Spotřeba tepla z Teplárny Liberec se snížila o 15 procent, důvodem je příznivá zima. Pokles hlásí i Jablonecká energetická

Podle meteorologů patřila poslední zima k nejteplejším za poslední roky, pokles spotřeby zaznamenala i Jablonecká energetická, která zásobuje teplem a teplou vodou domácnosti v sousedním Jablonci nad Nisou. Spotřeba se tam ale nesnížila tak výrazně.

Podle meteorologů byla zimní sezona 2023/2024 nadprůměrně teplá. Ve srovnání s předchozími zimními sezonami byla druhá nejteplejší po zimní sezoně 2006/2007. Může za to především extrémně teplý únor, kdy byly teploty o 6,1 stupně výš než průměrné únorové teploty v letech 1991 až 2020, stal se tak nejteplejším v historii měření. Průměrná teplota byla v zimě 2,4 stupně, to je 3,1 stupně na průměrem let 1991 až 2020. Teplo pak pokračovalo, letošní březen byl nejteplejší od roku 1961 a výrazně nadprůměrné byly teploty i v první polovině dubna.

K porovnávání topných období slouží takzvané denostupně, což jsou hodnoty vypočtené rozdílem mezi průměrnými venkovními a vnitřními teplotami a vynásobené počtem dnů. V případě Teplárny Liberec zaznamenali podle Hozákové v souvislosti s mírnější zimou jejich pokles o 13 procent. Pokles spotřeby byl ještě o něco výraznější. "Naši zákazníci tedy šetřili obdobně jako loni, s ohledem na průběh současné topné sezony lze předpokládat přeplatky na zálohách, jejich výše však bude záviset na vývoji počasí ve druhé polovině tohoto roku," dodala.

Přestože začátek dubna byl extrémně teplý, teplárny v Libereckém kraji stále topí. Sezona, která skončí až 31. května, tak ještě není uzavřená. Hlavně v podhorském Jablonci musí často přitápět ještě v květnu. Podle mluvčí Jablonecké energetické Markéty Hozové byla topná sezona kratší než ta minulá a s průměrnou teplotou od září do konce března 6,1 stupně Celsia, byla o 1,3 stupně teplejší. "Začala loni až 12. října, o více než měsíc později než ta předchozí, z pohledu denostupňů je zatím tato topná sezona o deset procent méně náročná na vytápění," doplnila.

Spotřeba tepla dodávaného Jabloneckou energetickou klesla celkově jen o tři procenta. "Částečně na to má vliv technologická spotřeba teplé vody, která je víceméně stabilní. V porovnání s loňskou spotřebou tepla se zdá, že ochota odběratelů šetřit lehce poklesla. Vysvětlujeme si to tak, že jednak pominul ten prvotní 'válečný' šok, a potom došlo obecně ke snížení cen tepla," dodala Hozová. V září 2022 platily domácnosti na začátku topné sezony kvůli drahému plynu podle tarifu 2083 nebo 2136 korun za gigajoule, postupně se cena snížila, od září 2023 platí 1139, respektive 1179 korun.

čtk