Musica Bohemica koncertuje na Krásné vpředvečer Podzimní pouti k uctění povýšení sv. kříže 

Další program letošní podzimní krásenské pouti je nachystán na neděli 17. září odpoledne.

Musica Bohemica je český hudební komorní soubor, interpretující lidovou, anonymní, starou a autorskou hudbu. Soubor Musica Bohemica se převážně specializuje na interpretaci a zpracování anonymní lidové hudby, ale i instrumentální skladby vrcholného baroka, velká oratoria a soudobou hudbu.

Musica Bohemica Praha má v současné době osm hudebníků a dva zpěváky. (Podle potřeby je možno jej i rozšířit na orchestr). Uměleckým vedoucím je Jaroslav Krček, který od založení (1975) vytváří stěžejní repertoár. Kromě děl, která byla pro soubor napsána, interpretuje Musica Bohemica také hudbu historickou. Zvláštní a ojedinělá je interpretace a zpracování hudby anonymní a lidové.

Soubor natočil a vydal kolem padesáti titulů CD, hudbu k několika filmům a divadelním hrám, spolupracuje s českým rozhlasem a televizí. Má za sebou koncertování nejen po celé Evropě ale i v zámoří. Sympatické je, že se soubor nezaměřuje jen na vlastní prezentaci při koncertech pro hudebně vzdělané publikum, ale cíleně se zabývá také výchovnými koncerty pro mladé posluchače.
Uměleckým vedoucím, dirigentem a zakladatelem souboru je Jaroslav Krček.

Je všestranným hudebníkem, kromě dirigování komponuje, hraje na mnoho hudebních nástrojů, zpívá a dokonce vyrábí pro potřeby souboru nové nástroje. Od studijních let se zajímá o folklór a spolu s ním o anonymní hudební projevy české kultury. To je hudební odvětví, jemuž dokonale rozumí a k němuž má i vřelý citový vztah. Jeho úpravy a adaptace lidových předloh mají zcela osobitý styl a výrazně se odlišují od prostých úprav vysokým stupněm stylizace.

Všechna tato činnost Jaroslava Krčka směřuje k tomu, aby probudil ve svých posluchačích náklonnost k lidové a historické anonymní hudbě. Proto se jí snaží podávat živě, bez akademické strnulosti, ale se spontánností, která k tomuto umění patří, a současně předkládá svému publiku umělecky vytříbený projev, který snese nejvyšší kritická měřítka.

Souběžně s tímto vyhraněným historicko-folklórním zájmem probíhá i druhá linie jeho tvorby: vlastní kompoziční práce na poli symfonickém, komorním a vokálním. Také v této sféře má Jaroslav Krček vyhraněné názory, nepodléhající módě. Nikdy nevyznával žádnou ortodoxní uměleckou víru, nedal se svazovat předem určenými pravidly a nepodléhal diktátu všemožných skladatelských technik. Zato však usiloval o to, aby jeho hudba byla ozdobou života, aby přinášela uspokojení a duchovní povznesení, aby posluchače zaujala. Stejně osobitým je i dirigentem.

Program:    

Úvod -  Radujme se ( Jar. Krček)
    Legenda o Marii (Jar. Krček)
    Hořické pašije - tři písně (Jar. Krček)
    Intermezzo
    Písně o vojně - tři písně (Jar. Krček)    Chodila matička, přeškoda nastokrát Já husarka malá
    Tanec od Zlaté Koruny

Podzimní pouť na Krásné

V neděli -17. září, v odpoledních hodinách se  na Krásné v obci Pěnčín u Jablonce nad Nisou bude konat Podzimní pouť k uctění Povýšení svatého kříže. Akce je jedinečná tím, že se v tento den otevírají i zdejší Svaté schody, jedné z architektonických rarit Krásné, ale i celých severních Čech.  Připraven je bohatý kulturní program pro všechny příchozí, který se zdaleka neomezuje pouze na křesťansky orientované návštěvníky, ale je  určen pro široký okruh návštěvníků.

Jak již bylo napsáno, Podzimní pouť na Krásné není masovou akcí. Její prostředí je v zásadě stále komorní. Po řadu let nabízí vedle duchovního obsahu také směs muziky, pohádek či dílen pro děti i dospělé.  Vedle Kostela sv. Josefa i výjimečně otevřených místních Svatých schodů se pro veřejnost tradičně otevírá i místní fara a Kittelův dům. Nově k vidění je pozoruhodná výstava zabývající se kramářskými písněmi. Na Krásnou ji zapůjčilo turnovské Muzeum Českého ráje.

