Na kole po stopách jizerskohorských sklářů. Notoricky známá trasa není dlouhá ani náročná  

Výlet na jedna z nejznámějších míst Jizerských hor není náročný ani dlouhý, ale s odbočkami a odpočinkem u oblíbených kiosků je dobré si na něj vyhradit celý den. „Určitě se vyplatí vydat se na cestu brzy ráno, kdy ještě není na cestách tolik výletníků, kteří v době pandemie míří do hor ještě víc, než v běžných časech,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Za výstup stojí hora Bukovec v nadmořské výšce 1005 metrů. Z vrcholu jedné z největších čedičových kup v Evropě se otevře krásný výhled na rozeseté chalupy Jizerky a také hřebeny hor. Trasa číslo 3020 z místa zvaného Morina vede na nejvýše položenou malebnou osadu České republiky, na Jizerku, která bývala v minulosti významnou sklářskou osadou. K ní neodmyslitelně patří i populární Hnojový dům, dřevěná horská chalupa.

Stezka pokračuje podél klikatící se Jizery až na Smědavu a po trase Hřebenovky na známé rozcestí na Knajpě. Odsud se vyplatí si udělat odbočku k rašeliništi Na Čihadle, jedno z nejznámějších, které dostalo své jméno podle čihařů, jež zde lapali ptáky na tahu. Je přístupné po dřevěném povalovém chodníku a nachází se přesně na rozvodí Baltského a Severního moře.

Jizerské hory jsou typické turistickými kiosky. Za zmínku kromě tradiční Knajpy stojí například Hřebínek svým vyhlášeným domácím borůvkovým koláčem, nebo Promenádní, kde si sami určíme cenu za zakoupené občerstvení.

Po posilnění se v Knajpě cyklisté dojedou po trase číslo 3019 k Protržené přehradě, která byla v roce 1915 dokončená, ovšem v září následujícího roku došlo k jejímu protržení. Zbytky hráze, šoupátková věž a podzemní štola připomínají dávnou tragédii. Naučná stezka Protržená přehrada o délce 1 km zavede ovšem pouze pěší na šest zastavení, která podrobně seznámí s touto tragickou událostí. Cyklisté se zpět na Jizerku vrátí po značené trase č. 3020.

LK/Jan Mikulička