Na sáňkařské dráze ve Smržovce se po devíti letech trénuje a závodí i v zimě
Na sáňkařské dráze ve Smržovce na Jablonecku se po devíti letech trénuje a závodí i v zimě. V Česku je nyní jedinou funkční a unikátní je i v evropském měřítku. Zprovoznit se ji podařilo díky dobrovolníkům. Je na ni přírodní led, řekl dnes ČTK jednatel sportovního oddílu TJ Saně Smržovka a dvojnásobný účastník olympijských her Jakub Hyman.
Historie sáňkářské dráhy ve Smržovce se píše od roku 1912. Současná betonová, která je dlouhá přes kilometr, je z roku 1975. Její nevýhodou je ale to, že není uměle chlazená, i proto na ní v posledních letech sáňkaři trénovali jenom v létě, kdy mají saně místo nožů kolečka. Při přípravě dráhy pro zimu jsou podle Hymana závislí na mrazu, přírodním sněhu a dobrovolnících. "Je jich potřeba aspoň deset, kteří pravidelně docházejí," dodal jednatel klubu.
Zhruba tři čtvrtiny délky dráhy pro tréninky i závody poprvé v této sezoně podle něj připravili zhruba před měsícem. Potřebovali na to zhruba deset dnů, po oblevě museli minulý týden začít nanovo a tentokrát to zvládli za pět dnů. "Tím, že na to není dostatek času a lidí, tak se to nedaří samozřejmě vyhladit tak dokonale jako na chlazených drahách. Tam to funguje trošku jinak, tam ten led narůstá, kropí se a rovnou se to vyhlazuje. Ale my to nejdřív musíme takzvaně naházet sněhovou maltou, což nejsme schopni udělat v absolutní rovině, a potom se to teprve vyhlazuje," řekl Hyman.
Už jen to, že ale mohou na dráze ve Smržovce děti v zimě trénovat, je podle něj velký posun dopředu. Jinak totiž musí za tréninky či za závody jezdit do zahraničí, což je finančně náročné. "Například v německém Altenbergu, který je nejblíž, stojí 35 eur (asi 880 korun) jedna tréninková jízda pro jednoho závodníka," uvedl jednatel klubu. Zprovoznění dráhy na zimu je podle něj znát na rostoucím počtu trénujících dětí. "Začínali jsme s třemi, teď jich máme asi deset," řekl Hyman, který je jednatelem klubu od loňského podzimu.
Ambicí nového vedení smržovského sáňkařského klubu je obnova dráhy. "Některé části jsou ve špatném stavu, a když s tím do pěti let nic neuděláme, tak může hrozit jejich zborcení," uvedl Hyman. Za ideální řešení by považoval vybudování uměle chlazené dráhy. Chce proto o finanční podpoře začít jednat se zástupci kraje i státu. "Kolik to bude stát, zatím nejsem schopen říct. Ale třeba v Rakousku postavili před třemi lety uměle chlazenou dráhu o délce odpovídající té naší a vyšla na osm milionů euro, což je 200 milionů korun v přepočtu," uvedl Hyman. Taková dráha podle něj slouží nejen pro sáňkaře, ale i pro bobisty, skeletonisty i veřejnost.
čtk
Sdílet článek na Facebooku
Sdílet článek na X.com
Související články
