Vláda vybředla z "pomněpotopismu", kladné body jí to nenese. Erárem musí šetřit na horší časy

12. 03. 2022 | 5:00

Klobouk dolů před všemi, kteří jakkoliv pomáhají Ukrajincům na útěku před nesmyslnou válkou, kterou v jejich zemi rozpoutalo Rusko pod taktovkou zjevného šílence. Ten měl už dávno navlékat svěrací kazajku, ne svírat tlačítko k použití jaderných zbraní a držet tím v šachu celou zeměkouli.

UAdetdomov
Autobusy přemisťovaly ukrajinské běžence z Prahy i do Liberce. Foto: twitter HZS LK

Pomoc, které se prchajícím lidem, v drtivé většině matkám s dětmi a seniorům, dostává na území Česka, je příkladná a obdivuhodná. Všem, kteří pomáhají, náleží velký dík zejména od těch, kteří pouze přihlížejí a tím se vezou. Proto odmítám zveřejňovat jakoukoliv kritiku, pokud se někde v centru pomoci vytvoří fronta, pokud dojdou pitíčka nebo se uprchlíci musí uchýlit na molitan do tělocvičny.

Ostatně, provizorní lůžko ve velkokapacitním prostoru bez špetky soukromí bude brzy standard, s narůstajícím počtem běženců luxus. Ubytovací kapacity nejsou nekonečné, a pokud vláda nebude chtít sáhnout po nepopulárních opatřeních typu „uprchlíky do chat a neobsazených bytů“, brzy dojdou. Na řadu zákonitě přijdou tělocvičny a velkokapacitní stany.

Vládě bych opravdu nepřála, aby omezení vůči obyvatelstvu v podobě povinně poskytnutých nemovitostí pro potřeby uprchlíků musela zavádět. Umím si dost barvitě představit, co by se dělo. Jak by vřískali (nejen) burešovci i lobotomiovci. Vidíme to, jen „v bleděmodrém“, už dnes, když směrem vzhůru a téměř raketovou rychlostí vystartovala cena pohonných hmot.

Samozřejmě, že to nikoho netěší, ale recepty, jimiž veřejnost (a cílí na tu méně bystrou část populace) krmí opoziční populisté, jsou ekonomicky dost hloupé, ale zabírají spolehlivě. Jistě, všem by se líbilo zastropování ceny, snížení/škrtnutí spotřební daně a DPH na nulu a přiškrcení marží. Úplně nejlepší by bylo, kdyby cena PHM zůstala navěky tam, kam spadla v době začínající pandemie. To jsme chrochtali blahem, když klesla k dvacetikoruně za litr!

Jenomže vláda, obecně a nesmírně jednoduše řečeno, nemůže daně, které vybere, vrátit zpátky občanům, aby si udržela jejich přízeň. Potřebuje využít vybranou sumu a přidanou hodnotu z ní na financování chodu státu a nově i na řešení válečné krize. Nemůže ty peníze jednoduše vrátit do peněženek jednotlivců. Kdyby je nepotřebovala na financování jiných položek, nemusela by je ani vybírat.

Viděli jsme za minulé vlády, jak se peníze daňových plátců, jistě - v době pandemie, rozhazovaly plošně, jak z příslovečného vrtulníku, a kam to vláda jednoho čítankového oligarchy, jeho přikyvovačů, posluhovačů a satelitů, s veřejnými rozpočty dovedla: Ke schodkům v součtu bilionů, tedy do průšvihu o dalších pár řádů většího než kdykoliv předtím. Při bližším ohledání pak bylo zjištěno, že nejvíce z eráru dostala, v rámci vládní pomoci ekonomice, mj. kasina. Tak hlavně, že to díky našim daním a vládě, která vyhlásila hazardu pouze teoretický džihád, přežila. Konec sázek!

Současná vláda jde cestou komplikované adresné pomoci a cestou nepopulistických opatření, což jí samozřejmě většinově kladné body nepřináší. Nezvolila „pomněpotopismus“, jak jej známe z předchozích osmi let, kdy šlo jen o okamžitý efekt a o dobře zobchodovatelný propagandistický tovar. Zvolila méně okázalé řešení (konec povinné biosložky v palivech, z čehož se politický agrobaron může přeskočit, v kombinaci s kontrolou cenové politiky), které má částečně odladit nynější cenový šok. Možné daňové škrty, jež nelze vzhledem k vývoji vyloučit, si prozatím ponechala v rezervě.

Populisté, kteří by stáhli kalhoty hodně daleko před brodem, kvůli tomu nepředstavitelně řvou, protože jejich sklon k „pomněpotopismu“ má v záloze už jen rozdávání PHM zadarmo, na příděl, tedy jen někomu - známým, zasloužilým. Výměnným obchodem. Známe to z minulosti. Tehdy taky nikde nic nebylo a přitom nakonec všichni měli všechno, když se v tom sajrajtu naučili pohybovat.

Díky, to raději naftu za aktuálně tržní cenu. Bude-li to nad mé možnosti, jakože litr paliva za bezmála 60 korun fakt není málo, jezdím na kole. Tento týden bylo hezky, šlo to. A pokud mi palivo bez škrtnuté složky nepoškodí motor, vládnímu opatření i zatleskám.

Ne samozřejmě tak tragikomicky, trapně a politováníhodně jako prezident republiky, když s rukama nad hlavou plácal Jiřině Bohdalové, když jí v pondělí předával další státní vyznamenání. Kdyby nebyl upoután na invalidní vozík, musel nutně následovat tanec kozáčka a posléze chorovod s kremelskou klakou sídlící stále na Hradě, byť její šéf narychlo převlékl kabát.

