Radniční opozice dobu, kdy se měl opravit bazén, trestuhodně proplkala a promarnila. Teď je její snaha o nápravu trapná

To pro ni byla správná doba, kdy bazén mohla opravit podle svých představ a za úplně jiné, menší peníze. A ona trestuhodně nekonala a svůj nezapomenutelný um předvedla jen při opravě Lesního koupaliště a pár (ano, byly víc než dva) kilometrů cyklostezky.

Jak to dopadlo, víme. Koupaliště kvůli špatně udělané rekonstrukci bazénové vany protékalo a aby se to ututlalo, muselo se doplňovat pitnou vodou, což ekologicky laděným provinčním politikům udělalo obzvlášť silnou reklamu. A cyklostezka se musela přeprojektovat a přestavět. To už ale bylo dávno po volbách, jež tyhle lokální „všeumělce“ poslaly do opozice.

Samozřejmě, tou nejsilnější stranou ve vedení města byla v letech 2014 – 2018 dnešní změnařská opozice, nyní maskovaná pod zelenou rouškou a třemi písmeny LOL. Bylo to v době, kdy svět ještě netušil, co je covidová pandemie, tuzemská ekonomika si užívala konjunktury a Liberec byl zadlužený téměř totožně jako dnes. Nic tudíž opravě bazénu nestálo v cestě. Nerealizovala se ale kvůli permanentním neshodám v tehdejší radniční koalici, která byla sama sobě i opozicí. Od práce jí odváděly tragikomické žabomyší války mezi tehdejšími aktéry a všeobecná neschopnost konat.

Už tehdy se slova „nezbytná rekonstrukce bazénu“ skloňovala ve všech pádech, aby se nakonec nestalo vůbec nic. Ta „naléhavá potřeba opravit bazén“ přežila bez úhony a jakéhokoliv posunu ještě další čtyřletku, kdy se do vedení radnice už dostala koalice SLK, ANO a ODS. Hodně sil jí ale stálo dát do pořádku turecké hospodaření, jež po sobě zanechalo ZPL/ANO. Ve finále pak, jako nevyžádaný bonus, udeřil covid.

A tak se problém bazénu posunul až do dnešních dnů, kdy v radničních pracovnách najdeme exponenty SLK, ANO, ODS a nově i Pirátů. Kdyby tehdy, ve volebním období 2014 - 18, kdy měla ZPL většinu v radě i koalici, ZPL/ANO konalo a jen neplkalo, nebylo by teď, na dávno již zmodernizovaném bazénu, co opravovat. Takhle jednoduché to je.

Současné kecy, "coby kdyby", nemají cenu. Cenu má jen skutek, který dá opravu bazénu do pohybu a povede k její finalizaci. A o to se teď, za mocného opozičního povyku, snaží nynější vedení radnice. Protože další „vyhnití“ už bazén vysoce pravděpodobně nepřežije. A ti všeumělci z opozice by měli sedět tiše v koutě a zpytovat svědomí, jak to tehdy zazdili.

Aktuální dehonestace politických protivníků, ale i zavedených a respektovaných stavebních firem, jež jediné jsou schopné dát to pokažené dílo co nejrychleji do pořádku (rekonstrukci za miliardu fakt garážová firma nezvládne a počet stavebních firem s patřičným know-how a technologiemi je omezený) vypovídá o jediném: Někdo se už zase snaží hodně hlasitě zamaskovat svou prokázanou neschopnost pomlouváním schopných a schopnějších.

Nebudu tu šířit, co všechno na posledním předprázdninovém jednání zastupitelů, při projednávání bodu o potřebě schválit dokumentaci vedoucí k faktické opravě bazénu, zaznělo, dělá se mi z těch řečí nevolno. Ty pseudoargumenty byly trapné a směšné souběžně. Zejména pasáže, kdy opoziční "řečníci", ve snaze získat ostatní zastupitele pro své mínění rekonstrukci bazénu provádět flikováním, je všechny, pro jistotu, předem pozuráželi nebo jim i rovnou nepokrytě zavyhrožovali. Říká se tomu rétorický out.

Série knížecích rad, jak na to, místy připomínala situace, jako kdybych já, obstarožní osoba, nejmenované a stále ještě aktivní běžkyni radila, jak dýchat pár kilometrů před cílem. Nebo kdybych nejmenovanému všeználkovi radila, jak krystalicky obstruovat, byť vůbec netuším, která bije. Popřípadně dalšího experta z party značky LOL školila z Mendělejevovy tabulky prvků.

Až tak absurdní to bylo.

Podstatné ovšem je, co se vlastně, po pestré směsi nemilosrdných faktů, ale i zákeřně míněných tupých dojmů, s převahou radniční koalice schválilo. Pro přesnost odcituji z podkladového materiálu: Zastupitelstvo města schvaluje navržený postup a harmonogram v rámci projektu „Rekonstrukce a stavební úpravy Městského plaveckého bazénu v Liberci“ podle projektové dokumentace zpracované Atelierem A11 Hradec Králové s.r.o. Dále ukládá učinit potřebné kroky k vyhlášení zadávacího řízení na stavební práce v rámci projektu a vypsání výběrového řízení na poskytovatele úvěru. Konec citace.

