Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

V Jablonci dnes lidé diskutovali o budoucnosti zchátralých lázní

03. 08. 2019 | 16:21

O budoucnosti nevyužívaných a zchátralých městských lázní diskutovali dnes lidé v Jablonci nad Nisou. Zanedbaný objekt obsadili umělci, řemeslníci a kreativci, aby veřejnosti ukázali, jak by bylo možné prostor i sousední Tyršovy sady a řeku Nisu využít. Akci Nádech pro lázně uspořádal spolek ArtproProstor a nebude poslední, v sobotu 17. srpna se tam představí audiovizuální projekt Monumentum Lenky Dusilové & VJ Aeldry.

JNlaznejablonec5
Foto: Artur Irma

"Zatím tu mohou být jen občasné akce, ale chceme to co nejvíce využívat a upozornit na špatný stav budovy a dál s tím pohnout," řekla dnes ČTK Anna Strnadová ze spolku ArtproProstor. Spolek měl už v minulosti objekt od města pronajatý, před dvěma lety se veškeré akce zastavily kvůli špatné statice. Nový posudek ale ukázal, že situace není tak špatná a objekt je možné využívat. "Provedli jsme tu i nějaké zvukové zkoušky, protože hrozilo, že bude při koncertech opadávat omítka ze stropu," dodala Strnadová.

Lázně v centru Jablonce postavili v letech 1908 až 1909 podle projektu architekta Rudolfa Hemmricha. Ten je jako autor podepsán například i pod budovou lázní v Novém Městě pod Smrkem, navrhl také kostel v nedaleké Loučné a rozhledny na Černé Studnici, Bramberku a v Proseči. Lázně byly jednou z prvních větších budov, jejichž výstavbu tehdy Jablonec financoval. Jejich současnou podobu ale výrazně poznamenaly necitlivé úpravy v 60. letech, kdy budova přišla o venkovní štukovou výzdobu. Mnohé původní prvky jako okna, dveře či dlažby se zachovaly. Objekt je ale léta prázdný a chátrá.

Foto: Artur Irma

O tom, jak lázně v budoucnu využít, se v Jablonci v poslední době hodně diskutuje. Lidé ze spolku ArtproProstor by je chtěli proměnit v kreativní centrum, jehož součástí by byl prostor pro kulturní akce v hlavní bazénové hale. "V dalších částech lázní by později mohly být ateliéry, sdílené dílny a konferenční místnosti," řekla Strnadová. Architekti libereckého ateliéru Mjölk by lázním raději vrátili původní účel. "Ta budova byla postavená jako lázně a do města zapadají, tak by se to podle nás mělo respektovat. V dnešní době si dokážeme představit i poptávku po takových službách, protože jsme v Jizerských horách a lázně tady široko daleko nejsou," řekla ČTK architektka Pavlína Müllerová.

Mnozí návštěvníci dnes vzpomínali na dobu, kdy byly ještě lázně v provozu. "Mám to v živé paměti. Chodili jsme sem na školní plavání a každé plavání pro mě bylo velké trauma. Několikrát jsem se tu topila a několikrát mě pan plavčík vytahoval hákem, případně mi tím hákem bránil, abych z vody vylezla," řekla ČTK Zuzana Slámová, která dnes v lázních nabízela "korálkové koupele". Přesto na budovu nezanevřela a ráda by, kdyby znovu ožila. "Asi bych chtěla, aby tu byla zpátky voda, protože to bylo postavené jako lázně. To se ale asi nestane. Ale myslím si, že je velká šance z toho udělat příjemné kulturně-společenské místo," dodala.

čtk