Odporné divadlo, divila jsem se, že jsem v publiku viděla i ty, co tam být vůbec nemuseli. Po mém soudu tam musel přijít jen premiér, aby neohrozil křehkou a bohužel i potřebnou symbiozu mezi Hradem a kabinetem. Dále pak vyznamenaní, kteří se příštího roku, až bude v palácích nad Prahou sídlit někdo normální (snad), nemuseli dožít. Víc nikdo. Kdo to nepochopil, měl by se stydět. Tedy jestli ví, co to je.

Bez kousku studu přiznám, že jsem do konce nedokázala shlédnout nejen to pondělní, ale ani jiné odporné divadlo, jež sehrála parlamentní opozice na tiskovce po jednání jakési stínové vlády burešovců. Tolik pokrytectví a zbytečných plků pohromadě mi neudělalo dobře.

Obdobně se mi přitížilo u přímého přenosu TK ruského ministra zahraničí, který před kamerami celého světa lhal, lhal a lhal. Vypouštěl tuny propagandistické mlhy a ruské odnože newspeaku, když se mu to nehodilo, nerozumněl otázce. Zkrátka, předvedl kompletní arzenál dezinformační války. Ta se vede souběžně s válkou opravdovou. Orwellovo ministerstvo lásky, hojnosti, míru a pravdy v jednom a v praxi.

Už ty hnusy vydržím jen chvíli, celé to nedávám a přepínám. Stárnu...

V Liberci se kvůli humanitární pomoci Ukrajině sešlo mimořádné zastupitelstvo a hlasy všech přítomných schválilo vydat z městské kasy osm milionů korun. Z toho pět milionů půjde na účet ukrajinského velvyslanectví v ČR, který ambasáda využívá pro nákup vojenského materiálu. Zbývající tři miliony radnice použije na pokrytí výdajů spojených s pobytem ukrajinských uprchlíků v Liberci.

Bez odezvy, více méně do ztracena, resp. do příští schůze zastupitelů a prý až bude řádně zúřadováno a projednáno, vyvanula série návrhů Jiřího Němečka (ANO), který chtěl urychleně vztyčovat sochy hrdinnému ukrajinskému lidu, a hlavně navrhoval, aby se zastupitelé do konce volebního období vzdali své odměny, jež pro řadového zastupitele činí necelé tři tisíce korun měsíčně.

Nadto chtěl, v souvislosti s příkladným počinem zastupitelstva libereckého, vyzvat k témuž i zastupitele z ostatních měst a obcí v ČR. Shromážděné peníze měly jít každý měsíc na pomoc Ukrajincům, tedy i v době, kdy tuzemské záchvaty dobročinnosti vyvanou a nastanou všední dny. A uprchlíci budou stále potřebovat jíst a bydlet, bezpochyby i za české peníze. Ne každý u nás získá práci a bude schopen postarat se sám o sebe.

S tím ale Jiří Němeček příliš neuspěl. Od kolegů napříč politickým spektrem se dozvěděl sérii důvodů, proč to nejde. Například proto, že někteří už zastupitelský desátek na charitu posílají, celoročně, bez ohledu na to, co se aktuáně děje. Návrh se zřejmě ještě objeví na řádném jednání zastupitelů koncem měsíce, ale moc šancí nemá. Ten, kdo se tomu principiálně nebrání, by ale šel cestou výzvy, ne závazného usnesení zastupitelstva. Ten, kdo dávat z nejrůznějších důvodů nechce, ruku pro nezvedne. Tím zřejmě organizovaná "dobrá vůle" skončí.

Pomoc ukrajinským uprchlíkům má za sebou další týden, začíná být poněkud husto, neboť ubytování z kamarádství či dobrého srdce dochází. Na cestě jsou ale stovky a tisíce těch, kteří ze své válkou devastované země doslova utekli, bez iphonů, značkového oblečení a drahých kufrů, jak Čecháčkové začali kritizovat. Teprve teď začnou chodit ti "správní" běženci v teplákách a s igelitkou, které nafasují na hranicích první pro ně bezpečné země.

I těm musí naše země pomoci. Z daní, které jsme už zaplatili a ještě, díky zdraženému zboží a službám, zaplatíme. Snad to, navzdory propagandě šířící se ze všech nejtemnějších nor a kanálů, zvládneme alespoň se zbytky grácie.

Mimochodem, do pomoci ukrajinským běžencům se tento týden zapojil i liberecký hokejový klub, jehož činovníci ve spolupráci s Nadací Syner a spolupracujícím dopravcem dovezli do Liberce další ukrajinské rodiny a postarali se o ně. Běženci se svezli tygřím autobusem, kterým jindy hokejisté jezdí na venkovní zápasy. Pomoc má tisíc podob a počítá se každá z nich, je-li konkrétní, ne pouze slovní a teoretická.

V liberecké Home Credit Areně v pátek odstartovalo předkolo Generali Česká play-off Tipsport extraligy ledního hokeje. Domácí Bílí Tygři na svém ledě přivítali Kometu Brno a v nervydrásajícím utkání ji porazili 4:3. Další mač je v sobotu, pak se série přesune na Moravu. Jen připomenu, že až do 13. března je stále platná povinnost nosit v průběhu hromadných akcí, tedy i na sportovním utkání, respirátor. Tak to, prosím, na ten poslední zápas ještě vydržte.

Od pondělí si zhluboka vydechneme, pokrývky obličeje se budou nosit už jen v hromadné dopravě a v sociálních a zdravotnických zařízeních, což má po mém soudu logiku. Docela se těším, až budou po dvou letech na veřejných místech k vidění úsměvy celým obličejem, nejen očima.

Všem normálním lidem pěkný víkend.

Alena Roubalová

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace