Ruskou a Moskevskou ulici v České Lípě zatím uchránili, připraví se Langoš, Segedín, Uherák a Budapešťská pomazánka, vtipkuje exstarostka

09. 04. 2022 | 5:00

Fakt nevím, proč si politici z našich daní platí nejrůznější poradce, když ministr zemědělství hovoří o zemědělství jako o zemedělství. A nikdo mu neřekne, jak to působí směšně. Žertovnou knihu Prezidentův vězeň o tomtéž napsal už Vladimír Škutina, kniha byla až do roku 1989 na indexu, protože si autor právě kvůli výslovnosti slova zemědělství dělal šprýmy z nejvyššího bolševického pohlavára.

křištChram
Minulý víkend patřil Křišťálovému chrámu, tento je vyhrazen Velikonocím v Křišťálovém údolí. Křišťál, kam oko dohlédne. Foto: Mad

Ani se nechce věřit, že se v Nové době najde jiný politik, ministr zemědělství k tomu, který neumí říci správně zemědělství a jeho odvozeniny. Tahá to za uši a nám starším, poučenějšm, to jde hodně na nervy.

V plné síle tento nedostatek současného ministra zemědělství Zdeňka Nekuly z KDU-ČSL zazněl po jednání dvou ministrů a hejtmana, kteří se sešli nad využitím peněz z fondu Turow. Je to sice maličkost, ale současně i zbytečné nabíhání si na vidle. V dnešní době "netové" se ďábel vždycky skrývá v detailu.

Daleko větší a nejen komunikační problém pochopitelně je, že na dofinancování projektů, které mají zajistit pitnou vodu pro pohraniční oblasti Libereckého kraje postižené těžbou hnědého uhlí v polském dole Turów u české hranice, je třeba z českého eráru přidat nejméně 700 milionů. Jen peníze z Polska na to stačit nebudou. Na dofinancování se budou podílet ministerstva životního prostředí a zemědělství, podílet se ale budou také Liberecký kraj a vodárenské společnosti.

No a už to jede - my jsme vám to říkali, že jsou kompenzace nedostatečné. Každý, kdo má potřebu si kopnout do způsobu a množství českou vládou vyjednaných kompenzací za Turow, dostal k rozběhu celé fotbalové hřiště. Už se tam řadí fronta...

Moc se nedaří ani parkovacímu domu v areálu Krajského úřadu. Je součástí ambiciozní proměny dolního centra, kdy má vzniknout nejen náplavka, ale právě i parkhaus, aby pro výsledný dojem bylo auta kam schovat. To je velice potřebné, ať si liberecká opozice plácá co chce, protože neexistence parkovacích míst neznamená, že auta zůstanou doma.

Jenomže:

Parkovací dům u svého sídla zatím Liberecký kraj stavět nebude, nemá dodavatele. Veřejnou soutěž v březnu vyhrála společnost BAK s cenou 196 milionů korun, vzápětí ale oznámila, že není schopna zakázku zahájit a včas dokončit vzhledem k vývoji na stavebním trhu. O zakázku se ucházelo sedm firem, i všichni další uchazeči ji ale odmítli s odkazem na nedostatek oceli a vysoké ceny způsobené i válkou na Ukrajině. Kraj proto musel soutěž zrušit a nezbývá mu, než zakázku vypsat znovu. Jde zejména o problém s ocelí, jednak s její nedostupností, ale i s její cenou. V novém zadávacím řízení zadavatel přepočítá vstupy a tendr vypíše začátkem května.

Významně se komplikují i rekonstrukce silnic a mostů. Z posledních šesti veřejných zakázek kraj nevysoutěžil žádnou. Buď nebyla podána nabídka, nebo uchazeč předložil nabídku s cenou převyšující nejvyšší přípustnou částku, a musel proto být vyřazen. Nabídkové ceny převyšovaly finanční limity o 25 až 55 procent.  Nepodařilo se najít dodavatele pro opravy a rekonstrukce mostů v Tatobitech, Janově nad Nisou, Kunraticích u Cvikova, Mařenicích nebo Petrašovicích.

Proč? Protože při dnešní situaci nejen v tuzemském stavebnictví si velké stavební firmy s patřičným zázemím a zásobami materiálu, tedy ty, které stavbu dokáží začít, ale i dokončit, mohou vybírat. Schopných kapacit je v oslabené ekonomice stále méně a zakázek pořád dost.

Předvídatený vývoj má přejmenovávání českolipských ulic Ruská a Moskevská na neutrální Křížovou a Vilovou. Zatím se odkládá, má se to veřejně projednat... Po mém soudu to vyšumí doztracena, protože název ulice podle města či státu je ještě docela dobré. To v Ústí, tam jsou jiní borci. Po pohádání se v zastupitelstvu ponechali nejen Moskevskou, ale i Žukovovu a Koněvovu.

