V mnoha ohledech byl start do nového roku radostný, ovšem s rizikem, že to bude radost předčasná

Čeští hokejoví junioři nakonec vybojovali, navzdory všem zbytečným, protože předčasným řečem o vítězství, na světovém šampionátu v Kanadě úžasné a úctyhodné stříbro, byť měli zlato na dosah. Rozhodlo až prodloužení a vítězný gól domácího týmu v síti české reprezentace - překvapení celého turnaje. Naši mladíci navázali na nejlepší tradice tuzemského hokeje a jsou příslibem pro budoucnost. V týmu nechyběli zástupci spjatí s libereckým hokejem, což je pro Bílé Tygry ta nejlepší vizitka a důkaz, že pod Ještědem práci s mládeží dělají fakt dobře.

V severočeských luzích a hájích se kromě dalšího výskytu uhynulých kusů divočáků - obětí moru prasat, nic zvláštního nedělo. S výjimkou jelena, který podle policie straší na silnici mezi Práchní a Novým Borem. Už způsobil několik kolizí a na místě činu po něm vždycky zbyly jenom chlupy. Jelen se vyznačuje i tím, že když jde do tuhého, umí auto přeskočit, už jednou to předvedl. Jak by pravil klasik: Skáče dobře, skáče rád.

Hůře dopadl psík mývalovitý, který hledal azyl u bankomatu v České Lípě. Když jsem informaci tamní městské policie zaznamenala a nasdílela, vtipkovala jsem, že si roztomilá šelma zřejmě přišla zkontrolovat, kolik má na kontě. Jenže, než jsem to dopsala, přišlo echo, že psík, navzdory nezištné pomoci veterinářky, nepřežil. Doplatil zřejmě na střet s autem, ale především na to, že je už i v lednu nefalšované jaro a on se probudil ze zimního spánku.

Místních politických témat bylo začátkem roku jako šafránu, takže snad jen zmínka, že se už zase vypsal tendr na opravu libereckého Uranu, snad to tentokrát klapne. Zachrání se tím nejen ona před očima chřadnoucí budova, ale souběžně vznikne i zázemí pro vedlejší autobusové nádraží, což je velká nezbytnost. Dva v jednom, a to se vyplatí.

Zajímavá je i zmínka, že po Liberci budou rozmístěny sběrné nádoby na použité tuky a oleje, čímž se omezí jejich vylévání do dřezu nebo maskované vyhazování do běžného odpadu. Dosud se "jeté" tuky, včetně těch, co zbyly po dosmažení vánočních řízků, měly odvézt či odnést do sběrného dvora. To ale byla jedna velká pustá teorie!

Jednak má sběrný dvůr mezi svátky zavřeno a ani se tam nikdy po Novém roce kvůli odevzdávání zavařovaček, petek či tetrapaků s použitým olejem netvořily fronty. Což by při počtu domácností v krajském městě musela být každoroční nezbytnost, hodná natočení do televizní reportáže. Vyjeté oleje z pánví samozřejmě mizely ve dřezu a následně v kanalizaci.

Proto je fajn, že se mají na 200 místech objevit sběrné nádoby, kam lze petku s tím „hnusem“ odnést jako jakýkoliv jiný již tříděný odpad do jiných kontejnerů. Městu z toho navíc kápne nějaká koruna, již použije na deratizaci. Už aby to bylo!

Do prvního lednového týdne spadly dvě největší tuzemské události: Vrcholící kampaň před blížící se volbou prezidenta republiky a soud s bývalým předsedou české vlády, který je souběžně i jedním z kandidujících na Pražský hrad.

O hlavě státu asi má každý svoji představu a kandidátů je celkem devět. Jen jeden, protože má v období horké fáze předvolebního klání publicitu zajištěnou ne z kampaně, nýbrž kvůli probíhajícímu soudu, by se klání o Hrad vůbec účastnit neměl. Není to slušné, není to normální, je to trapné. Hroch má proti panu obžalovanému kandidátovi na prezidentský úřad kůži jemnou jak míšeňský porcelán.

Pro někoho možná může být „in“ vídat zájemce o post nejvyššího ústavního činitele před soudem kvůli dotačnímu podvodu, ale kdo jiný než adept na prezidenta by měl mít rozum a míru vkusu posazenou na správném místě? Bez ohledu na to, jak je populární, jak si dokáže propagandisticky pohrávat s méně bystrou částí obyvatelstva, bez ohledu na to, kolik peněz může vrhnout do politického marketinku.

Zvlášť, když má perfektní zázemí, nadbytek peněz a vypadá, že je i po těle relativně zdráv. Má tudíž všechny předpoklady, aby si užil spokojeného stáří. S poslaneckou gáží jako kapesným.

On to ale směnil za směšnou tour po kulturácích a důchoďácích, kdy na něj lidé z kategorie již zpracovaných chodí především proto, že ho znají z televize. Nadto svou paní nutí, aby se fotila s otevřenou pusou, model jantar, mrzla u kádí s kapry a předstírala dobročinnost. Pořád se vtírá jediná otázka: Proč? Odpověď se pochopitelně liší podle mnoha hledisek.

V titulku píši o předčasné radosti. Po tomto týdnu je jasné, že se soud s expremiérem a soustavně absentujícím poslancem ANO chýlí ke konci. Zaznělo, co zaznělo, a rozsudek je avizován na pondělní ráno. Ať bude jakýkoliv, bude půlka národa tuze  nespokojená, dvě třetiny lidí naštvaných a zbylá třetina "na koni". To jsou paradoxy...

Já mám stran volby prezidenta jasno a kvůli mé osobě nikdo miliony v kampani utrácet nemusí. Nemusí se ani trmácet po štacích a odpovídat médiím na zbytečné otázky. Jedním okem jsem zahlédla prezidentskou debatu na Primě. Po mém soudu koncentrovaná ostuda v éteru, pokud mohu soudit podle té půlhodiny, již jsem vydržela nepřepnout. A že divácké hlasování vyhrál kandidát SPD už jen dokumentuje, že nás, znechuceně přepnuvších, bylo asi hodně.

Paradoxně daleko kvalitnější byla prezidentská debata na Blesk.tv. Nějak se mi to samo spustilo v twitteru a já, osoba s mnohaletou praxí regionální televizní direktorky, musím uznat, že moderátorka byla dobrá, stejně jako byly kladené otázky gramotné. Pan obžalovaný tam nebyl, protože tou dobou účinkoval u soudu, takže nikdo nevyrušoval ani ublíženým skřehotem ani nesrozumitelnými frázemi. Ti ostatní odpovídali podle svých schopností, někteří velice dobře, ti druzí pak chabě až zoufale.

A zajímá-li vás, koho budu volit (doufám) v obou kolech, pak odpovídám: Kde domov můj, otázka za 5 bodů, téma Slovní hříčky. Záměnou jednoho písmena ve jménu bývalého prezidenta řekněte jméno budoucího prezidenta...

Všem normálním lidem úspěšný nový rok a příjemný víkend.

Alena Roubalová