Stavby se k všeobecnému zděšení prodražují všude. Jen dušičky v politickém záhrobí oddechujících lokálních politiků a jejich posluhovačů se tetelí blahem

Skokové zdražování již vysoutěžených stavebních zakázek nebo schválených projektů, jež na realizaci teprve čekají, nikoho netěší. Zvlášť v době (snad) popandemické, kdy jsou eráry všech stupňů hubené jak příslovečná koza. A přesto nikdo úplně nerezignoval na investice, protože rozumný hospodář ví, co je synonymem rozvoje.

Samosprávy otevřeně informují, oč by se prodražilo to, či ono, pokud by se začalo realizovat nyní, mnohde zastavují již rozjeté stavby, protože si avizovaná navýšení ceny nemohou dovolit. A dušičky v politickém záhrobí oddechujících lokálních politiků a jejich posluhovačů se tetelí blahem. Až tak, že opět vylézají z děr na sociální sítě. A hodnotí situaci, v níž se sami, jako „ponichpotopoví umělci“, neocitli a nikdy nic podobného nemuseli řešit. Rychle zapomněli, že si s opravdovými investicemi sami nedokázali poradit ani v éře vrcholící ekonomické konjunktury.

Jakékoliv srovnání současnosti s tím, co bylo, když byli u vesla oni, je nesmyslné. Amatér s trvalým cejchem neekonomického exnáměstka, legrační exprimátor či popletená borkyně se svalem v lebce tradičně propásli svou šanci mlčet.

Zbytečné knížecí rady, šířené po sociálních sítích i dezinformačním webem financovaným z peněz všech daňových poplatníků, mohou zajímat jen zbytky jejich příznivců a jedince méně mentálně vybavené. Ti bystřejší vědí, že současný vývoj sice šílený je, ovšem z úplně jiných důvodů.

Čímž samozřejmě neříkám, že současné vedení kraje a krajského města všechno dělají báječně. Ono to ani nejde, protože co člověk, to názor, co jedinec, to jiná preference a potřeba.

Já například potřebuji ucelené informace. A proto mi přijde až žertovné, kolik slov liberecká radnice vychrlí kvůli několika červeným židlím na náměstí, zatímco bobříka mlčení drží, pokud se týká zavřené Letné, frekventované dopravní tepny.

Hned v pondělí jsem vzala kolo a vydala se hledat cestu, protože už minulou neděli v lokalitě stály zaslepené dopravní značky, které avizovaly, že se most a křižovatka u Lidlu opravdu zavřou a pohyb autem bude pěkný rébus. Auta jsem potkávala i tam, kde nikdy nejezdí a cyklista je tam tudíž ani nečeká. Když jsem zastavila k pořízení fotky, hned u mě brzdila auta a padaly dotazy od bloudivších řidičů, kudy kam.

Pro pořádek je třeba dodat, že o zavřené části Letné od Kauflandu po kruhák v Růžodole se řidiči dozvědí už u hokejky, což je v pořádku. Na rychlostce od Prahy se ale taková informace objeví až na sjezdu ke sněhulákům. Což je chyba. A nepřejte si vidět, co se děje v úzkých, mnohdy jednosměrných uličkách na Letce. Znám tam každý kámen a přesto jsem při pondělku měla „honičku“ najít cestičku k domovu. Teď už je to lepší, člověk si přece zvykne i na šibenici.

Jistě, kritizovat umí každý, navrhout řešení málokdo. Myslím, že by si řidiči zasloužili komplexní informaci. Nejen na webu a nejen v aplikaci, které jsou šoférovi, když už sedí za volantem, k ničemu. Informací je potřeba i v místě. Vzpomínám na uzavřenou silnici v Žitavě, po níž našinec roky jezdí do nejbližší obchodní zóny. Také byla dlouho zavřená, ale u každé zákazové značky byla schematická mapka, kudy dál. Našinec taky bloudil, ale tak nějak poučeně.

To je samozřejmě návrh jen pro Letnou, kde jsou odříznuta obchodní centra, jedno středně velké sídliště a periferie plná rodinných domků. Jinde by to chtělo jiné řešení. Vzhledem k tomu, že uzavírek a s tím souvisejících „vopruzů“ je po Liberci, ale i na mnoha dalších místech v kraji, nespočet, je i receptů, jak je překonat, bezpočet.

Osobně bych se přimlouvala za jablonecký model, kdy radnice mj. dlouho dopředu zveřejňuje a médiím rozesílá dobře napsané informace o uzavírkách, objížďkách i vedení linek MHD. Vzhledem k tomu, že takový infoservis tvoří pro radniční web, není problém to poslat dál.

Včasná informovanost je sice jen kamínkem v nezbytné mozaice, ale znáte ty banality sami: Lepší více než méně a lepší dříve než později nebo nikdy.

Od pátečního odpoledne je opět otevřen most v Poniklé na Semilsku. Trvalo bezmála měsíc, než se uvedl do provozuschopného stavu. Na to, že most doslova „slezl hrobníkovi z lopaty“, to není nijak dlouho. Vždyť začátkem července tam už úřadoval bagr. Kraj demolici historického mostu zarazil pět minut po dvanácté a zaplatí za to jednotky milionů. Ukázat jednoznačně na viníka je složité, protože pravd je více, záleží na úhlu pohledu. Já ale tvrdím, že kdyby příslušný úřad památkové péče pohnul včas pozadím, nemuselo to vůbec dojít takhle daleko. „Za blbost (a lenost) se platí,“ konstatovala by (nejen) má babička... 

Do Poslanecké sněmovny chce v říjnu v Libereckém kraji kandidovat 17 stran, hnutí a koalic. Před čtyřmi lety podalo kandidátku rekordních 24 subjektů, v předchozích volbách v letech 2013, 2010 a 2006 se o přízeň voličů v kraji ucházelo vždy 18 stran a hnutí. Volby se letos uskuteční 8. a 9. října. Kandidují staří známí i nová krev.

Čtyři současní poslanci jsou zároveň lídry svých kandidátek, tak se jim v parlamentu zalíbilo. Víc to zatím komentovat nebudu, tak jako tak rozhodnou voliči. Proto je třeba k volbám dorazit, byť máte pocit, že není koho volit. Jistě, mnozí kandidáti do toho jdou s vidinou mnoha peněz za málo práce, ale najdou se i čestné výjimky, které to myslí upřímně a chtějí pomoci zbídačené zemi. K tomu je ale potřeba nejprve odstřihnout predátorskou sebranku, která si pomocí brutálního populismu, věčných lží a veřejných peněz zprivatizovala stát. A její poslušně panáčkující poskoky.

Nelze opomenout ani snahy partají působících na chvostu seznamu stran, jež mají ambici proniknout do parlamentu. Těm jde vyloženě o procenta a peníze na ně navázané. Balíky státních financí se začínají vyplácet už od zisku 1,5%, takže si to někteří političtí podnikavci hbitě spočítali. Soustředěná palba na sociálních sítích a výroba řetězových emailů plných nesmyslů, jež pro ně dobrovolně šíří nebystrá část národa, za ty miliony vysavačům eráru určitě stojí.

Nekažme si ale prázdninový čas, už se to zase krátí. Hezký víkend.

Alena Roubalová