Slávek ještě ani nebyl odhalen a už spustil na sítích poprask. Silnější než způsobil bobřík z autobusáku

Nově veřejný prostor opanoval sedmimetrový a čtyřtunový kolos s přezdívkou Slávek.

V reále je mixem psa a mamuta s drátěnou pokrývkou těla smotanou z 350 kilometrů (!) drátu. Ještě ani nebyl odhalen a už spustil na sítích takový poprask, že se do té doby jim dominující bobřík - turista mohl jít klouzat.

Upřímně: Slávek fakt není žádný krasavec, ale pro někoho bezpochyby ano. Osobně bych toho „megabaskervilla“ (a že jsem až militantní milovník psů) zřejmě na hlavní náměstí krajského města neumístila, ale někdo důležitý měl evidentně jiný názor. Byla jsem se u sochy podívat den po slavnostním odhalení a reakce lidí byly tak půl na půl. Zatímco některé dětičky si ze Slávka udělaly probíhačku a lítaly pod ním o sto šest, jiné jen plakaly za babiččinou sukní. Každý nově příchozí na náměstí pak více méně pravil: Tak to je ono... co to je? Podle věku hovorce si domyslete citoslovce divení nebo rovnou vulgarismus.

Každopádně to se Slávkem u radnice vydržíme a nakonec si ho možná i oblíbíme. Řečeno s klasikem: On je tak ošklivej, až je krásnej.

Tamtéž jsme už přežili i jiná "monstra a veledíla" a přiznejme si, že už jen tím, že zaujala, splnila svůj účel.

Dratoslav si do konce týdne uzmul veškerou mediální pozornost. Marně na ni radnice líčila oznámením, že podá ústavní stížnost kvůli nespravedlivému dělení vybraných daní mezi stát a město (RUD). Liberec je stotisícová obec s kompletní infrastrukturou, na niž jí stát nepřidává ani korunu. A protože větším městům ano, má permanentní pocit nespravedlnosti. Proto se už třetím volebním cyklem jako zprofanovaná červená niť line snaha získat z RUD pro „města druhé kategorie“ více.

Teorie pěkná, praxe nebude žádná. Nedokážu si představit, že by současná vládní garnitura, která má aktuálně plno práce s úklidem a nápravou škod po předchozím řádění populistů ve Strakovce, na něco podobného přistoupila. Leda by jí to nařídil ústavní soud. Tím by dopustila další vybrakování státní kasy. Může se nám to zdát nespravedlivé, ale na změny v rozpočtovém určení daní není rozhodně ten správný čas. A navíc: Ústavní soud má na všechno dost času...

Erár je vypleněný a není kde brát.

O pozornost veřejnosti si říkal i kraj, který přispěl k řešení současné krize ve středním školství tím, že povolil přijmout až 34 žáků do jedné třídy. Na celé té lapálii je asi nejsmutnější, že se o tom, že přijde, ví od doby, kdy se plus minus před patnácti lety začaly více rodit děti a slily se v silný populační ročník. Že se situace vyhrotila až teď, když mají přejít na střední školy, je s velkým podivem. Vždyť pro ně musela chybět místa už v mateřských a základních školách!

Jenže oni se nyní, zejména v Praze a především na gymnázia, nedostávají potomci důležitých, kteří problém dokáží patřičně rozmáznout. Na sítích čteme každý den, čí dítě se nedostalo na ten který gympl. Dlužno podotknout, že na věhlasná gymnázia se těžko dostávají děti v každém školním roce. Nóbl škol je zkrátka málo, zájemců o ně moc.

Poslouchala jsem tiskovou konferenci pražského magistrátu, kde byla i ředitelka jednoho z těch „dobrých gymnázií“. Pravila že problém začíná v šíleně nepružném, zastaralém a e-prvků prostém přijímacím řízení, což je v roce 2023 neuvěřitelné. Upřímně – ono ale ani sebeelektroničtější příjímací řízení nic nenadělá s tím, že se na školu xy hlásí 500 dětí a ona jich i při rozšření počtu studentů ve třídě na maximum může přijmout 136.

Liberecký kraj se do jisté kolize s veřejností dostal ještě tím, že se právě teď rozhodl sloučit dvě liberecké průmyslovky. Textilku a elektrostrojárnu. Obě školy k městu patří odnepaměti, mají spoustu absolventů a tudíž příznivců. Méně už ale mají současných a budoucích studentů, proto ta fúze. Přesto se argumentů pro jejich zachování "tak, jak jsou" najde milion, stejně jako důvodů, proč už to je neudržitelné.

Zatím je jisté jen to, že má vzniknout škola pod společným názvem Střední průmyslová škola Liberec, a to k 1. červenci letošního roku. Rozhodující slovo budou mít koncem května krajští zastupitelé. Moc jim to rozhodování nezávidím, protože volí ze dvou zel. Každý, kdo je do aktuálních problémů středního školství jakkoliv zainteresován, ví své. Zvenku to vypadá, že kraje v roli zřizovatelů poněkud selhaly, ale je to jen můj, přiznávám, nepoučený dojem.

Ostatně si dost dobře vzpomínám, jak se i za nás složitě dostávalo na střední školu, protože se do problémů s kapacitami motaly ještě politické důvody, kdo je studia, vzhledem k rodinné situaci, hoden. I tak nás nakonec bylo v ročníku přes třicet, přidávaly se třídy a dělala se obdobná harakiri jako teď.

A vlastně - marně vzpomínám, kdy by problémy a harakiri kolem přijímaček nebyly. Jsou pořád, jen o nich dřive nemohl v éteru plkat úplně každý.

A do toho se nám už rýsuje další, daleko větší problém, neboť se dotýká každého. Chybějí ordinace a tudíž zásadně drhne primární zdravotní péče. Doktoři - praktici, pediatři a zubaři - odcházejí do důchodu a najít jejich mladé nástupce pro venkov se nedaří. Jsem ta generace, která zestárla se svými lékaři, a teď, když jejich služby začínám občas potřebovat, už neordinují nebo se chystají skončit. Anabázi s hledáním jiného lékaře popisovat nebudu, všichni to znáte, bylo by to na román.

Kdysi se doplňování lékařů v terénu řešilo povinnými umístěnkami. To asi nikdo vracet nechce, ale situace se stává neudržitelnou. Liberecký kraj v této fázi alespoň připravil nový dotační program na podporu ordinací praktických lékařů a zubařů, k dispozici v něm bude 4,5 milionu korun. Cílem programu je podpora obnovy zaniklých ordinací v obcích, převzetí existujících ordinací nebo vzniku nových tam, kde chybí.

Čtyři a půl milionu na celý kraj? Není tam chyba v umístění desetinné čárky?

Aha...

Tak raději hezký víkend. Akcí pro rodinky se po kraji pořádá takové množství, že nebudete vědět, kam dřív. Muzejní noc, Vesec, parní vláček pod Troskami, zahájení provozu cyklobusů, závody do vrchu pod Ještědem... A Valdštejnské slavnosti, samozřejmě. Stačí si jen vybrat.

Alena Roubalová