Nezbývá, než bazénovou pasáž zakončit citátem, jenž se mi zjevil na twitteru a jen shodnou okolností je z profilu poslance za Liberecký kraj a libereckého exzastupitele Jana Berkiho (STAN/SLK), cituji: „Fakt je mi z proslovu Tomia fyzicky špatně. Vypadá to, že nemá žádné morální hranice. Zato jeho zdatnost v překrucování je vysoká. Kritiku beru, ta patří k jeho opoziční roli, ale tohle je už fakt přes čáru. Vždy přemýšlím, kde má dno. A on má výkonné rypadlo.“ Konec citace.

Mám to obdobně. Jak s tím vrchním klaunem z SPD, tak i se současnou libereckou radniční opozicí. Jen s tím rozdílem, že šéfa SPD nemusím vůbec sledovat, a tedy ho mohu totálně ignorovat. Což pro kašpary z LOL bohužel neplatí, protože jsou součástí veřejného mediálního prostoru, v němž se ze služebních důvodů stále pohybuji. Nelze tudíž přehlédnout, jak i oni to pomyslné dno soustavně prohlubují. Velkorypadlem.

Pryč od toho... Co tam máme dál?

Především jednu téměř neuvěřitelnou smutnou zprávu, že v nedožitých 57 letech v úterý náhle zemřel Pavel Žur, ředitel Městského divadla v Jablonci nad Nisou, sbormistr Dětského pěveckého sboru Vrabčáci a dlouholetý jablonecký zastupitel. Tady jsou všechna slova zbytečná, my všichni, co jsme Pavla znali, vzpomínáme na dobrého člověka.

Pak jednu dobrou zprávu, že stotisícový Liberec loni poprvé hospodařil s více než třemi miliardami korun. Jeho rozpočet byl zhruba o půl miliardy vyšší než v roce 2021. Loňské příjmy přesáhly 3,181 miliardy korun a výdaje 3,002 miliardy. Na investice loni město vydalo skoro 600 milionů, v plánu však byla více než miliarda. Právě nerealizované zakázky, ale také vyšší daňové příjmy jsou hlavními důvody, proč původně schválený schodkový rozpočet skončil přebytkem.

A pak jednu z kategorie „To nevymyslíš“: Tak dlouho se v našich zeměpisných šířkách blábolilo o „zkorumpované“ ODS, až byl prvním za korupci v regionu odsouzeným exemplářem člověk spojený se Změnou, neboť se jednalo o manžela jedné z tehdejších změnařských zastupitelek. To už ale odvál čas, sázka na krátkou paměť vychází.

Nejnovější rozsudek v léta se táhnoucí korupční cause zamířil do sociálně demokratických řad: Krajský soud v Liberci uznal vinnými všech 11 obžalovaných včetně bývalého europoslance Roberta Duška (SOCDEM) v dotační kauze, která je spjatá s výstavbou termálních lázní v Chrastavě, opravou hotelu Praha v Jablonci nad Nisou a rekonstrukcí Liberecké výšiny.

Na dotacích tyto tři stavby získaly před více než deseti lety téměř 200 milionů korun, podle soudu protiprávně. Duškovi soud za přijetí úplatku uložil pětiletý trest vězení a peněžitý trest půl milionu korun. Nepodmíněné tresty dostali i další čtyři obžalovaní, ostatní podmíněné, někteří v kombinaci s peněžitými tresty. Rozsudek není pravomocný, už padla odvolání, takže pokračování někdy příště.

Končí červen, začínají prázdniny. Na Smědavě se s prvním červencovým dnem otevírá nová budova, která cuchá nervovou soustavu ochranářům krajiny, jízdní řády městských hromadných doprav tradičně prořídnou a začíná výživná série letních akcí, jež mají za cíl lidi pobavit i osvěžit. Chystají se například už 34. Slavnosti svjanského piva (byla jsem hned na prvním ročníku, ach jo, to to uteklo...), Sedmihorské léto, atd.

Léto přinese i premiérové kratochvíle. Jedna z nich – světový šampionát juniorů v hokejbale, začala už poslední červnovou středu a nasměřovala na Liberec, který díky svému Sportparku dokáže nabídnout perfektní zázemí pro sportovní událost světového významu, zájem veřejnosti. Juniorům a juniorkám držíme palce, stejně tak pořadatelskému týmu.

Jsme na prahu prázdnin a před sebou máme onen zázračný týden, kdy lze, díky dvěma státním svátkům, vyrobit ze tří pracovních dnů týden dovolené. Užívejme.

Alena Roubalová