V České Lípě o změně názvu ulic rozhodli na řádném zasedání 16. března v reakci na útok Ruska na Ukrajinu. Pro změnu tehdy hlasovalo 15 z 20 přítomných zastupitelů. Tuto středu na mimořádném jednání své usnesení revokovali většinou 13 hlasů z 22. Zastupitelé uložili radě města zřídit místopisnou pracovní skupinu a starostce uspořádat veřejné projednání v této věci nejpozději do 21. dubna. Zastupitelé by se pak k tématu měli vrátit 4. května. No, asi to už nebude nijak žhavé.

Daleko třeskutější jsou aktuální reakce českoliské opozice, které se podařilo celou věc patřičně rozmělnit. Bývalá starostka za ČSSD na facebooku vcelku zdařile zavtipkovala: Ruskou a Moskevskou ulici jsme v České Lípě proprali, připraví se Langoš, Segedín, Uherák a Budapešťská pomazánka ve vašich svačinách a na pultech českolipských prodejen. Materiálu na další velká gesta pořád dost!

Velká je i zásobárna projektů, které Liberec hned tak neuvidí. Vybudování tramvajové tratě z centra Liberce na největší sídliště ve městě přes ulici Dr. Milady Horákové si podle studie proveditelnosti vyžádá zhruba 1,7 miliardy korun. Z toho bude potřeba přes 200 milionů korun na výkupy pozemků a zbourání více než 60 objektů. Bude nyní na zastupitelích města, aby rozhodli o dalším osudu tohoto projektu. Zabývat by se tím měli na konci dubna.

Výstupem by mělo být jasné vyjádření města Liberce, jak či zda vůbec má Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou pokračovat v projektových přípravách a majetkoprávních operacích. Jsou to velké peníze a Liberec se stále noří do nějakých dluhů, jež jdou za všemi "pokittnerovskými" politickými reprezentacemi, aniž něco velkého vzniklo.

Proto by další větev tramvajové dopravy měla vzniknout, takové investice pro všechny a pro budoucnost mají smysl. "Prokalit" (v součtu) jednotky miliard za desítky, snad stovky "měkkých" projektů je sice fajn, ale město to nikam neposouvá.

Veřejnost opakovaně rozvášnila zpráva, že by se měl vybydlený Skloexport zaplnit Ukrajinci prchajícími před válkou. To zase bylo na sociálních sítích hnusu, jakoby většina lidí z Liberce bydlela pod mostem a čekala na umístění právě do budovy u nádraží. Přitom je prázdná snad od Sametu a nikomu dosud nechyběla.

Nastalo to až teď, když kraj oznámil, že by chtěl léta prázdnou budovu Skloexportu připravit pro ubytování ukrajinských uprchlíků do června. Dlouhodobé ubytování by tam po úpravách mohlo získat kolem 500 lidí, vyžádá si to ale investici nejméně za 35 milionů korun. Vedení kraje chce jednat s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových o převodu budovy od státu na kraj. Aby kraj neinvestoval do cizího objektu.

Následně se bude shánět po státních penězích, aby mohl pro potřeby bydlení upravit bývalé kanceláře. Stát slíbil, že pro podobné účely vymyslí dotační program. Osobně té hysterii méně bystré části veřejnosti nerozumím, protože jakékoliv finanční injekce do výstavní, ale před očima chřadnoucí budovy, je dobrá injekce. Ti Ukrajinci tam přece nebudou bydlet věčně. Kraj bezpochyby ohlídá, aby tam našli azyl jen ti nejpotřebnější.

Ve stotisícovém Liberci je aktuálně ubytováno zhruba 930 ukrajinských běženců. Je to desetina ze všech, kteří prošli Krajským asistenčním centrem pomoci Ukrajině (KACPU). Jde zejména o matky s dětmi.

Velikonoce v Křišťálovém údolí otevřou už o tomto víkendu veřejnosti muzea a sklářské a bižuterní firmy v Libereckém kraji. Lidé mají možnost se zblízka podívat na výrobu skleněných velikonočních ozdob, šperků nebo bižuterie. Na řadě míst připravili pro návštěvníky také výtvarné dílny, takže si lze "perlu" letošních Velikonoc vyrobit vlastnoručně.

Akce se zcela záměrně koná právě týden před Velikonocemi, významnými křesťanskými svátky. Je totiž nejvyšší čas pořídit si u sklářů a výrobců bižuterie originální velikonoční dekorace, které pro návštěvníky připravili.

Tak hezký předvelikonoční víkend.

Alena Roubalová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace