na životní prostředí a prosazoval dovoz odpadu do českých spaloven ze zahraničí.

čtk

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace