Vláda účelově vytváří situaci, aby mohla zchudlým obcím a krajům přispěchat na pomoc. Před volbami

Její "masabobština" korunovaná "nabobštinou" v chování je sice trapně vtipná a tragická zároveň, ale není to důvod, proč by měl kvůli nim zcela zapadnout fakt, že vláda chce definitivně rozeštvat lidi. Návrh, aby podnikatelům výpadky v příjmech zasanovaly rozpočty municipalit, by prošel téměř bez povšimnutí, nebýt starostů sedících v horní komoře parlamentu, kteří spustili alarm. Vzhledem k početním poměrům v dolní parlamentní komoře jim to asi stejně bude „platprtné“, jak říkal můj děda, ale alespoň to zkusili.

Proč chce vláda hodit erární finanční výpomoc pro podnikatele na obce a kraje je víc než jasný. Aby je, shodnou okolností před krajskými, a následně před komunálními volbami, mohla zachraňovat. Je všeobecně známo, že krajskou a lokální politiku nynější premiér a jeho parta kývačů nemají plně pod kontrolou. Konkrétně v Libereckém kraji jsou sice politici zvolení za ANO součástí koalic, ale první housle v nich většinou hraje někdo jiný, na kraji a konkrétně ve stotisícovém Liberci to jsou Starostové.

Vláda potřebuje, aby se místní samosprávy a daně platící zaměstnanci naštvali na podnikatele, že jim „ze svých daní musí platit“ výpadky v příjmech zaviněné vyšší mocí, korinavirem. Je to velké zjednodušení, ale vláda vymyslela, že by částečná sanace podnikání šla v obcích, městech a v krajích právě ze sdílených daní, jež do místních rozpočtů natečou prostřednictvím rozpočtového určení daní.

Logicky tím vznikne výpadek a bude se muset říkat, že se konkrétní projekt nedokončí nebo vůbec nerozjede proto, že municipalita nemá peníze. A peníze nemá proto, že je musela vydat nejen na vlastní opatření proti pandemii, ale nově také na pomoc podnikatelům. A vtom se objeví vládní spása, která účelově vypomůže, tam kde bude třeba, čímž podpoří svoje krajské a komunální zájmy. Komu jinému to následně v krajských či komunálních volbách "hodit" než tomu, kdo má přímé spojení na Strakovku? Jistě, mobil na Andreje měl před komunálními volbami kde kdo a výsledky vidíme, ale proč toto krátké spojení marketinkově neoprášit?

Obávám se, že vládní návrh, který už jednou prošel poslaneckou sněmovnou, vejde v platnost a místní rozpočty zchudnou. Vládní argumentace, že daně jsou jen jedny, a je fuk, z které kapsy se peníze na alespoň nějakou záchranu ekonomiky vytáhnou, je sice obecně pravdivá, ale praxe nás naučila, že každý se svou svěřenou hromadou erárních peněz zachází jinak. Vláda celou dobu, co je u moci tato sestava, rozhazovala jak vzteklá a na chudší budoucnost nemyslela ani omylem. Místní rozpočty naopak šetřily, kde se dalo, aby dosáhly mj. na kofinancování z evropských fondů a aby měly polštář na horší časy.

Po zásahu vlády, kdy vysychají daňové příjmy a o ty evropské si nedokážeme ani říct, neboť osoba odpovědná za erár nevládne jednacím jazykem, budou chudí všichni. Pěkně po bolševicku.

V krajském Liberci se rozdmýchala aféra s družstevními byty. Vedení Liberce po dvaceti letech, kdy by mělo svoje podíly převést na bytová družstva či na obyvatele až 1300 bytů, najednou zjistilo, že příslušné smlouvy neposvětilo zastupitelstvo a že záměr nevisel na úřední desce. To lze sice označit za šlendrián, ale je to pořád problém Liberce, ne těch lidí či družstev. Koncem 90. let byl v ČR takový vládní program, kdy města s přispěním státu opravdu stavěla byty. Veřejné peníze šly družstvům či firmám, jež výstavbu realizovaly. Městský podíl zajišťoval, že v množině nových bytů existovaly i sociální byty pro vybrané profese i pro občany jinak potřebné. Dobrý, funkční model. Mimochodem poslední, který vedl k masivnější bytové výstavbě mimo ryze privátní developerské projekty.

Problém se týká celé řady jiných měst, nejen Liberce, ale tady se na něj přišlo nejdříve, neboť tehdejší městské politické reprezentace byly dostatečně dravé a nový model bytové výstavby uvedly v realitu mezi prvními.

Je kvůli tomu docela dusno už i v radniční koalici, protože SLK chce finální řešení neradostné situace odložit k soudu a nepopulárním rozhodnutím si raději moc nespálit prsty, ovšem ODS má jasno, že se podíly mají převést podle platných smluv. Ještě o tom hodně uslyšíme.

Hořce legrační na celé situaci je, jak se s elegancí slona v porcelánu do věci vložila radniční opozice s cílem svalit problém na jí nenáviděného exprimátora Jiřího Kittnera. Jenže: On se ten problém týká smluv uzavřených, zastupitelstvem neprojednaných a patřičně nevyvěšených už jeho předchůdců Jiřího Drdy (dnes inklinace k SLK) a Jiřího Ježka (propadliště dějin), což je éra do poloviny roku 1998. Jiné smlouvy, uzavřené za Jiřího Kittnera (ve funkci od listopadu 1999), mají být v pořádku, říkali ti, co o tom vědí všechno.

Že má nynější nepočetná opozice osobu Jiřího Kittnera na mušce permanentně, není žádné tajemství. Teď se alespoň „hubou“ opakovaně snaží, aby nepokračoval na pozici předsedy dozorčí rady vodárenské firmy SVS, která zajišťuje vodu pro celý bývalý Severočeský kraj. Na facebooku udatně bojuje proti jeho opětovnému zvolení a chce na jeho místo dosadit vymetače všemožných funkcí a teoretického všeználka Jaromíra Baxu z LOL, dříve ZPL. Baxa tu funkci chce, přestože už opakovanou Kittnerovu nominaci souhlasně projednaly všechny příslušné orgány a shromáždění. Cožpak pan adept nezná ani proceduru? Jistě, jeho věc, chce-li zase zapůsobit jako klaun.

Teoretická šance na Baxovo zvolení tu sice ještě je, ale to by Liberec musel mít v SVS více než svých pár procent a koaliční politici by museli otočit o sto procent. A navíc - liberecké politické třenice by musely někoho zajímat ještě za Stráží nad Nisou či za Paceřickým kopcem. A i kdyby náhodou ano, nikdo nebude chtít do vodárenské firmy vysílat k hájení zájmů své obce člověka, který, stejně jako jeho politické okolí, všechno jenom rozvrtá. Známe z Liberce ty změnařské manévry ve znamení radikálních změn. Na jejich konci zbyl rozklížený dopravní podnik nebo technické služby. Oni to ale přece mysleli dobře. Mysleli, ale jako obvykle nedomysleli.

Stejné nebezpečí by hrozilo SVS, v níž ale na politické experimenty a dohrávání dávných libereckých sporů není prostor. Firma musí fungovat jako dobře namazané soukolí, aby zajistila vodu pro obyvatele dvou krajů a všechno kolem ní. Což je v nadcházejícím období sucha práce nad hlavu.

Dlužno shrnout, že Změna a její satelit pouze jedou svou předvolební kampaň s cílem omámit alespoň nějaké voliče. Nutně potřebují křesla v krajském zastupitelstvu, neboť mandáty jsou placené. O hlasy dosud odevzdávané Starostům a ANO (jiné k dispozici nejsou) se ale budou muset poprat se sílícími Piráty a dalšími partičkami, které se rozhodly měnit věci zevnitř.

Kromě rozehrání dvou dalších předvolebních témat je tu ještě opoziční sázka na kritiku, co nynější krajská a liberecká vláda dělaly v době koronavirové. Hodnotit a poměřovat ale jejich tehdejší skutky tím, co víme dnes, je velká podpásovka. V těch hektických dnech každý dělal, co bylo v dané chvíli nezbytné a z jeho úhlu pohledu nejlepší. A hodnotit to nemůže ten, kdo pro jistotu neudělal, krom plácání na sociálních sítích, vcelku nic.

Píši Inventuru a v televizi vysílají vládní tiskovku, odkud zaznívá slovní kulometná palba, co všechno a odkdy se začne rozvolňovat. Oddechnu si, že se bude o prázdninách v přehradách a rybnicích moci plovat bez pokrývky úst a nosu a že si na obličej nemusím povinně opálit roušku. Tak málo dnes člověku stačí ke štěstí. Nebude třeba shánět trikiny - dvoudílné plavky s rouškou z téže látky. Kdybych je nesehnala, ušila bych si je. Jsem stará škola, poradím si.

O pár hodin později Krizový štáb Libereckéo kraje oznámil, že se sešel naposledy a končí. Vypadá to, že se život po dvou měsících opravdu vrací do normálu. Což je zpráva, na kterou jsme čekali dlouhých 60 dní. Zpráva končícího týdne.

Všem normálním lidem hezký, už třetí květnový víkend. První lehce pokoronavirový.

Alena Roubalová