Zdá se, že používáte prohlížeč, který nepodporuje dnešní standard pro zobrazování obsahu na webu. To může způsobit, že některé části webu nemusí fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, který dnešní standard splňuje.

Aktualizovat

Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Jablonec n. N. chce předcházet předluženosti svých obyvatel. Zřejmě vznikne informační dluhové centrum

12.10.2021 | 10:18

Odbor sociálních věcí a zdravotnictví jabloneckého magistrátu má v plánu začít s realizací Plánu vzdálené dílčí podpory, a to s podporou Agentury pro sociální začleňování, se kterou město uzavřelo memorandum už v roce 2019. Na tomto základě požádalo město agenturu o poradenství. 

„Podporu a poradenství agentury chceme využít ke zlepšení finanční gramotnosti cílové skupiny předlužených osob, osob sociálně vyloučených nebo vyloučením ohrožených, zvláště pak mladých lidí a seniorů. Chceme tak předcházet zvláště zadluženosti rizikových skupin,“ říká náměstek primátora pro oblast sociální David Mánek.

Právě předluženost obyvatel, a to nejen ve vyloučených lokalitách, vyhodnotila vstupní analýza v roce 2019 jako zásadní problém. O rok později na výstupy z ní navázala pracovní skupina řešící dluhovou problematiku a navrhla 14 opatření. „Ta by měla zvýšit finanční odpovědnost všech cílových skupin, aby systém podpory předluženým a k dluhům směřujícím osobám byl dostupný a aby bydlení lidí, kteří mají dluhy anebo patří do skupiny sociálně vyloučených, bylo kvalitnější,“ konstatuje vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví Martina Rosenbergová a dodává, že cílem je vyhodnotit kapacity dluhového poradenství, popřípadě vytvořit informační dluhové centrum.

Aktuálně je v Jablonci nad Nisou sedm lokalit s parametry možného sociálního vyloučení a devět takzvaně rizikových lokalit. V praxi jde o objekty, jež v minulosti město odprodalo soukromým majitelům, ti nabízí bydlení za vysoké nájemné sociálně slabším osobám a do svého majetku neinvestují zpětně žádné peníze. „V těchto lokalitách se zpravidla koncentruje větší počet osob žijících v obtížné sociální situaci, často je provází dlouhodobá nezaměstnanost, exekuce, a tím pádem nejsou schopní získat standardní bydlení. Dle kvalifikovaného odhadu jde celkem o 552 lidí,“ doplňuje David Mánek.

JN/Jana Fričová