Program:

13:00 Vernisáž výstavy Kramářské písně -  úvodní slovo a představení výstavy Mgr. Kateřina Jakubičková, Ve spolupráci s Muzeem Českého ráje Turnov – Kittelův dům
13:00 Divadlo Kordula Plechové pohádky. Představení, částečně rýmované, hrané s různě smontovaným nádobím, ve kterém drak hledá nevěstu...
Nakonec se povede draka ve spolupráci s publikem úspěšně oženit -  Kittelův dům
14:00 Cum decore a Zefiro  pod vedením Čeňka Svobody -  Lamenti miei, duchovní madrigaly od Claudia Monteverdiho, Heinricha Schütze, Thomase Lui de Victoria a dalších -  kostel sv.Josefa
15:00 Arcikůrovci –Komorní pěvecký sbor „exilový“,  pod vedením varhaníka a sbormistra  Jaroslava Patočky. 7 krátkých skladeb (motet).  Koncert bude provázet slovem Jiří Bartoloměj Sturz, který okomentuje autory skladeb a jejich vhodné použití v dnešní katolické liturgii. Bude to ukázka autorů od středověku po současnost - kostel sv. Josefa
16:00 Poutní mše svatá s pobožností ke svátku svatého Kříže a po ní pobožnost svatých schodů, varhanní doprovod Jaroslav Patočka -  kostel sv. Josefa
16:00 Divadlo Kordula Plechové pohádky – Druhá pohádka – Kittelův dům
Krom tradičně otevřených památek budou k viděníi předváděná řemesla nšich předků, zážitkové řemeslné dílny a i občerstvení se bude blížit starým časům.

Dny evropského dědictví (EHD) na Krásné – Pěnčíně

V tyto dny se otvírají více než jindy i mnohé opomíjené, jindy nepřístupné památky. Nejinak je tomu i na Krásné – Pěnčíně o víkendu 16. až 17. září. V rámci programu podzimní pouti je možno navštívit tyto památky

Kostel sv. Josefa a Svaté schody

Stavbu kostela, další významné dominanty Krásné, datují historici mezi roky 1756 až 1760. Kostel je orientován k severu na půdorysu ve tvaru kříže. Je jednolodní, obdélný s bočními kaplemi. Hlavní loď má plochý strop, presbytář je opatřen imitovanou stlačenou valenou klenbou. K hlavní lodi přiléhá obdélný, oble ukončený presbytář, se západně orientovanou sakristií. Interiér kostela je historicky cenný.

Broušené lustry od místních sklářů, vzácné varhany, které slouží svému účelu dodnes, nástěnné malby i votivní vitrážová okna jsou skvosty, jaké bychom v horské vesnici nehledali. Hranolová věž s hlavním vstupem do kostela byla přistavěna před jižní průčelí koncem 18. století. Vnějšek kostela je členěn lizénovými rámci. Věž má lizény na nárožích a vstupní obdélný portál. Věž korunuje mansardová, zvonově zakončená báň. Průchod věží je zaklenut valenou klenbu s lunetami. K vybavení kostela patří oltáře, kazatelna a dříve patřila i figurální výzdoba Svatých schodů. Obě ramena stavby tvaru kříže tvoří schody vyvýšené kaple.

Na západní straně vedou k oltáři Panny Marie Lurdské, na východní straně kostela se nacházejí Svaté schody, které představují 28 mramorových schodů v Pilátově paláci. Nejznámější Svaté schody jsou v Římě v budově na náměstí Piazza di San Giovanni in Laterano přímo naproti Lateránské bazilice. V Čechách je najdeme pouze ojediněle. V každém stupni jsou uloženy ostatky svatých a věřící je, za doprovodu příslušných modliteb, vystoupávají po kolenou. Svaté schody nechal se schválením arcibiskupského konzistoriátu v Praze postavit Jan Josef Kittel v roce 1761. Šlo o mimořádnou událost a brzy poté, co byly do Svatých schodů uloženy ověřené ostatky, začali do Šumburku přicházet první poutníci z blízkého i dalekého okolí. Svaté schody daly této stavbě výjimečnost a zařadily ji k významným sakrálním stavbám celostátního významu.

Ačkoliv to zvenčí tak nevypadá, kostel v posledních letech postupně prochází významnou proměnou. Postupně byl restaurován vnitřek kostela, stavební podstata, jeho vnitřní architektura a umělecká výmalba. Byla provedena i potřebná sanace vlhkosti. V současné době se pracuje na posledním ze tří oltářů.  

TZ/Jan Sedlák